Vladimir Michajlovič Bechtěrev
| Vladimir Michajlovič Bechtěrev | |
|---|---|
 Vladimir Michajlovič Bechtěrev (1912) | |
| Narození | 20. lednajul. / 1. února 1857greg. nebo 1. února 1857 Saralı |
| Úmrtí | 24. prosince 1927 (ve věku 70 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Litěratorskije mostki |
| Bydliště | Ruské impérium |
| Alma mater | Imperátorská lékařsko-chirurgická akademie Vojensko-lékařská akademie S. M. Kirova |
| Povolání | lékař, psychiatr, vysokoškolský učitel, neurolog, psycholog a fyziolog |
| Zaměstnavatelé | Vojensko-lékařská akademie S. M. Kirova (od 1883) Kazaňská univerzita |
| Ocenění | Medaile Karla Ernsta von Baer (1900) |
| Děti | Petr Bechtěrev |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Michajlovič Bechtěrev (20. lednajul./ 1. února 1857greg., Sarali – 24. prosince 1927, Moskva) byl ruský lékař-neurofyziolog a psychiatr, který si všiml role hipokampu na paměť člověka. Svými objevy přispěl k diagnostice nervových chorob. Věnoval se také studiu příčin nemocí pohybového aparátu. V roce 1892 popsal ankylozující spondylitidu (kostnatění páteře) a tato nemoc dostala po něm název Bechtěrevova nemoc.
V roce 1907 Bechtěrev založil psychoneurologický institut, později přejmenovaný na Sankt-Petěrburskou lékařskou akademii. Zemřel v roce 1927 po rozhovoru se Stalinem, kterému určil jeho nemoc jako paranoia. (Tato diagnóza v té době označovala pacienta, který se cítí být jedinečnou, vysoce důležitou osobou). Stalin s takovou diagnózou nesouhlasil, a jelikož smrt tohoto význačného psychiatra nebyla nikdy objasněna, spekuluje se o tom, že ho nechal Stalin zabít.
Bechtěrevův syn, inženýr a vynálezce, Pjotr Bechtěrev, byl zavražděn během Stalinových čistek. Piotrova dcera Natalija Petrovna Bechtěreva (1924 – 2008) založila Institut lidského mozku v Leningradu.[1]
Vědecká činnost
[editovat | editovat zdroj]Bechtěrev popsal a pokusil se navrhnout metody léčení postencefalitického syndromu, některých druhů fobii, epilepsie atd.
Lékařsky rozlišil a jako samostatnou diagnózu zařadil ztuhnutí páteře, syfilistickou sklerózu.
Zasloužil se také o vytvoření několika lékařských preparátů, které se používaly například ke zklidnění pacientů (Bechtěrevova směs).
Byl také známý pro svůj kritický postoj k Freudovi, když nesouhlasil s jeho metodou psychoanalýzy.
Jako jeden z prvních se dlouhodobě věnoval serióznímu výzkumu hypnózy a sugesce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Bekhterev na anglické Wikipedii.
- ↑ Скончалась нейрофизиолог Наталья Бехтерева. Новости [online]. Газета.Ru, 2008-06-23 [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (rusky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Michajlovič Bechtěrev
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Michajlovič Bechtěrev na Wikimedia Commons
