Přeskočit na obsah

Václav Jaromír Picek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Jaromír Picek
Václav Jaromír Picek
Václav Jaromír Picek
Narození13. listopadu 1812
Svijanský Újezd
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. listopadu 1869 (ve věku 57 let)
Benátky nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PseudonymPodsvijanský
Povoláníbásník, spisovatel, publicista, státní úředník a soudce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Jaromír Picek (13. listopadu 1812, Svijanský Újezd – 26. listopadu 1869, Benátky nad Jizerou[1]) byl český básník (povoláním státní úředník a soudce), známý především textem k písni Čechy krásné, Čechy mé.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Václav Jaromír Picek se narodil 13. listopadu 1812 ve Svijanském Újezdě,[p 1] v rodině sedláka Jiřího Picka.[2][p 2] Absolvoval piaristické gymnázium v Mladé Boleslavi (1827-1832), potom v Praze studoval do roku 1838 filozofii a následně práva. V roce 1841 se stal vrchním na liblínském panství. Od roku 1849 nastoupil do státních služeb jako právník. V tomtéž roce také neúspěšně kandidoval na místo poslance zemského sněmu, uvolněné poslancem a knězem Karlem Aloisem Vinařickým.[3]

Byl redaktorem Pražských novin (od roku 1850 do konce února 1852) a postupně působil jako státní úředník na Smíchově a v Příbrami. V roce 1854 se stal vedoucím okresního úřadu ve Zbraslavi,[4] v roce 1859 byl v tisku uváděn jako přednosta okresního úřadu ve Zbirově (dnes Zbiroh).[5]

V osobním životě vyjadřoval vlastenectví a podporoval vzdělanost (dary knihovnám).[6] Jeho postoje byly konzervativní, nesouhlasil s radikalismem, hájil byrokracii.[7] Jeho stanoviska kritizoval i Karel Havlíček Borovský.[8]

V roce 1868 se stal okresním soudcem (předsedou okresního soudu) v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou),[p 3] kde 26. listopadu 1869 zemřel.[9] Je pohřben na místním hřbitově.[10]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Václav Jaromír Picek je řazen mezi představitele tzv. ohlasové poezie[11] a je považován za epigona Františka Ladislava Čelakovského; už za života byl kritizován Čelakovským i Havlíčkem. [12] Jeho básně jsou dnes zapomenuty, živé jsou některé texty písní:

Na hudbu Jana Nepomuka Škroupa (bratra Františka Škroupa):

  • Bývali Čechové [19]
  • Pod bezem za bezem
  • Kde vlasť má? Kde domov můj?[p 4]

Napsal dvě veršované divadelní hry (Vilém Rožmberk a Král Vratislav na Moravě), ani jedna však nebyla na divadle uvedena.[13]

Ve své tvorbě užíval též pseudonym Podsvijanský.[14]

Význam díla

[editovat | editovat zdroj]

Přesně charakterizuje literární význam Václava Jaromíra Picka již v roce 1909 Národní politika; v článku připomínajícím výročí jeho úmrtí je porovnáván s Čelakovským: "Celý zjev Pickův má v naší literatuře význam pouze dokumentární; při životě udržuje ho pouze několik uvedených znárodnělých písní."[15]

Posmrtné ocenění

[editovat | editovat zdroj]

České deníky a časopisy (např. Národní listy a Pražský denník) věnovaly úmrtí Václava Jaromíra Picka životopisné nekrology.[16] [13] Václavu Jaromíru Pickovi je dnes věnována část stálé expozice muzea v Benátkách nad Jizerou.[17] Na místním hřbitově je také zachován jeho náhrobek.[10] Po básníkovi pojmenovaly ulici (ulice Pickova) obce: Praha - Zbraslav, Benátky nad Jizerou a Mladá Boleslav.

Citát

[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější z díla Václava Jaromíra Picka je úvodní čtyřverší z písně Čechy krásné, Čechy mé (Vlastenské hory) na hudbu Josefa Leopolda Zvonaře:

Čechy krásné, Čechy mé!

Duše má se s touhou pne,

kde ty vaše hory jsou,

zasnoubené s oblohou.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V literatuře je název rodiště uváděn Újezd u Trutnova, v matrikách Augezd (tj. Újezd)
  2. ↑ V literatuře se někdy mylně uvádí rok narození 1820. Ten však neodpovídá ani zápisům v matrice narozených, ani údaji o věku v matrice zemřelých.
  3. ↑ Ke sloučení Starých a Nových Benátek došlo v r. 1944[1] Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
  4. ↑ V literatuře se někdy mylně uvádí, že se jedná o jinou verzi textu Škroupovy a Tylovy písně, (dnešní hymny ČR). Ve skutečnosti Picekův text zhudebnil bratr Františka Škroupa - Jan Nepomuk[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. ↑ Matrika Loukov 06, NOZ, s.6 (snímek 9)[3]
  3. ↑ BRABENCOVÁ, Marcela. KONFESE-PROFESE-SPOLEČNOST. KAREL ALOIS VINAŘICKÝ (1803-1869) A JEHO DOBA. [online]. České Budějovice 2012: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, HISTORICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY. Dostupné online. , s. 243-244
  4. ↑ Zbraslavské noviny 8/2008[4] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., 11/2004[5] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  5. ↑ Živa, 1/1856, s.XV[6]
  6. ↑ Příklad: Sdružení knihoven ČR 2006, s.29[7] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  7. ↑ Provenio, Knihovna Národního muzea, Picek Václav Jaromír[8][nedostupný zdroj]
  8. ↑ Karel Tůma: Karel Havlíček Borovský (monografie, 1885) s.373-374[9]
  9. ↑ Zápis o úmrtí v matrice Benátky nad Jizerou 34, NOZ, s.104 (snímek 105)[10]
  10. ↑ a b Benátky nad Jizerou, 1. okruh pro pěší[11] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  11. ↑ Lecyklopedie, heslo Ohlasová poezie[12] Archivováno 5. 4. 2014 na Wayback Machine.
  12. ↑ FIKOCZKOVÁ, Markéta. Čelakovského ohlasy a jejich tradice v poezii 19. století [online]. Brno 2011: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Dostupné online. , s. 36
  13. ↑ a b Pražský denník, 28.11.1869, s.4[13]
  14. ↑ Plzeňské noviny, 8.12.1869, s.2 (oznámení úmrtí)[14]
  15. ↑ Národní politika, 28.11.1909, s.1[15]
  16. ↑ Národní listy, 27.11.1869, s.2[16]
  17. ↑ Prezentace muzea Benátky nad Jizerou[17] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Jaromír_Picek&oldid=24324109“