Wikipedista:David Ludvig/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Poplawski je šlechtický rod, který původně patřil mezi starou polskou šlechtu. Kvůli územním změnám v novodobé historii polského území se ale Poplawští řadí také do šlechty litevské, ruské a dalších. Změnou místa pobytu rodové linie jsou Poplawští zaznamenáni také na území Moravy a Čech. Jméno rodu bylo v různých dobách zapisováno též jako Popławski, Poplawsky, Poplawczy či Poplavski.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poplawští jsou součástí Erbovních rodů Trzaska, Rola, Drzewica, Bialina, Jastrzebiec, Slepowron, Ostroja. Většina z uvedených Erbovních rodů byla ustanovena polským králem Boleslavem Chrabrým, (992-1025) Český a polský kníže, polský král.

Erby[editovat | editovat zdroj]

Erb Trzaska / Lubiewa, legenda[editovat | editovat zdroj]

Tento erb byl udělen rytíři jménem Trzaska králem Boleslavem Chrabrým (992-1025) Při bitvě se na krále hnal nepřítel s vytaseným mečem. Rytíř Trzaska mu zablokoval cestu a kryl rány proti králi svojí zbraní. Pak sám zaútočil na nepřítele a vší silou ťal po jeho krku, ale jeho meč se zlomil až u rukojeti. Když to král spatřil dal mu svůj meč, kterým Trzaska znovu bojoval proti přesile nepřátel. Odrážel rány a sekal takovou silou, že mu pukl i druhý meč. Po boji zůstal kolem krále velký kruh z mrtvých nepřátelských těl. Jako odměnu za odvahu a velké srdce mu král dal erb v této podobě dvou zlomených mečů. Erb Trzaska se také nazývá Lubiewa, protože rytíř měl v držení klášter Lubin ve Velké Polsku, kde se tři členové jeho rodu, jeden po druhém, stali opaty. Na památku této podpory použil klášter erb Trzaska na svém štítu.

Poplawští v Carském Rusku[editovat | editovat zdroj]

Po Trojím dělení Polska (1772–1795) a obsazení části území Polska Ruskem, se některé rodové linie Poplawskich stali šlechtou na území Carského Ruska. Poplawští zůstali věrní katolickému vyznání jak na území Carského Ruska, tak v dalších zemích i při pozdějších změnách různých režimů.

Ivan Bartolomějevič Poplawski, (hrabě Poplawski)[editovat | editovat zdroj]

coat of arms Poplawski 1855
erb hrabě Poplawski 1855

nar. 1.02.1822 zemřel 31.10.1893, vyznání: římský katolík

Pocházel z aristokratické rodiny dědičné Polské šlechty. Za svou aktivní účast při Polském povstání byli Poplawští vypovězeni do vyhnanství na Sibiř. Od roku 1848, po dokončení Imperiální Kazaňské univerzity, Fakulty filologie sloužil jako úředník ve východní Sibiři až do roku 1851. Od roku 1852 do roku 1863 působil v Zabajkalsku. V roce 1858, se oženil s dědičnou šlechtičnou římskokatolické vyznání, Jadwigou Iosifovnou, rozenou Ventskovskou, majitelkou továren v oblasti Chudovo Novgorod a čajových plantáží ve městě Gudauta v Abcházii.

I přes vypovězení do vyhnanství se stal veřejným činitelem a oceňovaným státním úředníkem.

kariéra

Od roku 1850 - poradce regionálního odboru v Čitě. Od roku 1852 do 1863 působil v krajském úřadu Zabajkalska. Od roku 1880 byl člen společnosti pro poskytování grantů pro studenty na východní Sibiři. Od roku 1863 do roku 1865 byl více-hejtmanem Zabajkalska. Od roku 1865 do roku 1887 zastával pozici výkonného úředníka pro výběry daní v hlavním odboru Úřadu Východní Sibiře v Irkutsku. Od 28.11.1872 do roku 1875 a od roku 1877 do 12.09.1885 byl členem městské rady Irkutsku.

ocenění

V roce 1855, byl Poplawski potvrzen Carem Mikulášem I. ve stavu šlechtickém podle části IV. Knihy starého království kmenové šlechty v Polsku, schválené Ministerstvem heraldiky správního Senátu Ruského Impéria. 1855 přijal titul a erb důstojnosti Hrabě Ruské Říše a Království Polska s právem dědičným. Pro pilnou a věrnou službu panovníku a pro dobro vlasti. Rytíř 4 stupně, řád „St. Vladimir ", motto "Čest a sláva„ rok 1858, Rytíř 3 stupně, řád „St. Anna „ motto “Milovat pravdu, zbožnost a věrnost„ za speciální práce, pracovitost a obětavost. Rytíř 2 stupně, řád „St. Stanislav „ v roce 1862 11. stupeň s korunou, v roce 1867 „Červený kříž“, v roce 1874, „Pro blaho raněných a nemocných vojáků„ , 1. stupeň, pro Polskou začleněnou šlechtu, motto “Podpora prospěšných„ udělen řád na šerpě „Vladimir„. V roce 1887 odešel do důchodu v hodnosti Státního tajemníka s právem nosit uniformu s udělenými vyznamenáními a ctí. Zemřel 31.10 1893 v Petrohradu, byl pohřben na římskokatolickém hřbitově „Vyborg Side“ v nekropoli s nápisem v Polštině.

Děti s manželkou Jadwigou: Ivan - Yan Poplawski, nar. v Čitě 1859-1935, Joseph Bartholoměj, nar. v Čitě 1861-1931, Jadwiga-Boreslavna nar. v Irkutsku 1863-1864, Joseph Poplawski, nar. v Irkutsku 1865-1942, Margaret, nar. v Irkutsku 1869-?, Sophia, nar. v Irkutsku 1873-?, Witold-Serafim, nar. v Irkutsku 1880-1918.

zajímavé zmínky o I. B. Poplawském

B. Dybowski (1833-1930), slavný Polský spisovatel a přírodovědec, zoolog, vědec, profesor na Lvovské univerzitě od roku 1883, později členem Akademie věd SSSR (1928). Který byl také vyhoštěn k Carem Ruské říše na východní Sibiř, za účast v Polském osvobozeneckého povstání (1793-1794). Ve svých pracích, popisuje přírodní prostředí a faunu jezera Bajkal, povodí Armuru a Kamčatky a také se opakovaně zmiňuje o Poplawském, s velkou vděčností a uznáním za přízeň a za účinnou pomoc při provádění vědeckého výzkumu.

Poplawski podporoval a aktivně pomáhal vypovězeným do sibiřského vyhnanství, polským rebelům, mluvčím proti carskému režimu a agrárníkům (1863-1864). Měl také blízko k ruským ,,šlechtickým,, revolucionářům ,,Děkabristům,,. Hnutí, které vedlo první ozbrojené akce v prosinci 1825, po smrti Alexandra I. na konstituční monarchii, proti autokracii a nevolnictví.

Ivan - Yan Ivanovič Poplawski,[editovat | editovat zdroj]

nar. 1859-1935, dědičný šlechtic, vyznání: římský katolík

Od roku 1879 do roku 1881 studoval na Lékařské fakultě Univerzity ve Varšavě a za vynikající studijní výsledky byl v roce 1882 převeden do St. Petersburg lmperiální zdravotnicko chirurgické akademie, která byla řízena ministerstvem vnitra a přizpůsobena potřebám armády. Absolvoval se „zlatou medaili“ v roce 1884. V roce 1885 složil zkoušku v Paříži na „zlatou medaili“ k titulu doktora 1. kategorie. V roce 1886 kandidát lékařských věd a od roku 1891 specialista vnitřních a nervových nemocí. V roce 1891 až 93 jmenován lékařem nadřízených vojenských jednotek ve městech Narva a Yamburg. V roce 1893 až 1900 člen komise lékařů vnitřních a nervových onemocnění, vedoucí ambulance v St. Nikolaje Chudotvortsa, nemocnice pro duševně nemocné v Petrohradě. V roce 1900, ze své pozice v nemocnici „St. Nikolaje Chudotvortsa - pro duševně nemocné, spolu s primářem, Chechottem Otto Antonovičem a dalšími, pomohli k útěku členu polské sociálně demokratické strany Józefu Piłsudskému, který byl u nich umístěn na lékařské posouzení po svém zatčení ve městě Lodž, když předstíral duševní chorobu. Piłsudski (budoucí maršál) měl pak významnou roli v založení nezávislé Polské republiky. V roce 1900, po útěku Józef Piłsudského byl Poplawski donucen k rezignaci a začal soukromou praxi jako lékař - diagnostik. V roce 1900 se oženil s dědičnou šlechtičnou Olgou rozenou Jurkiewicz (1882-1933)

Sběratelství - rodinná sbírka Poplawských[editovat | editovat zdroj]

Ivan-Yan Ivanovič Poplawski byl následníkem rodinné tradice ve sbírání uměleckých děl. Sbírku zahájil jeho otec - Ivan Bartolomějevič Poplawski. Od roku 1884, Dr. Ivan-Yan Poplawski podnikal dlouhodobé cesty do zahraničí, kde navštěvoval muzea a významné galerie za účelem doplnění rodinné sbírky. Při tom rozšiřoval své znalosti z dějin umění. V roce 1885 už byl známým sběratelem a členem Carské společnosti pro podporu umělců. Během let 1884-1914 navázal úzké přátelství s Petrem Semonovem Tyan Shanem, jedním z předních odborníků na Holanské malířství XVII století. Spojovala je vášeň k nalezení vzácných děl a zájem o malby zatím málo známých umělců. Krátce před svou smrtí v roce 1914, Peter Semenov Tyan Shan prodal své nejlepší díla ze sbírky také Poplawskému. Zbývající obrazy byly umístěny do Ermitáže. V dubnu 1917, na aukci v Petrohradě Poplawski získal nejcennější část sbírky od sběratele Ohochinského. Dr. Poplawski kupoval obrazy v St. Petersburgu u obchodníků se starožitnostmi, Kirilova, Ermolaeva, nebo restaurátorů obrazů Zimmermanna a Sidorova. Účastnil se mnoha dalších aukcí a prodejů. Svou sbírkou zapůjčoval na charitativní výstavy nejen v Petrohradě, ale také v mnoha ruských provinčních městech. Kolekce Dr. Poplawského v Petrohradě, byla jednou z nejucelenějších a harmonicky nejvyzrálejších vizuálních sbírek Nizozemských, Vlámských a Italských maleb. Byl první Ruský soukromý sběratel, který sbíral v chronologickém pořadí v celé historii vlámské malby, formou jediné souvislé historické a umělecké linie. Archivní informace popisující díla a fotografie ze sbírky Poplawského během jeho života, jsou ve Státním úřadu dokumentů o dějinách umění a ikonografie v Haagu, kompilace Dr. C. Hofstede de Groot.

Nejcennější, podle odborníků, jsou tyto obrazy: „Kristus, klesající pod křížem“ v prvním původním náčrtku Rubense, (1612 ÷ 1615, olej na dubové desce, 65 x 47,5 cm inventární číslo Národního muzea - 35 794) - v roce 1939 bylo přijato v Krakově (číslo 84 v katalogu zabavených uměleckých děl) , ztratil se v lednu 1945 v Dolním Slezsku, „Portrét muže“ od Rembrandta; "Matrona, sedí na židli," Anthony van Dyck; "Muž který jí čočku,"Jacob Jordaens; „Benátský Admirál v brnění,“ Jacopo Tintoretto; „Útok psů na labutě“, Yan Feyt; "St. Jerome v divočině," Jusepe de Ribera; „Scéna u studny,“ Jan Steen; "Žena", Adriaen van de Venne, "Květiny ve skleněné váze“ Walscapelle (olej, plátno, 76 x 61,5 cm), v roce 1944 obraz odvezen při Německé okupaci, 1998 nabídnut k prodeji v aukci Sotheby's; v roce 2001 byl obraz vrácen do Národního muzea v Polsku.

V roce 1924 Poplawski opustil Leningrad a bydlel ve Varšavě.

Vzhledem k situaci v Rusku vyvezl Poplawski nejcennější část své sbírky do Polska. Využil možnost sbírku odvést z už Sovětského Ruska a presentovat ji ve Varšavě. Po jeho smrti v roce 1935 se tato hlavní sbírka do Ruska už nikdy nevrátila. Polské národní Muzeum ve Varšavě, kde jsou dnes obrazy umístěny, disponuje pouze neověřenými doklady o darování od zesnulého občana Ruska, Dr. Poplawského. Doklady jsou bez podpisů a razítek.

Smrt Poplawského v roce 1935 v centru Varšavy nebyla řádně zdokumentována a důvod smrti není přesně uveden.

V „Katalogu výstavy obrazů ze soukromé sbírky Dr. Ivan Poplawski, Varšava 1936“ je 103 maleb evropských obrazů, včetně obrazů známých umělců, jako jsou: Anthony van Dyck, Jacob Jordaens, Jusepe de Ribera, Cornelis, Lucas, Mostaert, Rembrandt, Rubens, Tintoretto, Jan Steen. atd.

Poplawski se stal v Polsku i Rusku zapomenutým sběratelem.

Jeho sbírka je ale považována za vzácnou a je chloubou Národního muzea ve Varšavě. Mezi jeho obrazy jsou skutečná mistrovská díla vhodná pro nejlepší muzea na světě. Popis sbírky západních evropských mistrů XIII-XVIII století je stále ohromující.

Druhá část sbírky umění Poplawských. Kromě výše zmíněné části sbírky, bylo obsahem víc než 300 děl západoevropských mistrů a jejich maleb, ale také další umělecká díla a starožitnosti. Přesný osud této části sbírky která zůstala v Rusku není znám.

Třetí část sbírky Poplawských, která byla vyvezená z Ruska, a nebyla součástí sbírky umístěné ve Varšavském muzeu, shořela při požáru domu za Německé okupace. Poplawští měli sbírky nábytku, porcelánu a umění umístěné ve svém bytě o šesti místnostech v ulici Elektoralna. Obrazy přesunuli do klenutého sklepa se silnými zdmi, ale ani to je neochránilo před zničením během požáru.

Rodová linie Poplawski v Čechách

Jaroslav Kučera ,,von Poplawski,,, David Ludwig Kučera ,,von Poplawski,, sňatkem 2002, Jana Kučerová ,,von Poplawská,, roz. Vavrušková, děti: Leona Anna, Laura Anastasia.

Poznámka: : Na území Rakousko Uherské Monarchie používán šlechtický predikát ,,von,, s náležícím ,,Graf,,

Pokračující rodová linie v Česku. Vzhledem k zákonu č. 61/1918. (zákaz používání šlechtických titulů) bez použití predikátu a rodového jména na veřejných listinách a dokumentech v Čechách. Neumožněn matriční zápis.

Sňatky šlechtické (neúplné - v rozpracování), 1558 ? - přivdaná dědičná šlechtična Catherine de Zachary, 1858 - přivdaná dědičná šlechtična římskokatolického vyznání, Jadwiga Iosifovna, roz. Ventskovská, 1900 - přivdaná dědičná šlechtična Olga rozená Jurkiewicz (1882-1933)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Erby Kapicy Milewski, strana 133 pozice 167:„Rod Goluchow erbu Trzaska, 1416. Alexander Vitoldus Magnus Dux Litvhaniae Jacobo et Bartholomeo de Gołuchów fratribus germanis bona Popławy perpetuo Dando, contulit Privilegium.
  • Zemská kniha č.1, str. 318 (roky 1516-1519) Centrální archiv historických záznamů (AGAD) ve Varšavě;
  • Zemská kniha č.12 (roky 1623-1624) str. 350 Centrální archiv historických záznamů (AGAD) ve Varšavě, záznam „Grady Popławskie.“;
  • Běloruský Archiv, Minsk, Fond No. 1759 Popis 2, No. 27, pozemková kniha z let 1553-1557, 82V-8;
  • Farní záznamy Grądzki 17 století - Popławski s přezdívkou „Malik“;
  • Poplawski h. Trzaska var. V.r. 1581 seznam Poplaw, pozemky Podlasie, číst Bielsko, AGAD, Královský písař - archiv, Ref 47, str. 704 (mikrofilm 4129, část 1.)
  • Centrální Státní historický archirokurajiny ve Lvově, 1558, výňatek Heraldická společnost ve Lvově, editoval Władysław Semkowicz, Svazek III roku 1911 - 1912 s 80 položka 178;
  • Senátní oddělení, diplom, číslo 291, St. Petersburg;
  • Seznam udělených řádů. IV stupeň, 10.15.1876, str. 824 TsGIA St. Petersburg;
  • St. Petersburg 1910, str. 125-126 vědecký výzkum. RSHA St. Petersburg;
  • Seznamy osob Nejvyšších udělených diplomů s erby na šlechtické hodnosti Ruské Říše a království Polska, St. Petersburg 1911, vědecký výzkum;
  • Ruská heraldika - kresby a popisy erbů, Petrohrad, 1915, Poplawski, Titulem v roce 1855, St. Petersburg; Neveřejný dokument;
  • Odbor pro všeobecné záležitosti ministerstva vnitra, seznam kontrolních služeb správy daní - východní Sibiř D.S.S. - 1879;
  • Petersburg Necropolis, sv. 3 (M-P), sv. St. Petersburg 1912, str. 468;
  • Irkutská kronika / comp. NS Romanov. Irkutsk: Steam typ. IP Kazantsev, 1914. str. 317;
  • 1900 - Seznam šlechty Gubernia Grodno - Гродно в Скоропечатной Типографии Э. И. Мейлаховича в 1900 году;
  • 1908 - výstava obrazů ze sbírky Ivan Poplawski, ed. St. Petersburg, Bk Acad. Hood.;
  • 1913 - výstava - staré časy, sbírka Ivan Poplawski, ed. St. Petersburg, Bk Acad. Hood.;
  • Město a kultura, v roce 1914 číslo 11, St. Petersburg umělecké sbírky, ed. St. Petersburg, Bk Acad. Hood.;
  • Umění a car Mikuláš I. z aukce a prodeje, Wrangell ed. 1915;
  • Aukce - Sestava K. Ohochinskogo, Zh. "Apollo" v roce 1917 s číslem 4-5. 74-75, Bk Acad. Hood.;
  • Adresář a telefonní seznam Varšavy za 1924-1936 let, PUB. Bk z Polské republiky ve Varšavě;
  • Archivní kniha farnosti Svatý Ondřej ve Varšavě na ul. Hlodnoy 9;
  • Katalog výstavy obrazů ze sbírky Dr. Ivana Poplawského, ed. HMB 1936;
  • Sbírka Poplawskich v Polsku: A. Ryszkiewicz,Handel dziełami sztuki okupowanej w Warszawie 1939-1944 (Pol.)  Muzealnictwo, 1988 st.31.12-21;
  • Ztracené Rubensovy skici, Kudelski J. R., Kwartalnik 2006;
  • Šlechtický diplom Poplawski erbu Trzaska - fotokopie originálu původního rukopisu v Polštině, z 1802/10/11, č.dok.0272, rod. archiv David Ludwig K.v.P.
  • Šlechtický zápis rod Poplawski - fotokopie originálu původního rukopisu v Polštině, z 1802/12/30, č.dok.369, rod. archiv David Ludwig K.v.P.
  • Šlechtický zápis rod Poplawski - fotokopie originálu původního rukopisu v Polštině, z 1802/12/20, č.dok.2217, rod. archiv David Ludwig K.v.P.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Herbar Rycerztwa Polskiego, Bartosz Paprocki,1584; st. 125;
  • Neznámá Polská šlechta a její erby, st. 253;
  • Herbarz polski, Kasper Niesiecki S.J., Wyd. Jan Nepomucen Bobrowicz, 1841 st. 397-399
  • Herby Rycerstwa, Przez Bartosza Paprockiego, 1848;
  • Список гражданским чинам четвертого класса. Исправлен по 10 мая 1872 года. СПб.:Типография Правительствующего сената, 1872. С.1126-1127.
  • Список гражданским чинам четвертого класса. Исправлен по 15 июня 1881 года. СПб.: Типография Правительствующего сената, 1881.-С. 340.
  • Piekosiński Franciszek, Heraldyka polska wieków średnich, Kraków 1899, str. 167-168;
  • Seznam šlechty - Алфавитный список дворянских родов Гродненской губернии 1900, str 6.
  • Herbarz Polski Adam Boniecki a Artur Reiski, Warzawa 1913, fot. strany viz galerie;
  • Tablice Odmian Herbowych Chrzanskiego by Juliusz Ostrowski, Warszawa 1909;

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie:Šlechtické rody Kategorie:Ruské šlechtické rody Kategorie:Polské šlechtické rody