Vilém z Landštejna
Vilém z Landštejna | |
---|---|
Vilém z Landštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
Nejvyšší purkrabí Českého království | |
Ve funkci: 1351 – 1356 | |
Panovník | Karel IV. (I.) |
Předchůdce | Hynek z Dubé |
Nástupce | Ješek z Vartemberka a z Veselé |
Moravský zemský hejtman | |
Ve funkci: 1345 – 1351 | |
Panovník | Jan Lucemburský, Karel IV. (I.) |
Předchůdce | Albert a Štěpán ze Šternberka |
Nástupce | Jan Meziříčský z Lomnice |
Podkomoří Českého království | |
Ve funkci: 1333 – 1336 | |
Panovník | Jan Lucemburský |
Předchůdce | Záviš |
Nástupce | Oldřich Pluh z Rabštejna |
Zemský soudce | |
Ve funkci: 1320 – 1340 | |
Panovník | Jan Lucemburský |
Narození | 13. století |
Úmrtí | 1356 České království |
Národnost | Čech |
Choť | Eliška z Dubé |
Děti | Jan, Vilém, Ojíř, Litold, Vítek, Petr, Anežka a neznámá dcera |
Příbuzní | Smil z Ledenic (sourozenec) Anežka z Lichtenburka[1], Eliška z Lichtenburka[1] a Markéta z Lichtenburka (vnoučata) |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilém z Landštejna († 1356) byl český šlechtic z rodu Landštejnů („pánů stříbrné růže“). Patřil vedle Jindřicha z Lipé, Petra z Rožmberka a Viléma z Valdeka k nejmocnějším českým pánům za vlády Jana Lucemburského. Později se stal věrnou oporou Karla IV.
Byl synem Vítka z Landštejna, po němž zdědil statky Třeboň a Landštejn, a dále získal Nové Hrady, Sviny, Lomnici a Hlubokou. V letech 1333–1336 byl jmenován královským podkomořím. V letech 1320–1340 zastával funkci zemského sudího, v období 1345–1351 byl moravským zemským hejtmanem a v letech 1351–1356 nejvyšším purkrabím. Jeho manželkou byla Eliška z Dubé, se kterou měl syny Jana, Viléma, Ojíře, Litolta, Vítka a Petra mnicha.[2] Roku 1356 podlehl zraněním, která utrpěl v souboji se svým příbuzným Jindřichem z Hradce, s nímž vedl spor o průběh obchodní stezky z Podunají do českého vnitrozemí.[3]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vilém z Landštejna se narodil na konci třináctého století. Poprvé je doložen roku 1315, kdy potvrdil, že drží od kláštera Zlatá Koruna ves Dobruš. Jeho otcem byl Vítek z Landštejna, který se v roce 1307 vyznamenal při obraně Znojemského hradu před vojskem Fridricha Habsburského. Jméno Vilémovy matky není známo, ze sourozenců jsou zmiňováni Smil a Zbyněk.[4]
Datum úmrtí Vilémova otce není přesně známo, ale naposledy byl zmíněn v roce 1311. V roce 1315 byl Vilém prokazatelně správcem landštejnského majetku a zdědil otcova panství. Později též získal Nové Hrady (po roce 1317 je zdědil po svých bratrancích Smilovi a Ojířovi z Nových Hradů, kteří zemřeli bez potomků), Lomnici, Hlubokou (v roce 1317 ji převzal do zástavy od krále Jana Lucemburského) a Sviny (roku 1327 je odkoupil od kláštera dominikánů v Sezimově Ústí a potomků Voka z Třeboně). Záhy se Vilém zařadil mezi nejmocnější pány českého království, neboť poté, co byl 26. listopadu 1315 zatčen Jindřich z Lipé, se spolu s Janem z Vartemberka významně podílel na jeho propuštění (17. dubna 1316) a byl tak vůdčí osobností vzpoury proti králi Janu Lucemberskému. Zemřel roku 1356 okolo svátku svatého Jiří.[4]
Jeho manželkou (podle některých názorů až druhou) byla Eliška z Dubé, dcera Ondřeje z Dubé. Zůstalo po něm šest synů a dvě dcery: Jan, Vilém, Ojíř, Litold, Vítek a Petr (poslední dva byli při otcově smrti ještě nezletilí), Anežka a další dcera neznámého jména. Po otcově smrti, snad ještě před rokem 1358, si Vilémovi synové zděděné statky rozdělili. Jan obdržel polovici panství Třeboňského, Vilém patrně dostal finanční hotovost a nějakou dobu snad držel Lomnici, Ojíř dostal polovinu Svin, Lomnici, Bystřici a Lutovou, Ojíř a Vítek drželi roku 1358 Lomnici a Sviny společně. Vítek prodal roku 1359 polovici Svin, Litold převzal Landštejn s Bystřicí, druhou polovinu Třeboně, vsi Suchdol a Šalmanovice, Vítek měl Nové Hrady, Borovany a polovinu Svin, roku 1369 byl pánem na Ledenicích a roku 1379 získal Lipnici. Petr se stal mnichem a pravděpodobně rovněž dostal nějakou finanční náhradu. Téměř všechno dědictví však postupně rozprodali.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ MILEC, Miroslav. Páni z Landštejna. Jihočeský herold. 2007, s. 7–13. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2014. Archivováno 23. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Hrad Landštejn
- ↑ a b c V erbu pětilistá růže III. Páni z Landštejna část 2. kronikaruze.webgarden.cz [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Zlatá doba Stříbrné růže 3. část - do roku 1318
- Zlatá doba Stříbrné růže 4. část - do roku 1327
- Zlatá doba Stříbrné růže 5. část - do roku 1334
- Zlatá doba Stříbrné růže 6. část - do roku 1338
Předchůdce: Albrecht a Štěpán ze Šternberka |
Moravský zemský hejtman 1345–1351 |
Nástupce: Jan starší Meziříčský z Lomnice |