Vesnický kostel (Papstdorf)
Vesnický kostel v Papstdorfu | |
---|---|
Východní věž s jižní stěnou | |
Místo | |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory |
Obec | Gohrisch |
Lokalita | Papstdorf |
Souřadnice | 50°53′49,02″ s. š., 14°7′42,2″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | evangelická luterská |
Farnost | Königstein-Papstdorf |
Status | kostel |
Užívání | pravidelné |
Datum posvěcení | 9. prosince 1787 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | pozdní baroko |
Typ stavby | vesnický kostel |
Výstavba | 1786–1787 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | kámen, cihly |
Další informace | |
Adresa | Alte Hauptstraße OT Papstdorf 01824 Gohrisch |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vesnický kostel v Papstdorfu (německy Dorfkirche Papstdorf), označovaný také jako evangelicko-luterský kostel (Evangelisch-Lutherische Kirche Papstdorf), je pozdně barokní sakrální stavba postavená v letech 1786–1787. Památkově chráněný vesnický kostel náleží k Evangelicko-luterské církevní obci Königstein-Papstdorf.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První kostel stál v Papstdorfu již ve středověku. Náležel k pražské arcidiecézi a spadal pod ústecký diakonát a bílinský arcidiakonát. První zmínka o kostelu (kirche zu Bogansdorff) pochází z roku 1371, kdy je zmiňován místní kněz Johannes. Byl to malý kostelík s dřevěným sanktusníkem, vnějším schodištěm na emporu a přístavbou sloužící jako sakristie a kostnice. K roku 1430 je poprvé zmiňovaný kostel v nedalekém Cunnersdorfu, který byl filiálkou papstdorfského kostela. Roku 1501 náležel do papstdorfské farnosti krom Cunnersdorfu také Kleinhennersdorf a Koppelsdorf. Před reformací se v kostele nacházel milostný obraz, ke kterému konalo zvláště slovanské obyvatelstvo z Horní Lužice poutě. Poutníci překonávali řeku Labe přívozem v místě, které tak získalo název Wendischfähre.
Roku 1539 se prosadila reformace a kostel se stal evangelickým. Poté byly zrušeny poutě a vybavení kostela odstraněno. Mezi lety 1548 a 1580 byla papstdorfská farnost připojena ke Königsteinu. Brzy po třicetileté válce se zvažovala výstavba nového kostela, na který však chyběly peníze. Nově se začalo o výstavbě nového kostela v roce 1749, realizace se však opět pozdržela.
Výstavba zcela nového, pozdně barokního kostela začala v roce 1786. Vedení bylo svěřeno zednickému mistrovi Danielu Kayserovi z Pirny, stavební práce prováděl stavební mistr Reichert z Königsteinu. Oba stavitelé spolu původně soupeřili, ale nakonec se dohodli na spolupráci. Následujícího roku byl kostel dokončen a na druhou adventní neděli 9. prosince 1789 vysvěcen. Při té příležitosti zazněla pro tuto příležitost složená kantáta od Gottfrieda Augusta Homilia, kantora z drážďanského kostela svatého Kříže a zároveň žáka Johanna Sebastiana Bacha.
V roce 1839 kostel poničil zásah blesku. Roku 1942 byl zrekvírován malý zvon pro válečné účely. Novým byl nahrazen v roce 2018. Prozatím poslední rekonstrukce exteriéru kostela proběhla v roce 2016.
Kostel náleží k Evangelicko-luterské církevní obci Königstein-Papstdorf a slouží k pravidelným bohoslužbám. Je chráněný jako kulturní památka s číslem 09224474.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pozdně barokní jednolodní orientovaný sálový kostel je umístěný na malé výšině. Masivní věž přiléhá k východní stěně. Kostel stojí na obdélníkovém půdorysu a má plochý strop podepřený šesti dřevěnými pilíři. Dvoupatrová empora je na oltářní straně upravena do oblouku a spojená s hlavním oltářem. Dřevěné prvky jsou sladěné do tmavého odstínu a nebyly opatřeny malbami, jak bývá u obdobných kostelů zvykem. Na hlavním oltáři spojeném s kazatelnou je umístěn dřevěný kříž. Klasicistní kamenná křtitelnice ve tvaru skládaného poháru pochází z roku 1837. Za autora varhan s dvěma manuály a pedálem je považován Wilhelm Leberecht Herbrig z Langenwolmsdorfu. Ve zvonici byly umístěny tři bronzové zvony ze zvonařství Weinhold pocházející z 18. století, které byly opatřeny nápisy. Velký zvon z roku 1711 a prostřední z roku 1787 se dochovaly. Původní nejmenší z roku 1733 byl však zrekvírován a roztaven během druhé světové války.
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Kolem kostela se rozkládá hřbitov se vzrostlými lípami a buky. V roce 1604 byla na místě starší fary postavena nová. Ta podlehla roku 1893 požáru a v roce 1895 ji naradila nová budova.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Západní a severní stěna -
Jižní stěna s věží -
Oltářní prostor -
Empora s varhanami -
Fara
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. (německy)
- MÖSCHNER, Dietmar. Kirchen in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz. Bad Schandau: Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V., 2002. 88 s. ISBN 3-9806841-0-5. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vesnický kostel na Wikimedia Commons
- Kostel na stránkách farnosti Archivováno 30. 1. 2021 na Wayback Machine. (německy)
- Denkmalpflege in Sachsen. Denkmalliste 09224474 (německy)