Přeskočit na obsah

Vilém I. Traungavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém I. Traungavský
Narození?
Úmrtípo roce 835
Znám jakomarkrabě Panonské marky
ChoťEngilrata
DětiVilém II. Traungavský
Engilšalk I. Hornopanonský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vilém I. Traungavský (? – po roce 835?) byl od roku 821 až do své smrti markrabě Panonské marky.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vilém I. byl členem rodu pánů z Trangau, který měl majetky v Salzburggau, Isengau a Sundergau a je považován za zakladatele bavorského šlechtického rodu Vilémovců. Jedním z jeho předků mohl být snad Vilém, zakladatel Rotthalmünsteru.

Hrabětem ho jmenoval Ludvík I. Pobožný, kdy kromě svého majetku v Traungau získal majetek i v Dolním Rakousku. Jako hrabě byl podřízený autoritě markrabat Východní marky, zejména Gotafridovi, Geroldovi a Radbodovi. V Ordinatio Imperii z roku 817 se uvádí, že Ludvík II. Němec se stal králem Bavorského vévodství a okamžitě začal budovat své vazby k bavorské aristokracii přidělováním prestižních pozic svým příznivcům. I přes tyto změny na bavorském dvoře si Vilém i v následujících letech udržel své postavení a vzdoroval dobám poznamenanými vnitřními válkami karolínské dynastie, které skončily až Verdunskou smlouvou v roce 843.[2]

V roce 826 daroval část svých pozemků kolem Lince opatství Mondsee a v letech 833, 834 a 853 přidal řadu darů pro opatství Saint Emeram v Regensburgu. Tyto dary zahrnovaly kromě části zboží z Lince a Welsu, také některé lokality kolem Perschlingu, Rosdorfu na Dunaji a území mezi řekami Aist a Naarn. Vilém je připomínán jako jeden z hlavních kolonizátorů jihovýchodního Německa v první polovině 9. století.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla Engilrata z rodu Adalunků von Roning,[3] jedné z nejproslulejších rodů v Bavorsku,[4] s níž měl nejméně tři děti, Viléma II., Engišalka I. a Adalberta.[5] Jeho vnukem byl hrabě Megingoz I. z Wormsu.[4] Po jeho smrti zdědili Traungau Vilém II. a Engelschalk I., kteří pod svou kontrolu získali od Ludvíka Němce další část Východní marky.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I of Traungau na anglické Wikipedii.

  1. a b MITTERAUER, Michael. Karolingische Markgrafen im Südosten Fränkische Reichsaristokratie und bayerischer Stammesadel im österreichischen Raum. Graz: Böhlau, 1963. (německy) 
  2. DÜMMLER, Ernst. Geschichte des Ostfränkischen Reichs: Bd. Ludwig der Deutsche. [s.l.]: Duncker und Humblot, 2009. Dostupné online. (německy) 
  3. DÜMMLER, Ernst. Über die südöstlichen Marken des fränkischen Reiches unter den Karolingern (795 - 907). [s.l.]: Aus der Kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei 85 s. Dostupné online. S. 51. (německy) 
  4. BRANDMÜLLER, Walter. Handbuch der bayerischen Kirchengeschichte: Von den Anfängen bis zur Schwelle der Neuzeit. “Das” kirchliche Leben. 1. Band. 2. [s.l.]: EOS Verlag Erzabtei St. Ottilien Dostupné online. ISBN 978-3-88096-671-0. (německy) 
  5. CURTA, Florin. Eastern Europe in the Middle Ages (500-1300) (2 vols). [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-04-39519-0. (anglicky)