Přeskočit na obsah

Vilhelm Fredrik Palmblad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilhelm Fredrik Palmblad
Palmbladův portrét od neznámého autora
Palmbladův portrét od neznámého autora
Narození16. prosince 1788
panství Liljestad, farnost Skönberga, Söderköping, Östergötland, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí2. září 1852 (ve věku 63 let)
Uppsala, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníStarý hřbitov v Uppsale[1]
Povoláníspisovatel, překladatel, vydavatel, historik, geograf a profesor řeckého jazyka a literatury na Uppsalské univerzitě.
Národnostšvédská
Alma materUppsalská univerzita
Literární hnutíromantismus
Významná dílaPříručka staré i nové fyzické a politické geografie
Manžel(ka)Mariana Rebecka Loenbomová od roku 1828[2]
Dětijeden syn (Fredrik) a dvě dcery (Augusta Sophia a Amalia Matilda[3]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilhelm Fredrik Palmblad (16. prosince 1788, panství Liljestad, farnost Skönberga, Söderköping, Östergötland – 9. září 1852, Uppsala) byl švédský romantický spisovatel, překladatel, vydavatel, historik, geograf a profesor řeckého jazyka a literatury na Uppsalské univerzitě patřící do romatické skupiny tzv. fosforitů (podle časopisu Phosporos) z Uppsaly.[4]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do poměrně bohaté rodiny vojenského komisaře a soudního vykonavatele. V důsledku nesprávně léčeného onemocnění kyčelního kloubu kulhal a byl nucen po zbytek života používat berle. Nemohl si proto normálně hrát se svými vrstevníky, ale místo toho hodně četl a vzdělával se samostudiem.[2]

Roku 1806 začal studovat na Uppsalské univerzitě, roku 1815 získal titul magistra filozofie, roku se stal 1822 docentem historie a roku 1827 byl jmenován odborným asistente v tomto oboru. Roku 1828 se oženil s Marianou Rebeckou Loenbomovou, dcerou smluvního probošta a člena parlamentu, se kterou měl syna a dvě dcery. Roku 1835 se stal na univerzitě profesorem řeckého jazyka a literatury. Roku 1839 byl rektorem univerzizy.[2]

Již roku 1807 se na studiích stal blízkým přítelem básníka Pera Daniela Amadea Atterboma a stal se členem jím založeného romantického literárního sdružení Aurora (Auroraförbundet). Ve sdružení se projevil jako organizátor a inspirátor a začal hrát významnou roli pro rozvoj romantismu ve Švédsku. Se záměrem usnadnit tisk a distribuci děl členů sdružení zakoupil roku 1810 – bez jakýchkoliv zkušeností s tiskařským provozem – společně se svým spolužákem Jakobem Axelem Stenhammarem (1788-1826) akademickou tiskárnu. Postupně vybudoval vydavatelství, které se stalo jedním z největších v zemi a vyznačovalo se vysokými nároky na kvalitu vydávaných děl. Již roku 1810 vydal první číslo časopisu Phosporos, od roku 1812 vydával Poetický kalendář (Poetisk Kalender) a od roku 1813 Švédský literární časopis (Svensk Litteratur-tidning), což podstatně přispělo k vítězství romantismu nad klasicismem a osvícenstvím ve Švédsku. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl vedle Atterboma také literární kritik Lorenzo Hammarsköld. V letech 1847–1851 byl redaktorem konzervativního listu Tiden, v němž rovněž vyšly četné jeho literární a politické rozpravy a polemiky.[2]

Od doby, kdy se stal univerzitním profesorem, se Palmblad věnoval převážně geografickému a historickému výzkumu a publikoval několik významných prací v oboru. Byl také vydavatelem a přispěvatelem do Biografického slovníku slavných Švédů (1835–1857, Biographiskt lexicon öfver namnkunnige svenska män). Kromě toho se zabýval překladatelskou činností a sám byl plodným spisovatelem. Jeho beletristická díla, často obsahující záhadné scény z duchy, lupiči a vtipnými postavami, jsou však méně významná.[4][5]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Beletristická díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Noveller (1840-1851, Novely), čtyři díly
  • Familjen Faikensvärd (1844–1845, Rodina Falkenswardů), román mající sociální rozměr a obsahujíí kritiku nové buržoazie, dva díly.
  • Aurora Königsmark och hennes slägt (1846–1849, Aurora Königsmark a její rodina), román o hraběnce Marii Auroře von Königsmark, čtyři díly.

Odborné práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Om persernas fornhäfder (1821, O starých rukopisech Peršanů).
  • Om hinduernas fornhäfder (1822, O starých rukopisech hinduistických)
  • Handbok i physiska och politiska äldre och nyare geographien (1826-1837, Příručka staré i nové fyzické a politické geografie), pět dílů, nedokončeno, hlavní Palmbladovo dílo.[4]
  • Lärobok i nyare historien (1832, Učebnice novějších dějin))
  • Grekisk Fornkunskap (1843–1845, Řecké starožitnosti), dva svazky, dílo pro studenty řečtiny.

Překlady

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vilhelm Fredrik Palmblad. Find a Grave. Dostupné online
  2. ↑ a b c d Vilhelm Fredrik Palmblad. Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online
  3. ↑ Vilhelm Fredrik Palmblad Geni. Dostupné online
  4. ↑ a b c Ottův slovník naučný. 19. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 117.
  5. ↑ Vilhelm Fredrik Palmblad. Svenskt översättarlexikon. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilhelm_Fredrik_Palmblad&oldid=24108738“