Vintíř Kalivoda
| Jeho Milost Vintíř Kalivoda OSB | |
|---|---|
.svg) | |
| Předchůdce | Viktor Schlossar OSB |
| Nástupce | Benedikt Jan Karel Korčian OSB |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 11. dubna 1841 |
| Opatská benedikce | 22. listopadu 1854 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 16. července 1841 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 26. prosince 1815 |
| Místo narození | Brno  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 6. dubna 1883 (ve věku 67 let) |
| Místo úmrtí | Rajhrad Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Rajhrad |
| Povolání | duchovní, pedagog, teolog, publicista a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gunther Jan Kalivoda OSB (česky Vintíř Kalivoda, 26. prosince 1815 Brno – 6. dubna 1883 Rajhrad[1]) byl moravský římskokatolický duchovní, pedagog a v letech 1853–1883 opat Benediktinského kláštera Rajhrad.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se dne 26. prosince roku 1815 v Brně. V letech 1834–1835 studoval na filozofickém učilišti, kde jej učili Řehoř Wolný či Antonius Rücker. V roce 1835 vstoupil do brněnského alumnátu, a když zemřela jeho matka, odhodlal se dne 13. července roku 1838 vstoupit k benediktinům do rajhradského kláštera. Byl velice dobrý student a skrze své dobré výsledky mohl složit slavné řeholní sliby již 11. dubna 1841 a za tři měsíce přijal kněžské svěcení. Od roku 1843 působil jako profesor náboženství ma filozofickém ústavě v Brně. Této funkce se ale musel roku 1850 kvůli zdravotním problémům vzdát a vrátil se do Rajhradu. V Rajhradu se začal aktivně zapojovat do místního dějí a stal se novicmistrem tehdejšímu opatu Viktoru Schlossarovi. Po Schlossarově smrti byl 22. listopadu 1854 ustanoven jeho nástupcem.[3]
Díky Kalivodovi přijíždělo do rajhradského kláštera plno učenců z Čech, Moravy, Slezska a i Rakouska a klášter se stal vlasteneckým centrem Moravy. Gunther Kalivoda také stál při zrodu Dědictví sv. Cyrilla a Methoda, podílel se na obnovení slovanské bohoslužby a kultu těchto světců. Přátelil se i s Bedou Dudíkem, který posléze v Rajhradě nějakou dobu žil.
Podílel se také na založení Papežské knihtiskárny rajhradských benediktinů a zaplatil opravu kostelů v Syrovicích, Otmarově, Ostrovačicích a Domašově. Nechal upravit rezidenci rajhradských prelátů v Brně na Petrově a zámeček v Lesním Hlubokém.
Od roku 1859 působil též v ústavu pro hluchoněmé a byl odměněn komturským křížem řádu Františka Josefa I. s hvězdou a byl jmenován doživotním členem panské sněmovny rakouské.[4]
Zemřel 6. dubna 1883 ve věku 67 let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Osobnost: Gunther Kalivoda | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Vintíř Kalivoda (26. prosince 1815 – 6. dubna 1883) - Rajhrad. www.rajhradskyklaster.cz [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-11.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TEISTER, Jan František. Sté výročí úmrtí opata Prokopa Bartoloměje Šupa OSB. Rajhradský zpravodaj. 2022, roč. 32, čís. 1, s. 6.
