Přeskočit na obsah

Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 28. října 1940

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letecký útok na Plzeň 28. října 1940 byla operace britského Královského letectva (RAF) na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. Druhý pokus o bombardování Plzně neuspěl pro problémy s nalezením cíle, pročež k bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást německého koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1]:20 byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce.[1]:20 Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských vzdušných útoků na území původního Československa, neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

[editovat | editovat zdroj]

Během denních náletů v květnu a červnu 1940 zaznamenala RAF téměř šestiprocentní ztráty oproti necelým tříprocentním ztrátám při nočních náletech, což vedlo k přesunu hlavních náletů do nočních hodin.[3] Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace.[3] Noční nálety však doprovázela komplikace v podobě navigace na cíle vzdálené i přes přes 1000 km, kterou si je obtížné v době mobilních telefonů s GPS představit. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle. Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl.[4]:270 Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné.[4]:270 Komplikací byl i vítr, neboť boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru byli v předpokládaném čase ještě před cílem. Pro britské letectvo ležela Plzeň v roce 1940 na hranici možností navigace.[1]:22

Předchozí útok

[editovat | editovat zdroj]

Na žádost Československé exilové vlády v Londýně provedla RAF v noci z 20. na 21. října 1940 letecký útok na Plzeň. Ze základny RAF Linton-on-Ouse nedaleko Yorku odstartovalo jedenáct letadel 58. perutě 4. bombardovací skupiny. Dva bombardéry Armstrong Whitworth Whitley Mk.V se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti. Nad Plzní však byla silná oblačnost, která umožňovala jen bombardování naslepo. Některé posádky vyhodily alespoň letáky a letadla se vydala na zpáteční cestu, při které bombardovala příležitostné cíle v Německu. Pro značnou vzdálenost Plzně, která byla blízko hranice doletu letadel, se trojice letadel potýkala s nedostatkem paliva. Dvě nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem. Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na jiné místo, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a při návratu RAF o tři z nich přišlo.[1]:22–23

Přípravy

[editovat | editovat zdroj]

Neúspěch prvního náletu na Plzeň britské letectvo neodradil. Již 25. října operační rozkaz č. 192 nařídil 51. bombardovací peruti provedení dalšího náletu na plzeňskou zbrojovku.[1]:23 Domovskou základnou 51. peruti bylo letiště Dishforthu, ležícího sedm kilometrů východně od Riponu v hrabství Yorkshire na severu Anglie.[1]:23 K náletu bylo určeno osm bombardérů, které byly během dne vyzbrojeny dvojicí 500liberních pum, pěti 250liberními pumami a kontejnerem drobných zápalných bomb, přičemž větší pumy měly sekundový zpožďovač a trojice menších pum byla časovaná s různě zpožděnou explozí po dopadu.[1]:24 Vyzbrojená letka se po poledni přesunula na 220 km vzdálené letiště Swanton Morley severozápadně od Norwitche v hrabství Norfolk, ze které je Plzeň vzdálená 922 km.[1]:24 V 15.30 byl však nálet na Plzeň odložen, nejprve na 26. října, následně na 27. října.[1]:24 Operační rozkazy č. 194 a 195 namísto toho vyslaly 51. peruť k útoku na rafinérie v Magdeburku a Reisholzu.[1]:24

Letecký útok

[editovat | editovat zdroj]

V noci z neděle na pondělí 28. října odstartovalo k bombardování mnoha cílů na území Německa a okupovaných zemí celkem 82 letadel.[5] 51. bombardovací peruť byla vyslána nad Plzeň s letadly AW.38 Whitley.[6][7] Letka startovala z předsunutého letiště Swanton Morley, osm[7] letadel vzlétlo mezi 20.00 a 20.20.[1]:24 Každý bombardér nesl opět dvě pumy o váze 500 liber, pět o váze 250 liber a zásobník zápalných pumiček.[6]

Ač se letadla dostala nad území původního Československa, posádky měly opět problém najít Plzeň nebo se setkaly s hustou oblačností znemožňující sestup pro identifikace cíle.[1]:24 Jen posádka letounu AW.38 Whitley „P4218“ pilota Sgt A. E. Priora po návratu jako jediná udala, že přes palbu lehkého i těžkého flaku shodila v 0.40 na Škodovku své bomby, po jejichž výbuchu následovaly ohně.[1]:24 V hlášení však nebyla zmíněna hustá oblačnost, se kterou se potkaly ostatní posádky, takže je pravděpodobné, že posádka omylem bombardovala jiný, dosud neznámý cíl,[8] pravděpodobně v Německu.[1]:25 Žádné z osmi letadel se nad Škodovku nedostalo a ta nebyla vůbec bombardována.[9]

Náhradní cíle

[editovat | editovat zdroj]

Vracející se letadla bombardovala příležitostné cíle v Německu.[1]:24 Letadlo P5108 pilotované Sgt Lashbrookem bombardovalo ve 2.30 usilovně bráněné seřaďovací nádraží ve městě Hamm v Porúří, přičemž posádka viděla přímé zásahy s následnými výbuchy a ohněm.[1]:24 Na letiště v Duisburgu shodilo ve 2.45 část svých pum letadlo T4175 Sgt Millsona, bombardovalo z výšky téměř 3,5 km.[1]:24 Po dopadu pum vypnuli na letišti osvětlení, pilotovi se nepovedlo letiště znovu nalézt pro druhý shoz a se zbylými pumami přiletěl nazpět.[1]:24 Letadlo N1481 pilotované P/O Pevelerem se přes přítomnost světlometu a těžkého flaku pokusilo ve 3.25 bombardovat letiště Gelsenkirchenu.[1]:24 Posádka pilota P/O Dunna v letadle P5112 shodila své pumy na přístav Wilhemshaven ve 3.55.[1]:24 Obdobně bombardovala ve 4.25 belgický přístav Ostende posádka P/O Sharpa v letadle P4972.[1]:24 Posádka letounu P5013 shazovala ve 4.35 pumy na nizozemské letiště Shiphol nedaleko Amsterdamu.[1]:24 Letadlo pilotované P/O Bovingtonem bombardovalo při protiletadlové palbě a mezi kužely světlometů, přesto posádka zaznamenala úspěšné zásahy včetně zničené stíhačky Messerschmitt Bf 109.[1]:24 Vhodný cíl pro shoz bomb se nepodařilo najít posádce letadla P5106, které pilotoval S/Ldr Tait; letadlo se vrátilo se všemi pumami na palubě.[1]:24

Hodnocení a odezva v tisku

[editovat | editovat zdroj]

Ač se oproti prvnímu náletu vrátila všechna letadla na základnu bez problémů, pro selhání navigace k cíli a bombardování jen náhradních cílů je nutné označit nálet za naprosto neúspěšný.[1]:25 Výsledek náletu však tehdejšímu tisku nezabránil zpracovat zprávy jako propagandu: útok neprovedlo jediné letadlo, ale bombardovala britská letadla, všechny pumy našly svůj cíl, zažehly mnoho rychle se šířících ohňů a způsobily exploze.[1]:25

Osudy letců

[editovat | editovat zdroj]

Již zmíněný pilot Alfred Ellis Prior DFM se nad území Protektorátu vrátil na jaře 1943, když v noci ze 14. na 15. března dopravoval paraskupinu Iridium.[10] Nad českým územím však zabloudil a než by československý desant vysadil na nesprávném místě, rozhodl se pro návrat.[1]:24 Při zpáteční cestě byl letoun sestřelen nad Bavorskem a v jeho troskách zahynula posádka i celý výsadek.[1]:24

V posádce letadla AW.38 Whitley P5108 letěl Sgt Lashbrook, který se později zúčastnil nepovedeného náletu 17. dubna 1943 v letadle Halifax „HR663“ spadajícím pod 102. bombardovací peruť.[7]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab RAJLICH, Jiří. Pokusy britského letectva o zničení Škodových závodů v Plzni v letech 1940–1943. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Vojenský historický ústav, 11. 2004, roč. 53, čís. 4. ISSN 0018-2583. 
  2. afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  3. a b PELOQUIN, Laurie. Area Bombing by Day: Bomber Command and the Daylight Offensive, 1944–1945. S. 27. Canadian Military History [online]. Laurier Centre for Military Strategic and Disarmament Studies, 2006 [cit. 2020-04-05]. Roč. 15, čís. 3, s. 27. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 284–286.
  5. EVERITT, Chris; MIDDLEBROOK, Martin. The Bomber Command War Diaries : an Operational Reference Book. Barnsley: Pen & Sword Aviation, 2014. 808 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-3488-0, ISBN 1-4738-3488-0. OCLC 897115973 (anglicky) 
  6. a b SANKOT, Jiří. Příběh osmý: Rudá záře nad Plzní [online]. Občanské sdružení PANT [cit. 2020-04-02]. S. 1. Dostupné online. 
  7. a b c CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. Dostupné online. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky) 
  8. KAHOVCOVÁ, Karolína. Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945. Plzeň, 2015 [cit. 2020-04-08]. 90 s. Diplomová práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 25. Dostupné online.
  9. LAŠTOVKA, Vojtěch. Plzeň v boji proti fašismu : stručné dějiny odboje Plzeňanů proti fašistickým okupantům 1938–1945. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1975. 160 s. S. 111. 
  10. HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.