Wikipedie:Článek týdne/Návrhy/Filosofie umělé inteligence
|} tento kód: {{čt/návrh|Filosofie umělé inteligence}}- název
- Filosofie umělé inteligence
- obrázek
- Soubor:2-chinese-room.jpg
- orientace (obrázku;
na výšku/na šířku/čtverec) - šířka (obrázku; obvykle stačí výchozí)
- popisek (obrázku)
- Argument čínského pokoje říká, že pokud může počítač konverzovat čínsky jen dle daných instrukcí, nemůžeme jeho obvody považovat za skutečné myšlenky.
- anotace
Filosofie umělé inteligence (UI) se snaží odpovědět na otázky jako:
- Jaká je podstata inteligence? Může stroj plně nahradit uvažování lidské mysli?
- Je podstata počítače a lidského mozku stejná? Jaké metody využívá lidský mozek k vytvoření vědomí (nebo alespoň jeho iluze)?
- Může mít stroj mysl, duševní stavy a vědomí, podobné těm lidským? Může stroj cítit?
Tyto otázky ovšem pracují s velmi křehkými pojmy, prvním úkolem proto být koncepty "vědomí", "pocitů" a "inteligence" jasně pojmenovat. Největší posun v myšlení o umělé inteligenci přišel roku 1950, kdy Alan Turing redukoval problém inteligence ve své známé studii na jednoduchou schopnost vést konverzaci. Při pohledu na historické filosofie se dá říct, že podobně by řešení viděl i Descartes nebo Leibniz - bereme-li jako klíčovou složku lidské inteligence schopnost myslet, není ničím víc, než souborem interakcí s vnějším okolím - Turing tak stanovil svou zdvořilou úmluvu, podle které je inteligentní takový stroj, který při konverzaci nedokážeme odlišit od člověka. Proti Turingově modelu se postavil například fyzik Roger Penrose, který na základě Gödelových vět tvrdil, že na rozdíl od stroje může lidská mysl nakonec správně zjistit pravdu nebo nepravdu jakéhokoli dobře podloženého výroku jedině díky pochodům, které jsou natolik komplexní, že jsou mechanisticky neredukovatelné - tedy že se nikdy ke kompletnímu modelu mozku nemůžeme dostat. V duchu Huberta Dreyfuse je tak nucen připustit, že mozek je oproti stroji unikátní skutečně svou fyzikální strukturou. Z docela jiného proudu vede svou kritiku Turingovy úmluvy John Searle, který skrze svůj ''argument čínského pokoje'' říká, že i pokud bychom byli schopni lidské myšlení dokonale simulovat, nebudeme si moci být jistí, že vytváříme také srovnatelné duševní stavy a vědomí, tak jako bychom se mohli naučit odpovídat s nekonečnou zásobou čínské literatury logicky odpovídat na otázky v čínštině, třebaže bychom smyslu jediného slova nemuseli rozumět.
- nominace (NČ / DČ / české / ostatní)
- ostatní
- rok (formát: RRRR)
- týden (formát: TT)
- poznámka (k návrhu)
- návrh
- recenze (
{{čt/ano| --~~~~}}/{{čt/ne| --~~~~}}/{{čt/komentář| --~~~~}})
Osciluje mezi esejí a encyklopedickým článkem. Na to, jak je téma sporné a složité, postrádá velmi mnoho referencí.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 3. 2019, 22:48 (CET) - Po formální stránce článek sám obsahuje nepřeložené reference, nedodržuje doporučení o vzhledu a stylu, článek i navržený úryvek je nedostatečný i po stránce typografie.
— Draceane diskusepříspěvky 10. 12. 2019, 21:30 (CET) - --Wikipedista Queen lover fanpage (diskuse) 14. 12. 2019, 21:26
(CET)
