Přeskočit na obsah

Veřejná obchodní společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost. V České republice její činnost upravuje zákon o obchodních korporacích (do konce roku 2013 obchodní zákoník).[1]

V roce 2022 existovalo v České republice 5 674 veřejných obchodních společností. Jejich počet ale každým rokem klesá.[2]

Charakter společnosti

[editovat | editovat zdroj]

Veřejná obchodní společnost je taková společnost, v níž podnikají minimálně dvě osoby a ručí za její dluhy celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Právě to je velkou nevýhodou této právní formy podnikání – při krachu společnosti může její spoluvlastník přijít o všechno, co vlastní. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Založení a vznik společnosti

[editovat | editovat zdroj]

Společnost se zakládá společenskou smlouvou, jež musí obsahovat firmu společnosti, společníky a předmět podnikání. Ve firmě (názvu) musí být buď zkratka v. o. s. nebo veř. obch. spol. nebo také a spol. (ovšem pouze v případě, že název firmy obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků). Ve společenské smlouvě společníci zpravidla uvedou dělení majetku společnosti mezi sebe v případě, že bude někdy zrušena, nebo také rozdělení zisku.

Společnost vznikne až ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

Statutární orgán

[editovat | editovat zdroj]

Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti může být jeden společník, několik společníků nebo všichni společníci.

Přeměny společnosti

[editovat | editovat zdroj]

Veřejná obchodní společnost může fúzovat s jinou veřejnou obchodní společností nebo s komanditní společností.

Zrušení a zánik

[editovat | editovat zdroj]

Společnost se ruší:[3]

  • na základě jednostranného právního jednání
    • výpovědí společníka,
    • vyloučením společníka.
  • rozhodnutím soudu
    • v souvislosti s konkursem na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku
    • schválením oddlužení některého ze společníků,
    • v případě nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka na společnosti,
    • z jiných právních důvodů (např. dle § 172 OZ, dle § 93 a § 115 odst. 1 ZOK).
  • na základě právní události
    • smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, nebo zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,
    • společník přestane splňovat požadavky podle § 46 ZOK.
  • z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.

Společnost ale zanikne až ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

  1. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen "ZOK"), § 95-117. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  2. INFO@FINSTAT.SK. Vývoj popularity různých právních forem při zakládání firem v České republice | FinStat.cz. finstat.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  3. § 113 ZOK

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]