Veněra 12
Veněra 12 | |
---|---|
COSPAR | 1978–086A/C |
Katalogové číslo | 11025 orbiter,[1] 12028 sonda[2] |
Start | 14. září 1978, 02:25:13 UTC[1] |
Kosmodrom | Bajkonur |
Nosná raketa | Proton-K/D |
Typ oběžné dráhy | nízká oběžná dráha Země |
Stav objektu | orbiter na heliocentrické dráze[1] sonda přistála na povrchu Venuše [3] |
Přistání | 21. prosince 1978 |
Zánik | Zánik |
Zánik | orbiter neomezená životnost[1] sonda na povrchu 21. prosince 1978[2] |
Provozovatel | SSSR |
Výrobce | SSSR |
Druh | planetární sonda |
Program | Program Veněra |
Hmotnost | 4700 kg včetně paliva, z toho přistávací modul 1600 kg |
Délka | 2,3 m |
Šířka | 2,7 m |
Výška | 5,7 m |
Parametry dráhy | |
Apoapsida | 205 km |
Periapsida | 177 km |
Sklon dráhy | 51,5° |
Velká poloosa dráhy | 6 569 km |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veněra 12 (rusky: Венера-12) byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1978. Sonda složená z orbitální části a přistávacího pouzdra se úspěšně dostala na oběžnou dráhu Venuše a přistávací pouzdro s vědeckými přístroji přistálo na povrchu planety. Podle COSPAR byla sonda katalogizována jako 1978–086A.[4]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Sonda byla stejná, jako její o týden dříve vypuštěná dvojnice Veněra 11. Hmotnost sondy byla asi 4700 kg vč. paliva, z toho přistávací pouzdro (též přistávací modul) 1600 kg. Její součástí byla francouzská aparatura Sigma 2MS k snímání záblesků paprsků gama.
Pouzdro bylo vybaveno padákovým systémem, který obsahoval výtažný a brzdicí padák. Dále zde byl hmotový spektrometr, plynový chromatograf Sigma, aparatura Groza a řada dalších přístrojů.
Průběh mise
[editovat | editovat zdroj]Po ranním startu 14. září 1978 z kosmodromu Bajkonur se dostala díky raketě Proton-K/D-1 na parkovací dráhu kolem Země a odtud na dráhu k Venuši. Během letu byly provedeny dvě letové korekce 21. září a 14. prosince 1978. Krátce po druhé korekci bylo zahájeno podchlazování přistávacího pouzdra a 19. prosince došlo k jeho odpojení od sondy. Dráha sondy byla upravena tak, aby umožnila přenos vysílání z pouzdra na 69 milionů km vzdálenou planetu Zemi a pak se dostala na dráhu kolem Slunce. Prováděla i nadále vědecká měření.
Pouzdro na Venuši
[editovat | editovat zdroj]Pouzdro vstoupilo 21. prosince 1978 do horních vrstev atmosféry planety rychlostí 11,2 km/s a bylo jí přibrzděno při přetížení 170 G na 300 m/s. Přenos měření parametrů atmosféry začal zhruba ve výši 62 km. Brzdící padák účinkoval asi 550 s, pak byl ve výši 40 km odstřelen a jeho roli zastal kovový prstenec. Pouzdro dopadlo na nepříliš osvětlenou stranu Venuše (3000 luxů) zhruba 800 km od místa dopadu téměř současné mise Veněry 11.
V extrémních podmínkách (teplota 460 stupňů, tlak 8,92 MPa) vydrželo pracovat nečekaně dlouho – 110 minut. Snímek žádný nepořídila, zato přístroj Groza zaregistroval série blesků vč. zvukového efektu (hromu).[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d VÍTEK, Antonín. 1978-086A - Venera 12 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. 1978-086C - Venera 12-Lander [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-08-09]. Dostupné online.
- ↑ KUBALA, Petr. Historie dobývání Venuše II (1978 – 2005) [online]. Instantní Astronomické Noviny, 2005-7-7 [cit. 2008-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 253.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Veněra 12 na Wikimedia Commons
- http://www.lib.cas.cz/space.40/1978/086A.HTM
- http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1563 Archivováno 9. 6. 2007 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20080418084711/http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/venuse/