Vakorosnička Güntherova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVakorosnička Güntherova
alternativní popis obrázku chybí
Vakorosnička Güntherova, ilustrace z r. 1882
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďvakorosničkovití (Hemiphractidae)
Rodvakorosnička (Gastrotheca)
Binomické jméno
Gastrotheca guentheri
(Boulenger, 1882)
Synonyma
  • Amphignathodon guentheri Boulenger, 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vakorosnička Güntherova, jiným přepisem vakorosnička Guentherova (Gastrotheca guentheri)[2], je druh žáby z čeledi vakorosničkovití (Hemiphractidae). Druh popsal George Albert Boulenger roku 1882 a původně byl zahrnut v rámci rodu Amphignathodon. V současnosti je jako rodové jméno uznáváno pojmenování Gastrotheca.

Vakorosnička si vysloužila své jméno podle reprodukčního chování, kdy samice přenášejí vajíčka v kapse na zádech.[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vakorosnička Güntherova se vyskytuje na andských svazích severního Ekvádoru (Pichincha a Cotapaxi) a západní Kolumbie (Nariño, Cauca, Chocó a Antioquia). Žije ve vegetaci zachovalých lesních stanovišť, přežívat však může i na okrajích druhotných lesů. Preferuje přítomnost vodních zdrojů. Nadmořská výška těchto oblastí se pohybuje od 1 200 m až po více než 2 000 m.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samci dosahují od čenichu po kloaku 67,8–78 mm, samice mohou být o něco větší, dorůstají 69,9–82 mm.[5]

Vakorosnička Güntherova je mezi mezi žábami jedinečným druhem, protože zatímco ostatní žáby mají ozubenou pouze horní čelist, vakorosnička má jako jediná žijící žába zuby také v dolní čelisti. Předkové moderních žab ztratili ozubení spodní čelisti před nejméně 230 miliony let, tedy v periodě středního triasu, přičemž vakorosnička Güntherova se vyvinula teprve před asi 5 až 17 miliony let. Druh tak představuje jeden z příkladů vyvracejících Dollův zákon ireverzibility, podle něhož se struktura ztracená v průběhu evoluce již znovu neobnoví.[6][3][7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Podle závěrů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2019 patří vakorosnička mezi druhy, o nichž chybí údaje. V Ekvádoru byl tento druh navzdory rozsáhlým průzkumům zaznamenán naposledy roku 1996. Z Kolumbie pochází poslední záznamy ze začátku 90. let, ačkoli zde probíhaly terénní průzkumy jen spoře. Reálný stupeň ohrožení tedy může podle IUCN oscilovat mezi málo dotčenýkriticky ohrožený, podle stavu kolumbijských subpopulací. Lokality jsou pravděpodobně vystaveny postupující ztrátě stanovišť v důsledku těžby dřeva, rozvoje zemědělství a hustšímu lidskému osídlení. Úbytek ekvádorských populací je možná spojen s klimatickými změnami a/nebo chytridiomykotickou infekcí.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. vakorosnička Güntherova [online]. BioLib [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  3. a b MIHULKA, S. Žába, která si vynalezla zuby v dolní čelisti [online]. osel.cz, 2011-02-13 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  4. a b IUCN SSC Amphibian Specialist Group. 2019. Gastrotheca guentheri. The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T55338A85898956. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2019-1.RLTS.T55338A85898956.en. Accessed on 05 August 2022.
  5. Gastrotheca guentheri [online]. anfibioswebecuador.ec [cit. 2022-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-11. (španělsky) 
  6. WIENS, John J. RE‐EVOLUTION OF LOST MANDIBULAR TEETH IN FROGS AFTER MORE THAN 200 MILLION YEARS, AND RE‐EVALUATING DOLLO'S LAW. Evolution. 2011-05, roč. 65, čís. 5, s. 1283–1296. Dostupné online [cit. 2022-08-05]. ISSN 0014-3820. DOI 10.1111/j.1558-5646.2011.01221.x. (anglicky) 
  7. ZRZAVÝ, Jan; MIHULKA, Stanislav; STORCH, David; BURDA, Hynek; BEGALL, Sabine. Jak se dělá evoluce : labyrintem evoluční biologie. 4. vyd. Praha: Dokořán, Argo, 2017. 479 s. ISBN 978-80-7363-763-7, ISBN 80-7363-763-4. OCLC 982100649 S. 358. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]