Vila Marek
| Dům Antonína a Marie Markových | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekti | Oskar Oehler Elly Oehler-Sonnenschein (interiéry) |
| Výstavba | 1931–1932 |
| Poloha | |
| Adresa | Na Bateriích 820/13, Praha 6,  Česko |
| Ulice | Na bateriích |
| Souřadnice | 50°5′22,47″ s. š., 14°22′13,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Antonína a Marie Markových je funkcionalistická vila v Praze. Stavbu vily zadal ředitel Ústřední sociální pojišťovny Antonín Marek s chotí Marií. Architekt Oskar Oehler a jeho partnerka Elly Sonnenschein byli spolužáci na Německé vysoké škole technické v Brně. Oba byli světoběžníci, ovlivnění francouzskými a holandskými vzory. Elly byla bytovou návrhářkou. Stavbu projektovala a realizovala firma Freiwald-Böhm.
Lokalita
[editovat | editovat zdroj]Vila stojí na jižním svahu pískovcových skal nad bývalými pražskými viničními svahy ve Střešovicích. Ke stavbě byla vybrána parcela s výhledem do Břevnova, na Petřín, na Katedrálu svatého Víta na Hradčanech a dále přes střechy Strahovského kláštera a Černínského paláce do pražské kotliny.
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Vila, ovlivněná holandskými vzory, působí přísně a racionálně. Štíhlý železobetonový korpus domu klesá v postupném sledu od severu k jihu, přes stupně plochých střech, přes podélnou jižní terasu, jižní trasy, až do zahrady. Velké okenní plochy jsou situované na východní stranu směrem k Hradčanům. V jižní straně domu, obrácené k Břevnovu, je zimní zahrada s terasou, která propojuje stavbu s exteriérem. Kompozice různě dimenzovaných oken v jižním průčelí střídá rytmus oken na východní straně, zatím co na západ a na sever jsou vzhledem k podmínkám situována pouze méně důležitá okna provozních místností v přízemí. Velkoryse řešený vchod upoutá kombinací štíhlé černé ocelové konstrukce a plošnými výplněmi z bílého mléčného skla.
Interiéry
[editovat | editovat zdroj]Nosná železobetonová konstrukce umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami. V nejvyšším patře ve tvaru kostky byly navrženy prostory pro hosty, v prvním patře 4 ložnice pro rodinu, šatny a příslušenství. V přízemí domu je prostorná společenská hala s výhledem na Hradčany. V severní části byly umístěny provozní místnosti, přípravna jídel, jídelna, místnosti pro služebnictvo.
I přes to, že se nedochovaly návrhy interiérů, jsou ve vile dodnes patrné jednotlivé prvky jasně signalizující styl Elly Oehlerové. Místnosti pro soukromý život rodiny byly vybaveny moderním nábytkem, barevně laděným v emočním stylu spolu s podlahami a stěnami v pastelových barvách. Společenské místnosti dominuje hráčský kout s kulatým stolem, nad kterým je zavěšen masivní alabastrový lustr ve tvaru zvonu, přitápění z technické místnosti má tvar travertinového krbu. Stěny jsou po celé ploše obloženy kavkazským ořechem. Zajímavým prvkem haly a zimní zahrady je souvislé osvětlení nad okenními rámy, skryté v celé jeho délce nepřerušeným pásem z mléčného skla. Společenskou halu lze rozdělit posuvnou skleněnou stěnou. Ze společenské haly lze sestoupit do sníženého prostoru zimní zahrady, z východní strany obrácené k Hradčanům, z jižní strany obrácené do Břevnova. Zimní zahrada je přes verandu a schodiště propojena se zahradou.
Zahrada
[editovat | editovat zdroj]Zahradě dominuje velký růžový záhon a skalka z lámaného barrandovského vápence. Architektonický návrh a realizaci zahrady provedl v roce 1933 Jaroslav Veselý, majitel školkařského závodu v Molitorově u Kouřimi.
Vliv francouzské a holandské architektury dvacátých let
[editovat | editovat zdroj]Oskar Oehler a Elly Oehlerová, se hlásili především k francouzské a holandské architektuře dvacátých let dvacátého století a k umění z okruhu německého Bauhausu. Vzory, které je ovlivnily, byli Johannes Duiker, Leendert Cornelis van den Vlugt, Johannes Andreas Brinkman, Mart Stam, Le Corbusier, Wassili Luckhart s bratrem Hansem, Alfons Anker. Střešovickou stavbu též ovlivnily studie vil ve svahu s ocelobetonovým skeletem od Oehlerova spolužáka Alfreda Neumanna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- OEHLER, Oskar. L'architecture d'aujourd'hui. 7. 1936, s. 57.
- OEHLER, Oskar. Měsíc. 2. 1936, s. 13–17.
- Zatloukal Pavel, Elly a Oskar Oehlerovi, Bulletin Moravské galerie, s. 138, Brno 1997
- Pelčák Petr, Potůček Jakub, Šlapeta Vladimír, Zatloukal Pavel, monografie k výstavě Architektonické dílo Elly Oehler, Oskar Oehler, Muzeum umění Olomouc 2007
- Kratochvil Jan, Židovská Morava – Židovské Brno, s. 80, Brno 2001
- Peichl Gustav, Šlapeta Vladimír, Czech Functionalism 1918-1938, s. 69, London 1987
- Šácha Rostislav, Od moderny k funkcionalismu, s. 411, 415, 476, 516, Praha 1985
- Šlapeta Vladimír, Průvodce po moderní architektuře, s. 42, Praha 1978
- Lukeš Zdeněk, Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938, s. 142, Praha 2002
- Lukeš Zdeněk, Praha moderní II, Velký průvodce po moderní architektuře 1900-1950, s. 167, Praha 2013, dotisk
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Marek na Wikimedia Commons - architectuul.com - Villa Marek, Prague, Czech Republic
- architectuul.com - by Elly Oehler Sonnenschein
- prostor-ad.cz - by ing. arch. Oskar Oehler [1904-1973]
- edoc.hu-berlin.de - Das Architektenpaar Elly Oehler und Oskar Oehler und ihr Beitrag zur tschechoslowakischen Architektur der ersten Hälftedes 20. Jahrhunderts Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
