Wikipedista:DerEchteBoehme/Bregenzský les (region)

Bregenzský les
Bregenzský les (červený)
umístění
stát :	Rakousko
stát :	Vorarlbersko
Politický okres :	Bregenz
Umístění:
Podrobnosti
obyvatelé :	30,041 (k 30. červnu 2010)
PSČ :	6767, 6861-6888, 6933-6952
Telefonní kód :	0551x, 05579, 05583
SPZ :	B.
Adresy
webové stránky :	www.bregenzerwald.at

Bregenzský les (německy Bregenzerwald) je název regionu v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko nacházejí se z větší části v pohoří stejného jména. Region v podstatě zahrnuje vše v povodí řeky Bregenzer Ach jihovýchodně od Bregenzu, poblíž Bodamského jezera, až po průsmyk Hochtannberg.

Bregenzský les je známý především svou architekturou, péčí o krajinu prostřednictvím 3-stupňového zemědělství (Maiensäss), s ním souvisejícími mléčnými výrobky a zimními sporty.

Název

Německý název „Bregenzerwald“ je termín běžně používaný ve Vorarlbersku a povětšinou také ve zbytku Rakouska. V Německu se někdy používá dvouslovná verze „Bregenzer Wald“. Dieter Seibert, autor Průvodce Alpského spolku pro tento region, upozorňuje, že oblast již dávno není pouze zalesněnou oblastí, ale kulturní krajinou s vysokohorskými pastvinami, takže se již nedá mluvit o bregenzském „lese“, a dvouslovný zápis je již tedy zastaralý.

Německý název Bregenzerwaldgebirge (česky Pohoří Bregenzský les) se naproti tomu používá v souvislosti s členěním Východních Alp na podskupiny . Oba termíny nejsou shodné a překrývají se pouze částečně. Region Bregenzský les zahrnuje také části Allgäuských Alp a pohoří Lechquellengebirge. Pohoří Bregenzský les naopak zasahuje i do údolí Alpského Rýna, údolí Walgau a údolí Große Walsertal.

Umístění a krajina

Bregenzský les hraničí na západě s oblastí Bodamského jezera a s Rýnským údolím, na severu s Německem resp. Bavorskem (okresy Lindau a Oberallgäu ), na severovýchodě s údolím Kleinwalsertal, na východě prostřednictvím průmysku Tannberg s oblastí Arlberského průsmyku a na jihu s údolím Große Walsertal.

Blick vom Schwarzenberg in den Bregenzerwald

Obce a členění

Z historických důvodů je trhová obec Bezau považováno za "hlavní město" regionu, ačkoli trhová obec Egg spolu s obcemi Alberschwende a Andelsbuch jsou z hlediska počtu obyvatel větší.

Obce v Bregenzském lese

Vorderer Bregenzerwald

</img>

Hinterer Bregenzerwald

Obce Langen a Buch se nacházejí v oblasti Bodamského jezera – Rýnského údolí, ale jsou to také zastávkami na Sýrové cestě Bregenzským lesem.

Také německá obec Balderschwang (Bavorsko) geograficky i historicky patří k přednímu Bregenzskému lesu. V roce 1805 byl uzavřen Prešpurský mír a tato obec tak byla spolu s celým Vorarlberskem odtržena Předních Rakous a připojena k tehdejšímu Bavorskému království. Zatímco Vorarlbersko, včetně všech ostatních obcí, se roku 1814 vrátily pod správu Rakouska, Balderschwang zůstal z nevysvětlitelných důvodů při vytyčování hranic v Bavorsku. Dnes tato obec spadá do švábského okresu Oberallgäu.

Obce Egg, Andelsbuch a Schwarzenberg jsou často označovány jako Střední Bregenzský les.

Soudní okres Bezau se zcela nepřekrývá s oblastí Bregenzského lesa: obce Alberschwende, Doren, Riefensberg a Sulzberg jsou podřízeny soudnímu okresu Bregenz, zatímco údolí Kleine Walsertal, které není součástí Bregenzského lesa, spadá naopak také pod soudní okres Bezau.

Přední Bregenzský les nad obcí Doren. Výhled jižním směrem k obci Alberschwende.

Zadní Bregenzský les

Historie

Kolem roku 1000 byl tehdy zcela zalesněný Bregenzský les směrem od Bregenzu postupně osídlen a obděláván. Naproti tomu nejvýše položené oblasti osídlili v pozdním středověku Walserové, kteří pocházeli ze švýcarských oblastíGraubünden a Valais.

Zatímco severní části Bregenzského lesa (obce Alberschwende, Lingenau a Sulzberg) patřily k panství Bregenz, obec Damüls a tzv. Vnitřní Bregenzský les byly součástí panství Feldkirch. Toto rozdělení, ustanovené již roku 1338, je základem dodnes běžného rozlišování mezi Předním a Zadním Bregenzským lesem.

Správní scelování obcí, tehdy zvaných soudy, dnešního regionu Bregenzský les začalo již ve vrcholném středověku. V roce 1390 došlo k prodeji hrabství Feldkirch a Vnitřní Bregenzský les tak spolu s obcí Damüls připadl Rakousku. Stejným způsobem následovaly v roce 1451 obce Lingenau a Alberschwende. Dnes již neexistující soudní okresTannberg s obcemi Schröcken a Warth se stal součástí Rakouska v roce 1453 a v roce 1523 Habsburkové konečně získali také obec Sulzberg.

Selská republika

Po roce 1380 se zejména ve Vnitřním Bregenzském lese rozvinula rolnická samospráva (tzv. selská republika) s vlastní svobodnou venkovskou komunitou, vlastní ústavou (zemský mrav) a tzv. vysokou a krevní pravomocí. Představeným byl volen tzv. landammann, doslova zemský amman (úředník), většinou z nejváženějších rodin v Bregenzském lese. Mnoho známých přijmení, která původně pocházejí z Bregenzského lesa, lze nalézt na landammännertafel, dochované desce, na kterou se zaznamenávaly jména a erby zemských ammanů. Mezi nejznámější a dodnes velmi častá přijmení patří např. Feurstein, Meusburger či Metzler.

Landammann byl volen svobodně, jeho radnice se nacházela na místě zvaném Bezegg mezi obcemi Bezau a Andelsbuch. Bezegg-Sul, kamenný sloup který zde dnes stojí, připomíná bývalou radnici.

Existenci selské republiky na území Bregenzské lesa potvrzuje podání kapucínského otce Stanislause Saurbecka (1595–1647): Na počátku 17. století byl Bregenzský les „rozlehlou nerozvinutou divočinou“, která “měla špatnou pověst již v kronikách 16. století“:

Kamenný sloup Bezegg-Sul

Proselytizace</br> Kronikáři vysvětlují „(hlubokou) úroveň mravního a náboženského života“ obyvatel, „ačkoli pocházeli z katolických rodičů“, zvyky a způsoby „pohanských předků“, které si zachovali jako „do očí bijící pověry“. Jak byly ve svém chování syrové, divoké a nemorální, ženy prý byly skvěle oblečené jako nestydaté a vzteklé. [[Kategorie:Údolí ve Vorarlbersku]] [[Kategorie:Alemanština]] [[Kategorie:Regiony Evropy]] [[Kategorie:Vorarlbersko]]