Vopařilova jedle
 Památný strom (zaniklý)Vopařilova jedle | |
|---|---|
 torzo v září 2005 | |
| Druh | jedle bělokorá Abies alba[1] |
| Evidenční č. | 101301 (8101) |
| Zánik | 6. prosince 2003[2] |
| Ochrana | 23. 3. 1989 – 13. 1. 2005[1] |
| Poloha | |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Svitavy |
| Obec | Široký Důl |
| Katastr | Široký Důl |
| Poloha | lesní porost |
| Nadmořská výška | 670 m n. m. |
| Souřadnice | 49°45′13″ s. š., 16°12′22″ v. d. |
  Vopařilova jedle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vopařilova jedle, také známá jako Kadidlová jedle, byla až do prosince roku 2003 největší památnou jedlí v České republice. Rostla v levobřežní boční úžlabině potoka Lubenský u hranice katastrálních území obcí Široký Důl a Lubná, asi 1,6 km jižně od západního konce vesnice Lubná a 1,4 km severozápadně od obce Široký Důl v okrese Svitavy. Vopařilova jedle nesla jméno majitelů lesa, byla asi 350 let stará a vysoká 45 m s obvodem kmene 460 cm.
Základní údaje
[editovat | editovat zdroj]- název: Vopařilova jedle, Kadidlová jedle[3]
- výška: 43 m (1994)[4], 44 (47) m (1997)[4], 45 m (2000)[3]
- obvod: 442 cm (1994)[4], 450 cm (1997)[4], 460 cm (2000)[3]
- věk: 350 let[3]
- zdravotní stav: 1 (1994)[4], 3 (1997)[4]
Stav stromu a údržba
[editovat | editovat zdroj]Ještě v roce 1994 byla jedle ve výborném zdravotním stavu, roku 1997 byl uváděn zdravotní stav 3 (tedy průměrný). Při prohlídce v roce 2000 byla diagnostikována červená hniloba. Ta však nebyla hlavní příčinou pádu, ke kterému došlo při vichřici 6. prosince 2003 (tentýž den, kdy padl vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze[5]). Vítr strom rozhoupal a vyvrátil z kořenů.[3][6] Na místě zůstala ležet více než 12 metrů dlouhá část kmene, který se vyvrátil z kořenů. I torzo padlého stromu stále stojí za vidění.
Další zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Na přelomu 80. a 90. let 20. století byla v místě vybudována vidlice s informační tabulí. Po pádu stromu byly opakovaně vystaveny zápisky z knihy vzkazů, která byla přímo u stromu k dispozici turistům. Podle nich strom navštívili i lidé z Holandska, Itálie, Německa, Ruska a Slovenska.[5]
Památné a významné stromy v okolí
[editovat | editovat zdroj]Původně v místě stály jedle tři. První byla poražena roku 1898. Pro odtažení kmene bylo třeba šesti párů koňských potahů, na pařezu napočítal Jan Sejkora ze Širokého Dolu č. 24 přes 300 letokruhů. Druhá jedle padla při velkém polomu 28. října 1929.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ Rozhodnutí MÚ Poločka ze 13. 1. 2005 drusop.nature.cz
- ↑ a b c d e NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Východní Čechy, s. 148.
- ↑ a b c d e f Záchrana genofondu památných stromů v jihočeském a východočeském regionu Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine. mzp.cz
- ↑ a b c Vzpomínka na jedli, Spolek pro ochranu přírody a veřejné zeleně[nedostupný zdroj] stromy.cea.cz
- ↑ Rozhovor s Ing. Pavlem Kyzlíkem, Český rozhlas, 23. 4. 2011 rozhlas.cz
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Fotografie:
