Přeskočit na obsah

Vrubozubec paví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVrubozubec paví
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Podtřídakostnatí (Neopterygii)
Řádostnoploutví (Perciformes)
Čeleďvrubozubcovití (Cichlidae)
Rodvrubozubec (Astronotus)
Binomické jméno
Astronotus ocellatus
Agassiz, 1831
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrubozubec paví (Astronotus ocellatus) je druh sladkovodní ryby z čeledi vrubozubcovití, pocházející z oblasti Latinské Ameriky.

Jedná se o velkou jihoamerickou cichlidu, vhodnou jen do značně velkých akvárií s rybami stejně velkými. Jejich zbarvení je v různém stáří jiné, když jsou rybky mladé zhruba ve velikosti do 6 cm, je jejich zbarvení čokoládově hnědé s bílou kresbou, která je jemně černě lemována[1], v dospělosti jsou rybky jednolitě šedohnědé s občasnou šedobílou kresbou. Na kořeni ocasní ploutve je tmavá skvrna, která je červeně ohraničena. Jejich snášenlivost je různá kus od kusu, jedny se chovají naprosto mírumilovně a majestátně a ostatních ryb si téměř nevšímají a druzí téměř bez přestání uzurpují vše, co je v akváriu. Rybky jsou naprosto neúnavnými dělníky při přestavbě akvária, ani velké kameny jim nedělají výrazné problémy, rostlinky v jejich blízkosti dlouho nevydrží. Jejich apetit je velký a v dospělosti dokážou spotřebovat opravdu značné množství potravy. Dnes je již v zajetí chováno poměrně hodně barevných variant, z nichž asi nejhezčí je červená (red oscar), kde platí, že čím je ryba starší tím více má výrazné červené zbarvení. V poslední době se také objevuje modrá dlouhoploutvá varianta, která je velmi náchylná na různá bakteriální onemocnění.

Živá potrava: maso, mouční červi, v mládí nitěnky; granule: hikari – japonské granule, velice kvalitní krmení, ryby jsou po něm nádherně zbarveny a velmi rychle rostou.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly v pohlaví jsou málo patrné, ale sameček má často tři zřetelné kulaté skvrny na ostnaté části hřbetní ploutve, což není pravidlem, dá se také u dospělých ryb poznat podle velikosti ploutví, samec je má statnější. Vždy je lepší si pořídit skupinu mladých ryb, ze které se časem pár najde sám. Chovný pár, který se k sobě hodí, přejde do tření, jakmile je samice připravena. Jikry kladou na předem očištěný povrch, nemají žádné požadavky na podklad a často se třou na dno nádrže. Tření vypadá velmi nebezpečně, ale většinou si ryby vůbec neublíží. Z jednoho tření může být až přes 1500 jiker. Plůdek se líhne zhruba za 55 až 70 hodin a za dalších 50 až 80 hodin se rozplave. Zprvu se zdržuje na těle rodičů, jako je tomu u terčovců, kde je nejvíce chráněn a pravděpodobně má i dostatek potravy v podobě kožního sekretu rodičů. Na rozdíl od terčovců není tento kožní sekret potřeba k úspěšnému odchovu potomstva. Ale velmi urychluje jejich růst. Jejich další odchov je bezproblémový, mladé rybky s chutí přijímají buchanky a rychle rostou. zhruba za tři měsíce mají již kolem 4 až 5 centimetrů.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]