Urginea přímořská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxUrginea přímořská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď chřestovité (Asparagaceae)
Rod drimie (Drimia)
Binomické jméno
Drimia maritima
(L.) Stearn, 1978
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urginea přímořská (Drimia maritima) je vytrvalá rostlina z čeledi chřestovitých. V češtině je známá jako „mořská cibule“ (toto označení se však lidově používá také pro snědek ocasatý).[2]

Roste na pobřeží Středozemního moře a v jižní Evropě, západní Asii a severní Americe.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stvol dosahuje výšky až 150 cm.[4] Podzemní cibule má průměr okolo 30 cm a může vážit přes jeden kilogram, její povrch je pokryt šupinami. Z cibule vyrůstá růžice kopinatých tmavězelených listů, dlouhých okolo půl metru. Rostlina vykvétá až po skončení největších letních veder. Květy jsou bílé (zřídka také červené) a jsou uspořádány v hroznech. Opylovači jsou včela medonosná a sršeň východní. Plodem urginey je tobolka, která dozrává v říjnu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Rostlina obsahuje jed scillitoxin, který se používá k hubení hmyzu a hlodavců.[5] V menším množství byla v minulosti doporučována jako lék proti nachlazení, při srdeční slabosti i k odvodnění organismu, také se řezy cibule přikládají na rány pro rychlejší hojení. O používání urginey starověkými lékaři se zmiňuje již Ebersův papyrus. Pedanius Dioscorides zmiňuje, že rostlina sloužila také jako ochrana před zlými duchy. Muslimové proto dosud sázejí urgineu na hroby.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Scilla maritima
  • Urginea maritima
  • Charybdis maritima
  • Squilla maritima
  • Urginea scilla

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]