Václav Řezáč (generál)
| Václav Řezáč | |
|---|---|
 Václav Řezáč (před r. 1927) | |
| Narození | 9. dubna 1859 Hrdlořezy u Mladé Boleslavi  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. května 1945 (ve věku 86 let) Praha  Československo |
| Civilní činnost | voják z povolání |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Generál četnictva |
| Doba služby | ?–1920 |
| Složka | Císařská armáda c. k. četnictvo Československé četnictvo |
| Velel | Československé četnictvo |
Generál četnictva v. v. Václav Řezáč (9. dubna 1859 Hrdlořezy u Mladé Boleslavi – 23. května 1945 Praha) byl český důstojník rakousko-uherské císařské armády, posléze pak velitel c. k. četnictva v Praze, člen odbojové organizace Maffie a posléze pak generál a první velitel nově vytvořeného Československého četnictva. Během událostí vzniku Československa 28. října 1918 se výrazně zasloužil o nezasažení četnictva proti demonstrujícím davům.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Hrdlořezech u Mladé Boleslavi do české rodiny. V mládí se rozhodl se pro vojenskou dráhu a byl zařazen k pluku polních myslivců v Jižním Tyrolsku. V Rakousku absolvoval kadetní školu a dosáhl důstojnické hodnosti. Roku 1887 byl přeložen k c. k. četnictvu a roku 1906 přešel na zemské četnické velitelství v Praze, kde posléze dosáhl hodnosti generála a zemského velitele četnictva.
Po vzniku Československa[editovat | editovat zdroj]
V den vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 se téměř ihned postavil na stranu nové republiky a již 29. října ráno se hlásil u Dr. Josefa Scheinera a odpoledne Národnímu výboru sdělil, že dal okolo 800 shromážděným četníkům k potlačení povstání v Praze rozkaz proti převratu nezasáhnout a dal své služby k dispozici. Tím nejen napomohl celé akci, ale také zabránil násilným střetům demonstrantů s četnictvem, když jednal navzdory svým rozkazům od rakousko-uherských úřadů. V dalších dnech byl jmenován generálním velitelem četnictva, pověřeným velením četnictvu v celé ČSR, a následně zaúkolován organizací četnictva na Slovensku. Hodnost generála obdržel vůbec jako první v historii československého státu. Ve službě zůstal do roku 1920, následně pak ze zdravotních důvodů odešel do výslužby.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Václav Řezáč zemřel 23. května 1945 v Praze ve věku 86 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hrob Václav Řezáč | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Naše revoluce: Čtvrtletní historický sborník. Praha: Československá obec legionářská, 24.2.1934, 10(1), s. 64. ISSN 1805-1952. Dostupné online
- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1108. Dostupné online
- SOUKUP, František. 28. říjen 1918: předpoklady a vývoj našeho odboje domácího v československé revoluci za státní samostatnost národa. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1928. sv. Díl II, s. 1028. Dostupné online
