Vlivy kávy na zdraví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Téma vlivu kávy na zdraví jsou často velmi kontroverzní. První zprávy o vlivu kávy na lidský organismus byly publikovány už kolem roku 1820. Tehdy se přišlo na to, že v semenech této rostliny je obsažen alkaloid zvaný kofein, který příznivě povzbuzuje činnost některých orgánů, jako je srdce, mozek, nervy, ledviny nebo svaly, ale zároveň může u některých lidí způsobovat problémy a narušovat spánek. Kromě kofeinu ale také obsahuje káva mnoho jiných látek, například antioxidanty a živiny.[který?]

Káva a pitný režim[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od rozšířeného přesvědčení, že káva působí dehydratačně, běžné pití kávy nijak nenarušuje hospodaření těla s tekutinami.[1][2][3][4] Mírné pití kávy (3–4 běžné šálky, tzn. obsahující 150 mg kofeinu spolu s 150 ml vody) dokonce ani nenarušuje rehydrataci těla po sportovním výkonu[5], stejně tak nenarušuje hydrataci pokud je kofein (300 mg) přijat před sportovním výkonem[6]. U lidí, kteří nejsou zvyklí na působení kofeinu (resp. alespoň několik dnů nepřijali žádný kofein), se nicméně močopudné účinky mohou projevit již při přijmutí 250–300 mg kofeinu (okolo 2–3 šálků kávy nebo 5–8 šálků čaje).[7] Při pravidelném pití ale na tento účinek kofeinu vzniká rychle tolerance a močopudný účinek u lidí zvyklých pít kávu lze zaznamenat podle různých studií teprve až po přijmutí dávek nad 500 mg kofeinu, resp. alespoň 6 mg kofeinu na kg tělesné váhy (tzn. zhruba alespoň 5 šálků kávy).[8] V takovém případě se tedy doporučuje zvýšit příjem tekutin, který vyrovná jejich ztrátu indukovanou působením kofeinu.

Látky obsažené v kávě[editovat | editovat zdroj]

Šálek kávy

Běžný 250ml šálek kafe obsahuje[9]:

Obsahuje také antioxidanty, které snižují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny.[10]

Kofein[editovat | editovat zdroj]

Káva obsahuje velké množství kofeinu, který patří mezi stimulanty (látky, které podporují mozkové funkce a zvyšují metabolismus). Kofein je nejvíce rozšířený stimulant na světě.[11] Je obsažen v různých potravinách, káva je však jeho největším zdrojem. V běžném šálku kávy kávy je přibližně 90–100 mg kofeinu. Kofein způsobuje snížení únavy a zvýšení mozkové aktivity.[12] Stimulační účinek kofeinu na mozkovou činnost byl ověřen řadou klinických studií. K dalším účinkům kofeinu patří zrychlení reakčního času, zlepšení nálady, zvýšení bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí (paměť, učení, etc).[13] Ale tyto účinky jsou pouze krátkodobé. Pokud člověk pije kávu denně, budou účinky následně slabší.[14]

Jak kofein působí na organismus[editovat | editovat zdroj]

[15]

Karcinogenita[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) konstatovala, že samotné pití kávy nemůže klasifikovat jako karcinogen. Pouze pití horkých nápojů (včetně kávy) tato agentura klasifikuje jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (skupina 2A).[16]

Riziko srdečního infarktu[editovat | editovat zdroj]

Vědci objevili, že to, jak naše tělo bude reagovat na množství kofeinu, který přijmeme, závisí na genech. Závisí na nich tedy i jak pravděpodobné je, že dostaneme srdeční infarkt při pití určitého množství kávy za den. To závisí konkrétně na genu CYP1A2,[17] který se významně podílí na metabolismu kofeinu a vyskytuje se ve dvou formách, CYP1A2*1A, forma, která kofein metabolizuje rychleji, a CYP1A2*1F, u nějž se naopak kofein z organismu odbourává pomaleji. Ve výzkumu, který se tímto zabýval, studovali 2000 lidí, kteří již dříve prožili srdeční infarkt. Jedincům s genem typu CYP1A2*1F, kteří pili čtyři a více šálku kávy denně, se zvýšilo riziko srdečního infarktu o 36 %. Zato u lidí, kteří měli rychle metabolizující verzi tohoto genu, se ukázala pravděpodobnost srdečního infarktu nulová. [18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KILLER, Sophie C.; BLANNIN, Andrew K.; JEUKENDRUP, Asker E. No Evidence of Dehydration with Moderate Daily Coffee Intake: A Counterbalanced Cross-Over Study in a Free-Living Population. PLoS ONE. 2014-01-09, roč. 9, čís. 1. PMID: 24416202 PMCID: PMC3886980. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0084154. PMID 24416202. 
  2. SILVA, Analiza M.; JÚDICE, Pedro B.; MATIAS, Catarina N. Total body water and its compartments are not affected by ingesting a moderate dose of caffeine in healthy young adult males. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism = Physiologie Appliquee, Nutrition Et Metabolisme. 2013-6, roč. 38, čís. 6, s. 626–632. PMID: 23724879. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 1715-5320. DOI 10.1139/apnm-2012-0253. PMID 23724879. 
  3. MAUGHAN, Ronald J; WATSON, Phillip; CORDERY, Philip AA. A randomized trial to assess the potential of different beverages to affect hydration status: development of a beverage hydration index. The American Journal of Clinical Nutrition. 2015-12-23, roč. 103, čís. 3, s. 717–723. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 0002-9165. DOI 10.3945/ajcn.115.114769. (anglicky) 
  4. ARMSTRONG, Lawrence E.; PUMERANTZ, Amy C.; ROTI, Melissa W. Fluid, electrolyte, and renal indices of hydration during 11 days of controlled caffeine consumption. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. 2005-6, roč. 15, čís. 3, s. 252–265. PMID: 16131696. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 1526-484X. PMID 16131696. 
  5. ZHANG, Yang; CARTER, S. J.; SCHUMACKER, R. E. Effect of caffeine ingestion on fluid balance during exercise in the heat and during recovery. South African Journal of Sports Medicine. 2014-06-15, roč. 26, čís. 2, s. 43–47. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 2078-516X. DOI 10.7196/SAJSM.513. (anglicky) 
  6. ZHANG, Yang; COCA, Aitor; CASA, Douglas J. Caffeine and diuresis during rest and exercise: A meta-analysis. Journal of Science and Medicine in Sport. 2015-09, roč. 18, čís. 5, s. 569–574. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 1440-2440. DOI 10.1016/j.jsams.2014.07.017. (English) 
  7. MAUGHAN, R. J.; GRIFFIN, J. Caffeine ingestion and fluid balance: a review [online]. 2003 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  8. SEAL, Adam D.; BARDIS, Costas N.; GAVRIELI, Anna. Coffee with High but Not Low Caffeine Content Augments Fluid and Electrolyte Excretion at Rest. Frontiers in Nutrition. 2017-08-18, roč. 4. PMID: 28868290 PMCID: PMC5563313. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. ISSN 2296-861X. DOI 10.3389/fnut.2017.00040. PMID 28868290. 
  9. SELFNutritonData [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  10. Antioxidanty [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  11. Pharmacological reviews [online]. 1999 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  12. NEHLING, DAVAL, DEBRY. Caffeine and the central nervous system: mechanisms of action, biochemical, metabolic and psychostimulant effects. [online]. Francie: Université de Nancy I, 1992 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  13. RUXTON, Carie H. S. The impact of caffeine on mood, cognitive function, performance and hydration: a review of benefits and risks [online]. 2008-2-13 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  14. HOLTZMAN, FINN. Tolerance to behavioral effects of caffeine in rats. [online]. 1988-2-29 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  15. Káva a účinky na zdraví: Kdy prospívá a kdy škodí? - Mojezdraví.cz. mojezdravi.cz [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  16. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Způsobuje káva rakovinu?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 28. února 2017
  17. NOVKOVIC, Biljana. Caffeine: Your Friend or Foe? (CYP1A2) [online]. Selfdecode.com [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. CORNELIS, Marilyn C.; EL-SOHEMY, Ahmed; KABAGAMBE, Edmond K. Coffee, CYP1A2 Genotype, and Risk of Myocardial Infarction. JAMA. 2006-03-08, roč. 295, čís. 10, s. 1135. Dostupné online [cit. 2020-05-13]. ISSN 0098-7484. DOI 10.1001/jama.295.10.1135. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Oreyová, Cal. Zázračná síla kávy. Praha: IKAR, 2014. ISBN 9788024922942.
  • Veselá, Petra. Kniha o kávě. Praha: Smart press, 2011. ISBN 9788087049341.
  • Ryšavý, Šimon. Káva je pro člověka zlatem. Brno: Nakl. Šimon Ryšavý, 2013. ISBN 9788073541156.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]