Přeskočit na obsah

Varvažov (Telnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Varvažov u Telnice)
Varvažov
Varvažov – pohled od železničního přejezdu v Telnici
Varvažov – pohled od železničního přejezdu v Telnici
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTelnice
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel392 (2021)[1]
Katastrální územíVarvažov u Telnice (5,22 km²)
PSČ403 38
Počet domů103 (2011)[2]
Varvažov
Varvažov
Další údaje
Kód části obce165735
Kód k. ú.765732
Zaniklé obce.cz1010
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varvažov (německy Arbesau) je vesnice, část obce Telnice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Telnice. Varvažov leží v katastrálním území Varvažov u Telnice o rozloze 5,22 km².[3]

Pruský pomník ve Varvažově, jedna z památek, připomínajících bitvu u Chlumce v roce 1813

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1483.[4]

V okolí vesnice se v období napoleonských válek roku 1813 odehrála bitva u Chlumce. Na památku vítězství a obětí byly ve Varvažově vztyčeny dva památníky: pruský a rakouský s bustou generála Jeronýma z Colloredo-Mansfeldu.

Roku 1902 byl v katastrálním území vesnice v provozu hnědouhelný důl Gustav Mostecké uhelné společnosti. O pět let později zaměstnával 44 pracovníků a vyprodukoval asi 32 tisíc tun uhlí.[5]

V letech 1912–55 zajížděla přes Dělouš a Varvažov do Telnice linka ústecké tramvaje. Zrušena byla kvůli pracím na zřízení povrchového lomu v její trase.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 968 obyvatel (z toho 454 mužů), z nichž bylo 78 Čechoslováků, 850 Němců a čtyřicet cizinců. Kromě římskokatolické většiny (876 osob) ve vsi bylo 46 evangelíků, sedm členů církve československé, sedm židů, dva příslušníci nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání.[6]

Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 104 obyvatel: 150 Čechoslováků, 913 Němců a 41 cizinců. Většina (994 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale 57 lidí bylo evangelíky, 44 jich bylo bez vyznání, tři patřili k církvi československé a šest k izraelské.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 463 454 537 648 863 968 1104 722 762 426 407 322 344 411
Domy 68 71 84 93 115 126 143 156 67 81 82 85 103
Tabulka zahrnuje údaje zaniklých osad Horní Varvažov a Dolní Varvažov. Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Telnice.

Ve Varvažově žil Josef Borjan (1844–1904), poslanec zemského sněmu, okresní starosta a starosta obce.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Stará pošta u autobusové zastávky Telnice, Varvažov, pomníky
    Stará pošta čp. 114
  • Pruský pomník bitvy roku 1813 – litinový neogotický tabernákl z roku 1817 podle návrhu Karla Friedricha Schinkela, v roce 1857 doplněný o čtyřboký pískovcový podstavec
  • Rakouský pomník bitvy roku 1813 – odstupněný litinový obelisk se sochou lva a bustou generála Jeronýma z Colloredo-Mansfeldu z roku 1825 od Václava Prachnera
  • Strážní domek rakouského pomníku
  • Kaple Panny Marie
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. 
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  5. Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 186. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Sebevražda německého poslance. Národní politika. Květen 1904, roč. 22, čís. 130, s. 5. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]