Vasil Kănčov
| Vasil Kănčov | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Васил Кънчов |
| Narození | 26. července 1862 Vraca |
| Úmrtí | 6. února 1902 (ve věku 39 let) Sofie |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
| Povolání | historik, politik, školní učitel a geograf |
| Zaměstnavatel | Bulharské chlapecké gymnázium v Soluni |
| Ocenění | Řád za občanské zásluhy |
| Choť | Christina Kănčova |
| Funkce | ministr školství, vědy a mládeže (1901–1902) poslanec Bulharského národního shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vasil Kănčov (bulharsky Васил Кънчов; 26. července 1862 Vraca – 6. února 1902 Sofie) byl bulharský geograf, etnograf a politik.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Poté, co vystudoval střední školu v Lomu, pokračoval ve studiu chemie na univerzitě v Charkově. Kvůli účasti v srbsko-bulharské válce studium v roce 1885 přerušil a po jejím ukončení pokračoval ve studiu v Mnichově a Stuttgartu. V Roce 1888 kvůli onemocnění revmatismem studia ukončil, aniž by byl graduován.
V následujících letech působil jako učitel. Po krátké praxi v Sofii nastoupil jako profesor na chlapecké gymnázium sv. Cyrila a Metoděje v Soluni. V roce 1891 se stal ředitelem bulharských škol v Serresu a okolí a o dva roky později se stal ředitelem soluňského gymnázia. V této době se oženil s Christinou Baltadžievou, ředitelkou soluňského dívčího gymnázia. V roce 1894 se stal inspektorem bulharských škol v Makedonii. Cestování během inspekcí využil k tvorbě svého stěžejního díla, etnografické studie Makedonie, etnografie a statistika (Македония. Етнография и статистика), která byla vydána v Sofii v roce 1900.
V roce 1898 se Kănčov vrátil do Bulharska. Zprvu bydlel u své rodiny ve Vrace a poté se usídlil v Sofii. Zde se stal členem a později tajemníkem Bulharské knižní společnosti, předchůdkyně Bulharské akademie věd. V letech 1899 a 1901 byl zvolen poslancem za volební obvod Vraca jako kandidát Pokrokové liberální strany. V roce 1902 se stal ministrem školství a ještě téhož roku byl zabit ve své kanceláři psychopatickým suspendovaným učitelem.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- 1891 Bitolsko, Presna a Ohridsko. Cestovní poznámky (Битолско, Преспа и Охридско. Пътни бележки)
- 1892 Současnost a nedávná minulost města Veles (Сегашното и недавното минало на град Велес)
- 1894 – 1896 Cestování údolími Strumy, Mesty a Bregalnici (Пътуване по долините на Струма, Места и Брегалница)
- 1895 Zeměpis vlasti. (Отечествена география)
- 1895 Postavení Bulharů v Makedonii (Положението на българите в Македония)
- 1896 Politika turecké vlády proti Bulharům v Makedonii (Политиката на турското правителство спроти българите в Македония)
- 1896 Zeměpis Balkánského poloostrova (География на Бълканския полуостров)
- 1896 Svatý les (Света гора)
- 1898 Cestovní poznámky z Makedonie (Пътни бележки в Македония)
- 1898 Cestovní zprávy z Makedonie (Пътни съобщения в Македония)
- 1898 Město Skopje. Poznámky o jeho současnosti a minulosti (Град Скопие. Бележки за неговото настояще и минало)
- 1900 Makedonie. Etnografie a statistika (Македония. Етнография и статистика)
- 1906 Turecko a Bulhaři (Турция и българите)
- 1911 Orohydrografie Makedonie (Орохидрография на Македония)
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Nese po něm jméno hora Kanchev Peak na Grahamově zemi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasil Kanchov na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasil Kănčov na Wikimedia Commons - (bulharsky) Bitolsko, Presna a Ohridsko. Cestovní poznámky na portálu promacedonia
- (bulharsky) Současnost a nedávná minulost města Veles na portálu promacedonia
- (bulharsky) Cestování údolími Strumy, Mesty a Bregalnici na portálu promacedonia
- (bulharsky) Město Skopje. Poznámky o jeho současnosti a minulosti na portálu promacedonia
