Přeskočit na obsah

Vladimír Miltner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Vladimír Miltner, CSc.
Narození6. července 1933 nebo 6. července 1937
Plzeň
Úmrtí13. ledna 1997
Mathura
Povoláníspisovatel, Sanskrit scholar, překladatel a indolog
StátČeskoslovensko
Alma materUniverzita Karlova
PodpisPodpis
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Miltner (6. července 1933 Plzeň, Československo13. ledna 1997 Surír, kraj Mathura, Uttarpradéš, Indie) byl přední český indolog, znalec řady indických jazyků, překladatel a popularizátor indické kultury.

V letech 1945–1952 studoval gymnázium v Karlových Varech, přičemž již v té době (1949–1953) dálkově studoval hindštinu a urdštinu. Po maturitě nastoupil na Filologickou fakultu Univerzity Karlovy na obor indická filologie a indologie. Nejdříve pracoval krátce v jazykové škole, později nastoupil do Orientálního ústavu Československé akademie věd jako knihovník (1960–1963). Současně v ústavu absolvoval externí aspiranturu a dosáhl vědecké hodnosti CSc. V letech 1963–1967 a 1970–1974 působil v Orientálním ústavu jako vědecký pracovník, přičemž v r. 1967 získal titul PhDr. V roce 1967 začal své tříleté působení na univerzitě v Paříži. Když byl nucen odejít z politických důvodů z ČSAV, pracoval chvíli jako kuchař a poté pracoval jako překladatel, redaktor zpráv ze zahraničí a redaktor časopisu 100 + 1 ZZ v mezinárodní redakci Československé tiskové kanceláře (1974–1981). Odtud přešel jako redaktor do monitorovacího střediska Československého rozhlasu (1981–1990). Po pádu komunistického režimu se vrátil na akademickou půdu ČSAV. Jako vědecký pracovník Orientálního ústavu AVČR se specializoval na novoindickou filologii, staroindickou erotiku, tradiční medicínu a v posledním období i na buddhologii.[1]

Zemřel za nevyjasněných okolností v Indii na cestě po řece Ganze.[2] Soudí se, že šlo o rituální sebevraždu.[3]

Zabýval se především indologií se zřetelem na hindštinu, staroindickou erotiku, medicínu a jídlo. Publikoval anglicky i česky. Překládal ze sanskrtu, páli, hindštiny, maráthštiny, bradžštiny, hindaví, urdštiny, bengálštiny a angličtiny. Anonymně pořídil první český překlad Rushdieho Satanských veršů.[3]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
výběr
  • Příběhy bájné Indie, 1973
  • Indie má jméno Bhárat aneb Úvod do historie bytí a vědomí indické společnosti, 1978
  • Indická kuchyně, 1982, 1987, 1989
  • Lékařství staré Indie, 1986, 1990, 2003
  • Mahábhárata aneb Velký boj, 1988, 2011
  • Našim v Indii, Pákistánu a Bangladéši: konverzační příručka deseti jihoasijských jazyků nepočítaje v to češtinu a angličtinu, 1991
  • Prófák, tulák, voják, 1992
  • Svět na talíři aneb Co chutná od Grónska po Filipíny: recepty světové kuchyně, 1996
  • Buddhismus, 1997
  • Čtverácká kuchařka aneb Recepty ze čtvera přísad, 1997
  • Malá encyklopedie buddhismu, 1997, 2002
  • Old Hindi Reader, 1998
  • Sto receptů indické kuchyně: [kořeněná jídla orientální chuti], 1998
  • Indická kuchyně: 380 receptů, 2001
  • Vznik a vývoj buddhismu, 2001, 2012
  • Raný indický buddhismus, 2008 (spoluautorství)
překlady
  • Vátsjájana mnich. Kámasútra aneb Poučení o rozkoši, 1969, 1990, 1991, 1999, 2004
  • Jógalinga a Zemánková, Marie. Jóga pro děti aneb hrajeme si na zvířata, 1990
  • Díkšit, Džagannáth. Kariéra doktora Kaušikkara, 1991
  • Kaljánamalla. Anangaranga aneb Herna boha lásky, 1992
  • Wall, J. Charles. Kniha čertů a ďáblů, 1993
  • Krišna a Osm pečetí, 1994
  • Douglas, Nik.Mystéria sexu: alchymie extáze, 1995, 2000
  • Wangu, Madhu Bazaz. Buddhismus, 1996
  • Kaljánamalla. Květy rozkoše Orientu: Anangaranga, 2006
  • Základní texty východních náboženství. 1, Hinduismus, 2007, 2020 (spoluautorství překl.)
  1. Miltner Vladimír. In: Obec překladatelů [online]. ©2016–2025 [cit. 2025-12-11]. Dostupné z: http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/M/MiltnerVladimir.htm
  2. THOMA, Zdeněk. Posvátné vody Indie. Natura [online]. 1999 [cit. 2017-08-27]. Čís. 11. Převzato ž časopisu Dobrá voda, 1999, roč. 2, č. 2.. Dostupné online.
  3. 1 2 NOVÁKOVÁ, Hana. Když literatura přeruší diplomatické vztahy. Příběh fatvy Salmana Rushdieho. Alarm [online]. 16. 8. 2022 [cit. 2022-08-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]