Vltavská kaskáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě. Jde o celkem 9 přehrad, z nichž první byly budovány ve 30. letech 20. století. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno). Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Přehled přehrad

říční km přehradní jezero výstavba nadmořská
výška (m)
rozloha
km²
délka
km
šířka
km
maximální
hloubka (m)
objem
mil.m³
poznámka
329,5 Lipno I 1952-59 725,6 48,7 48 10 21,5 306,000
319,1 Lipno II 557,6 0,325 7 11,5 1,685
210,4 Hněvkovice 1986–92 376,5 2,68 27 21,100 [1]
200,4 Kořensko 1986–91 353 [2]
144,6 Orlík 1954–66 330 27,3 68 74 720,000 [3]
134,7 Kamýk 1956–62 17 [4]
91,5 Slapy 1951–54 271 13,92 58 [5]
84,4 Štěchovice 1937–45 1,14 9,4 22,5 11,200 [6]
71,4 Vrané 1930–36 2,51 13 9,7 11,1 [7]

Historie

První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. V letech 16401643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.

První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.

Účelem výstavby Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie. Vedlejšími přínosy byla ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost Labe pod Mělníkem. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3/s, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3/s.[8] Také technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.

Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání.

Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven kostelík v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.

Související články

Reference

  1. plavební komora nedokončena
  2. s plavební komorou
  3. plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno
  4. s plavební komorou
  5. výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
  6. s plavební komorou, původně i s propustí pro vory
  7. s plavební komorou
  8. Povodí Vltavy - zpráva o povodni 2002 http://www.pvl.cz/files/zprava_2002.pdf

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vltavská kaskáda na Wikimedia Commons

Literatura

Šablona:Geo cz

Šablona:Pahýl - Česko