Přeskočit na obsah

Václav Řehák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
rtm. Václav Řehák
Narození24. února 1911
Hrádek u Nechanic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. června 1942 (ve věku 31 let)
Praha, Kobyliská střelnice Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěŘepy čp. 83
Povoláníklempíř
Nábož. vyznánířímskokatolické
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Řehák (24. února 1911 Hrádek u Nechanic – 30. června 1942 Praha, Kobyliská střelnice)[1] přezdívaný „Fešák“, byl účastník protinacistického odboje za druhé světové války, blízký spolupracovník skupiny Tři králové, popravený nacisty.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Václav Řehák se narodil 24. února 1911 v Hrádku u Nechanic (okr. Hradec Králové) původním povoláním byl klempíř. Byl ženatý, manželka Věnceslava, rozená Hulešová, pocházela z Řep.[2] Za protektorátu bydleli v Řepích čp. 83.[1]

Činnost v odboji

[editovat | editovat zdroj]

Byl osvědčeným pobočníkem a spojkou Václava Morávka. Spolupracoval i s ostatními členy skupiny Tři králové a dalšími odbojáři. Spolu se zámečníkem Františkem Mandysem (* 1903) a Josefem Líkařem (jehož manželkou byla Řehákova sestra Marie) působil v bělohorské odbojové skupině.[3] Josef Líkař (* 1903)[4] měl v domě na Bílé Hoře klempířství, kde odbojáři ukrývali zbraně a vyráběli sabotážní nálože[5] a výbušniny. Výrobně náloží, často maskovaných jako brikety, se přezdívalo "cukrářství“[6] či "cukrárna".[7] Nejspíše zde byly vyrobeny i ty, které explodovaly v Berlíně na Alexanderplatz, před budovou ministerstva letectví a na Anhaltském nádraží).[8]

Václav Řehák patřil mezi nemnoho členů odboje, kteří se scházeli s Paulem Thümmelem alias agentem A-54, s nímž kontakty obstarával téměř výhradně štábní kapitán Václav Morávek. Podle svědectví Řehákovy sestry Marie Líkařové proběhla jejich setkání několikrát přímo v Petschkově paláci, kde kromě gestapa sídlil i abwehr. Řehák se zřejmě prokazoval jako Thümmelův agent či informátor. Dělal rovněž spojku mezi odporem a generálem Aloisem Eliášem. Jistil Václava Morávka na mnoha akcích, podílel se na umisťování výbušnin. Řehák vydržel Morávkovi po boku až do společného konce. Byl zatčen gestapem 21. března 1942 večer, když obhlížel terén u Prašného mostu, kde měl mít Václav Morávek schůzku zřejmě s Thümmelem. Řehák nestihl použít zbraň, neboť se na něj najednou vrhlo několik mužů. Morávek zdálky uviděl, jak jeho pobočníka gestapáci zajistili, spěchal mu na pomoc a v následné přestřelce zahynul.

Nacisté Řeháka poté zavřeli, vyslýchali a 30. června 1942 (za druhého stanného práva) v pozdních odpoledních hodinách popravili zastřelením na Kobyliské střelnici v Praze.[9][10][11] Bylo to na stejném místě a ve stejný den[12], jako byli popraveni jeho bělohorští spolupracovníci Josef Líkař a František Mandys i další členové ilegální organizace Obrana národa a jejich spolupracovníci v odboji: Jiří Zeman, Jan Karel,[11] podplukovník Josef Mašín, plukovník Josef Churavý, major letectva RNDr. Josef Jedlička (celkem na 70 osob).

  • Seznam popravených na Kobyliské střelnici 30. června 1942
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
  • Tryzna (30. června 1947), titulní strana dokumentu[13]
    Tryzna (30. června 1947),
    titulní strana dokumentu[13]
  • Trizna (30. června 1947), Seznam popravených[13]
    Trizna (30. června 1947), Seznam popravených[13]

Památka

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní desky věnované popraveným na Kobyliské střelnice v Praze dne 30. června 1942

Rotmistra Václava Řeháka, klempířského mistra Josefa Líkaře[14] a zámečníka Františka Mandyse připomíná památník[15] odhalený na Bílé Hoře v květnu roku 2013.[16] Původně na něm chybělo jméno Františka Mandyse, doplněno bylo v roce 2022.[17] Památník se nachází v parčíku mezi kostelem Panny Marie Vítězné a konečnou stanicí tramvaje (smyčka Bílá Hora).[18] Na památníku jsou následující nápisy:

  • Horní deska: PADLÝM, UMUČENÝM / A POPRAVENÝM / VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE / 1939 - 1945
  • Dolní deska: ZAPOMENUTÝM HRDINŮM A OBĚTEM / DOMÁCÍHO PROTIFAŠISTICKÉHO ODBOJE / 2. SVĚTOVÉ VÁLKY /

JOSEF LÍKAŘ / VÁCLAV ŘEHÁK / FRANTIŠEK MANDYS / POPRAVENÝCH NACISTY 30. 6. 1942 / SPOLUPRACOVNÍKŮ pplk. JOSEFA MAŠÍNA, pplk. JOSEFA BALABÁNA a kpt. VÁCLAVA MORÁVKA / VOJENSKÉ ODBOJOVÉ ORGANIZACE / OBRANA NÁRODA[18]

Jména všech tři odbojářů jsou též uvedena na pamětních deskách v pietním areálu Kobyliské střelnice v Praze 8 (číslo za jménem udává věk popraveného): "JOSEF LÍKAŘ 39, FRANTIŠEK MANDYS 38, VÁCLAV ŘEHÁK 31".[19]

  • Inovovaný památník na Bílé Hoře v Praze

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b ŠUSTEK, Vojtěch. Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. Svazek 4. Vyd. 1. vyd. Praha: Archiv Hl. M. Prahy (Documenta Pragensia Monographia). ISBN 978-80-86852-92-8. 
  2. ↑ LIDICE Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII. www.lidice.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Odhalení pamětné desky řepským hrdinům | Praha 17. www.repy.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Abecední seznam popravených osob, str. 36 [online]. Lidice cz [cit. 2025-04-18]. 291. Líkař Josef / 12.5.1903 Kunčice o. Hradec Králové (?), klempíř, manželka Marie, roz. Řeháková, Řepy u Prahy č. 327. / 30. 6. 42. Dostupné online. 
  5. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. vyd. 1. vyd. Praha: Academia Archiv hlavního města Prahy (Průvodce). ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. 
  6. ↑ Odhalení pamětné desky řepským hrdinům | Praha 17. www.repy.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hana Pavelková (1930 - 2020). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. vyd. 1. vyd. Praha: Academia Archiv hlavního města Prahy (Průvodce). ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. 
  9. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Líkař Josef, Líkařová Marie, Líkař Jindřich). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Karlovarská 379/45, Praha 6 (Praha 17), Bílá Hora, s. 576, 678. 
  10. ↑ PADEVĚT, Jiří. Tři králové - odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II (rejstřík osob: Josef Líkař, Marie Líkařová). 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 169 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 122, 144, 145. 
  11. ↑ a b DANÍČEK, Patrik. Josef Mašín, (nejen) očima potomků. Brno, 2016 [cit. 2017-12-16]. 131 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.. s. 27, 28, 32, 36, 42, 59, 64, 98. Dostupné online.
  12. ↑ LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Tři králové. 1. vyd. Praha: ARGO, 2017. 108 s. ISBN 978-80-257-2321-0. EAN: 9788025723210. 
  13. ↑ a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 
  14. ↑ CHVÁTALOVÁ, Kateřina. Popraveným hrdinům českého odboje byl odhalen pomník na Bílé Hoře [online]. Pražský deník, 2013-05-14 [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ HAVLOVÁ, Alžběta. Zásobovali odboj výbušninami, gestapo je popravilo. Teď se dočkali pomníku [online]. Praha Rozhlas cz, 2013-05-14 [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Odhalení pamětné desky řepským hrdinům | Praha 17. www.repy.cz [online]. [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Praha 17, Karlovarská, v parčíku mezi kostelem Panny Marie Vítězné a konečnou tramvaje: www.vets.cz, 2013-05-13 [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ Památník protifašistického odboje Kobyliská střelnice | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERMÁK, Vilém. Muž proti okupaci. Portrét štábního kapitána Václava Morávka. Plzeň: Nava, 2007. 273 s. ISBN 978-80-7211-260-9. 
  • PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2256-1
  • PADEVĚT, Jiří. Tři králové. Odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2677-4
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Řehák&oldid=24886205“