Vilém Dušan Lambl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém Dušan Lambl
Narození5. prosince 1824
Letiny
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. února 1895 (ve věku 70 let) nebo 25. února 1895 (ve věku 70 let)
Varšava
PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtíastma
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař-spisovatel, vysokoškolský učitel, lékař, etnograf, překladatel, botanik a algolog
ZaměstnavateléVaršavská univerzita
Charkovská národní univerzita V. N. Karazina
PříbuzníFrantišek Sudimír Lambl bratr
Karel Milan Lambl bratr
Jan Baptista Lambl bratr
Anna Cardová Lamblová sestra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Dušan Lambl (5. prosince 1824 Letiny[1]12. února 1895, Varšava) byl český biolog, lékař, průkopník moderního dětského lékařství v českých zemích a politický aktivista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Letinech u Plzně. Vystudoval gymnázium v Plzni a posléze v Praze. Poté na Univerzitě Karlově studoval slovanské jazyky a medicínu u prof. Treitze. Již za studií hojně překládal z jihoslovanských jazyků. Stejně tak ještě za studií psal články do Časopisu českého musea. Prosadil v českém prostředí užívání pojmu řasy namísto slova žabinec, které razil Jan Svatopluk Presl. Studia se mu ale protáhla kvůli politické aktivitě a angažmá v revolučním dění roku 1848, na straně liberálů. Stal se tehdy členem Národního výboru a výboru Slovanské lípy. Spřátelil se s Karlem Havlíčkem Borovským a přispíval do jeho Národních novin. Promoval v roce 1851. Politiky se vzdal ve prospěch vědy, ale jeho širší zájmy prozrazuje kupříkladu spis Evropa v ohledu národopisném. Bádal na univerzitě a objevil přitom výrůstky na srdečních chlopních, které se pak nějaký čas nazývaly Lamblovy výrůstky.[2] Roku 1856 se habilitoval jako vůbec první soukromý docent patologické anatomie a histologie na Karlově univerzitě. Poté se stal lékařem v Dětské nemocnici císaře Františka Josefa. Zde jako první na světě v roce 1859 popsal bičíkovce ve stolici dětí s dysenterií. Nazval ho Cercominas intestinalis, v roce 1888 jméno na Lamblia intestinalis změnil zoolog Émile Blanchard (1819–1900). V roce 1915 byl druh přejmenován na Giardia lamblia americkým zoologem C. W. Stilesem (1867–1941) na počest Lambla a francouzského biologa A. M. Giarda (1846–1908).

V roce 1860 získal Vilém Dušan Lambl profesuru na Univerzitě v Charkově. Později působil i na univerzitě ve Varšavě, kde také zemřel.[3]

Vilém Lambl si vzal za manželku Rusku Evženii Edelbergovou a později spolu měli dvě dcery, Olgu, provdanou Glowaczki, a Natašu, která po dlouhé nemoci zemřela jako malá při letním pobytu v Čechách.[4]

Vztah s Boženu Němcovou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1851 se Lambl seznámil Boženu Němcovou, kterou během její nemoci ošetřoval. Patřil ke spisovatelčiným literárním důvěrníkům, podporoval její slovanské uvědomění a byl lékařem celé její rodiny.[5] Intimní vztah Němcové s Lamblem trval od podzimu 1851 do jara 1853.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Letiny
  2. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/lambl-vilem-dusan
  3. Archivovaná kopie. www.muzeumbn.cz [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-15. 
  4. Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových., diplomová práce Lucie Paurová 2012
  5. NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence II.. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-697-4. Kapitola Jmenný rejstřík s anotacemi, s. 545. 
  6. Dílo Mravní stránka milostného života Boženy Němcové ve Wikizdrojích

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]