Přeskočit na obsah

Vesnický kostel (Papstdorf)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vesnický kostel
v Papstdorfu
Východní věž s jižní stěnou
Východní věž s jižní stěnou
Místo
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSaské Švýcarsko-Východní Krušné hory
ObecGohrisch
LokalitaPapstdorf
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevevangelická luterská
FarnostKönigstein-Papstdorf
Statuskostel
Užívánípravidelné
Datum posvěcení9. prosince 1787
Architektonický popis
Stavební slohpozdní baroko
Typ stavbyvesnický kostel
Výstavba17861787
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
AdresaAlte Hauptstraße
OT Papstdorf
01824 Gohrisch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnický kostelPapstdorfu (německy Dorfkirche Papstdorf), označovaný také jako evangelicko-luterský kostel (Evangelisch-Lutherische Kirche Papstdorf), je pozdně barokní sakrální stavba postavená v letech 1786–1787. Památkově chráněný vesnický kostel náleží k Evangelicko-luterské církevní obci Königstein-Papstdorf.

První kostel stál v Papstdorfu již ve středověku. Náležel k pražské arcidiecézi a spadal pod ústecký diakonát a bílinský arcidiakonát. První zmínka o kostelu (kirche zu Bogansdorff) pochází z roku 1371, kdy je zmiňován místní kněz Johannes. Byl to malý kostelík s dřevěným sanktusníkem, vnějším schodištěm na emporu a přístavbou sloužící jako sakristiekostnice. K roku 1430 je poprvé zmiňovaný kostel v nedalekém Cunnersdorfu, který byl filiálkou papstdorfského kostela. Roku 1501 náležel do papstdorfské farnosti krom Cunnersdorfu také Kleinhennersdorf a Koppelsdorf. Před reformací se v kostele nacházel milostný obraz, ke kterému konalo zvláště slovanské obyvatelstvo z Horní Lužice poutě. Poutníci překonávali řeku Labe přívozem v místě, které tak získalo název Wendischfähre.

Roku 1539 se prosadila reformace a kostel se stal evangelickým. Poté byly zrušeny poutě a vybavení kostela odstraněno. Mezi lety 1548 a 1580 byla papstdorfská farnost připojena ke Königsteinu. Brzy po třicetileté válce se zvažovala výstavba nového kostela, na který však chyběly peníze. Nově se začalo o výstavbě nového kostela v roce 1749, realizace se však opět pozdržela.

Výstavba zcela nového, pozdně barokního kostela začala v roce 1786. Vedení bylo svěřeno zednickému mistrovi Danielu Kayserovi z Pirny, stavební práce prováděl stavební mistr Reichert z Königsteinu. Oba stavitelé spolu původně soupeřili, ale nakonec se dohodli na spolupráci. Následujícího roku byl kostel dokončen a na druhou adventní neděli 9. prosince 1789 vysvěcen. Při té příležitosti zazněla pro tuto příležitost složená kantáta od Gottfrieda Augusta Homilia, kantora z drážďanského kostela svatého Kříže a zároveň žáka Johanna Sebastiana Bacha.

V roce 1839 kostel poničil zásah blesku. Roku 1942 byl zrekvírován malý zvon pro válečné účely. Novým byl nahrazen v roce 2018. Prozatím poslední rekonstrukce exteriéru kostela proběhla v roce 2016.

Kostel náleží k Evangelicko-luterské církevní obci Königstein-Papstdorf a slouží k pravidelným bohoslužbám. Je chráněný jako kulturní památka s číslem 09224474.

Pozdně barokní jednolodní orientovaný sálový kostel je umístěný na malé výšině. Masivní věž přiléhá k východní stěně. Kostel stojí na obdélníkovém půdorysu a má plochý strop podepřený šesti dřevěnými pilíři. Dvoupatrová empora je na oltářní straně upravena do oblouku a spojená s hlavním oltářem. Dřevěné prvky jsou sladěné do tmavého odstínu a nebyly opatřeny malbami, jak bývá u obdobných kostelů zvykem. Na hlavním oltáři spojeném s kazatelnou je umístěn dřevěný kříž. Klasicistní kamenná křtitelnice ve tvaru skládaného poháru pochází z roku 1837. Za autora varhan s dvěma manuály a pedálem je považován Wilhelm Leberecht Herbrig z Langenwolmsdorfu. Ve zvonici byly umístěny tři bronzové zvony ze zvonařství Weinhold pocházející z 18. století, které byly opatřeny nápisy. Velký zvon z roku 1711 a prostřední z roku 1787 se dochovaly. Původní nejmenší z roku 1733 byl však zrekvírován a roztaven během druhé světové války.

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela se rozkládá hřbitov se vzrostlými lípamibuky. V roce 1604 byla na místě starší fary postavena nová. Ta podlehla roku 1893 požáru a v roce 1895 ji naradila nová budova.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. (německy) 
  • MÖSCHNER, Dietmar. Kirchen in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz. Bad Schandau: Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V., 2002. 88 s. ISBN 3-9806841-0-5. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]