Drašarova lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Drašarova lípa
srpen 2011
srpen 2011
Druhlípa malolistá
Tilia cordata[1]
Evidenční č.101309 (8109)
Ochranaod 23. listopadu 1978[1]
Poloha
KrajPardubický
OkresSvitavy
ObecBřeziny
KatastrBřeziny u Poličky
Polohau domu č. 67
Nadmořská výška575 m n. m.
Souřadnice
Drašarova lípa
Drašarova lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drašarova lípa je památný strom, který proslavila především spisovatelka Teréza Nováková románem Drašar. Strom roste mezi centry vesnic Pustá Rybná a Březiny, konkrétně v místě, kde při cestě z Rybné zelená turistická trasa odbočuje ze silnice vpravo, u domu číslo 67.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • název: Drašarova lípa
  • výška: 26 m[1]
  • obvod: 400 cm[1], 436 cm (2003)[2]
  • věk: 240 let

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Strom je v dobrém zdravotním stavu, otvor po vylomené kosterní větvi je zakrytý.

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Lípa se ve 30. letech 20. století objevila na pohlednici (měla tehdy velmi pravidelnou vejčitou korunu), ve svém díle ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek. Nejvíce ji však proslavila Teréza Nováková, která do chaloupky u lípy umístila část svého románu Drašar, který napsala podle skutečné události. Hlavní hrdina kněz a učitel Josef Václav Justin Michl (1810–1862), lidově zvaný Drašar, byl zamilovaný do dívky Míny, přednost však dal historii a jazykovědě a ve snaze stát se Jungmannovým nástupcem pracoval na společném slovanském jazyce. Mína na Drašara však nechtěla čekat, ten se setkává s nepochopením jak u rodiny, tak u církve a ani profesního úspěchu se mu nedostalo. Odstěhoval se proto do Březin, kde našel životní družku Josefu Maděrovou. Josefa však po porodu umírá, péči o dceru přebírá Drašarova sestra a on prožívá zbytek svého života v chaloupce u lípy, kde osamocen umírá. Dnes již chaloupka, kterou Nováková popisovala roku 1912, neexistuje.[3]

Zadní stěna přístavku, proti ostatním černě a bíle dosti pečlivě vylištovanému stavení značně oprýskaná a zanedbaná, ohraničená byla z jedné strany sklípkem a studánkou, z druhé krásnou a vysokou lípou, plně nyní rozvitou, jejíž drobné květy opojně do večerního vzduchu voněly. Její nejnižší větve skoro dotýkaly se okénka na straně příční, jež přístavek osvětlovalo.
— Teréza Nováková, Drašar

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Registr památných stromů AOPK ČR
  2. HRUŠKOVÁ, Marie, Bohumil Reš. Za památnými stromy Vysočiny II. Ilustrace Marie Holečková. Beroun: MH, 2009. 159 s. ISBN 978-80-86720-46-3. Kapitola Seznamy a mapy, s. 152. 
  3. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Stromy malířů a spisovatelů, s. 113–114. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]