Vyhlazovací tábor Sobibor
| Vyhlazovací tábor Sobibor | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Pojmenováno po | Sobibór |
| Poloha | |
| Adresa | Gmina Włodawa,  Polsko |
| Souřadnice | 51°26′49,17″ s. š., 23°35′38,89″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nacistický vyhlazovací tábor Sobibor (německy Vernichtungslager Sobibor) se nacházel asi 4 km od stejnojmenné vesnice Sobibór v jihovýchodním Polsku. V období od května 1942 do října 1943 tam bylo zavražděno asi 250 000 lidí.[1] Tábor vznikl v rámci Aktion Reinhardt po vyhlazovacím táboře Belzec a před vyhlazovacím táborem Treblinka.
Před založením tábora
[editovat | editovat zdroj]V okolí Sobiboru vznikalo od roku 1940 velké množství pracovních táborů (Arbeitslager), převážně zemědělského charakteru, např. Krychów, Ruda-Opalin, Osowa, Sawin, Sajczyce, Tomaszówka, Ujazdów, Włodawa, Luta. V těchto táborech pracovali převážně Židé a Poláci. Po vzniku vyhlazovacího tábora byly početní stavy těchto pracovních táborů občas doplňovány lidmi přivezenými do Sobiboru.
Založení tábora
[editovat | editovat zdroj]Lokalitu pro umístění tábora v bažinatém, zalesněném a řídce osídleném území vybrala Ústřední stavební správa SS obvodu Lublin. Stavba tábora byla zahájena v březnu 1942 přímo naproti železniční zastávce Sobibór. Výstavbou byl pověřen SS-Obersturmführer Richard Thomalla. Stavební práce prováděli místní lidé z okolních vesnic a asi 80 Židů z nedalekých ghett. Židé byli po dokončení těchto prací zastřeleni.[2] Tábor zaujímal plochu o rozloze 600 x 400 m, později byl rozšířen až na 58 hektarů.[3]
Na počátku dubna 1942 byl v zájmu urychlení stavebních prací jmenován velitelem tábora Franz Stangl. Na přelomu dubna a května byl již tábor schopen přijmout první transporty.
Vzpoura 1943
[editovat | editovat zdroj]14. října 1943 se přibližně 600 vězňů zaměstnaných v táboře pod vedením sovětského válečného zajatce Alexandra Pečerského vzbouřilo. Po povstání v Treblince dne 2. srpna 1943 bylo povstání v Sobibóru druhé úspěšné v nacistických vyhlazovacích táborech. Příběh povstání byl ztvárněn ve filmech Útěk ze Sobiboru (1987) a Sobibor (2018).
Velitelé tábora
[editovat | editovat zdroj]- Richard Thomalla
- Franz Stangl, duben až září 1942
- Franz Reichleitner do povstání v roce 1943
Dozorci
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sobibór Himmelstrasse "Nebeská cesta" -
pamětní desky u vchodu do tábora -
památník uvnitř tábora
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 461.
- ↑ ARAD, J. Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard. Praha 2006, s. 40.
- ↑ Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 459.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ARAD, J. Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard. Praha 2006, ISBN 80-7341-700-6
- BLATT, T. T. From the Ashes of Sobibor: A Story of Survival. Northwestern University Press, 1997.
- FREIBERG, D. To survive Sobibor. Gefen Publishing House 2007, ISBN 978-965-229-388-6
- MARSZALEK, M. Więzienia i obozy w dystrykcie lubelskim w latach 1939-1944, Zeszyty Majdanka 1969, č. 3.
- PIOTROWSKI, S. Misja Odilo Globocnika, Warszawa 1949.
- PILICHOWSKI, C. a kol. (ed.). Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny. Warszawa 1979, s. 459-461.
- RASCHKE, R. Escape from Sobibor. University of Illinois Press 1995.
- SCHELVIS, J. Sobibor: A History of a Nazi Death Camp. Bloomsbury 2007, ISBN 978-1-84520-418-1.
- SERENY, G. Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění., Academia 2019, ISBN 978-80-200-2990-4
- TICHO, K. My Legacy. Holocaust, History And The Unfinished Task Of Pope John Paul II: in Memory of Stanislaw and Anna Podsiadly. Muzeum Pojezierza Łęczyńsko-Włodawskiego 2008, ISBN 9788361393207.
