Pedanius Dioscorides

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pedanius Dioscorides
Dioscorides Vienna (portrait).jpg
Narození 40
Anazarbus
Úmrtí 90 (ve věku 49–50 let)
Povolání lékař, botanik, farmaceut, farmakolog a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pedanius Dioscorides

Pedanius Dioscorides (starořecky Πεδάνιος Διοσκουρίδης) byl řecký lékař, lékárník a botanik, žijící přibližně v letech 40 až 90 našeho letopočtu. Je autorem pětidílné encyklopedie (lékopisu) De Materia Medica o bylinném lékařství, která byla posléze jako lékopis široce používána po více než 1500 let. Kniha je v originále psána řecky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dioscorides se narodil v městě Anazarbus v Kilíkii v Malé Asii. Byl praktikujícím lékařem v Římě v době vlády císaře Nerona. Jako chirurg římské armády měl možnost cestovat po celé Římské říši a sbírat léčivé rostliny a minerály.[1]

De Materia Medica[editovat | editovat zdroj]

Dílo De Materia Medica v arabštině

V letech mezi rokem 50 a 70 našeho letopočtu[2] napsal Dioscorides v rodné řečtině pětidílnou encyklopedii Περὶ ὕλης ἰατρικῆς, později známou v latinském překladu De Materia Medica. Tato kniha se stala předchůdcem moderních lékopisů.[3] Ve středověku se kniha rozšířila v latinské, řecké a arabské podobě.[4] Během přepisování v průběhu staletí byla doplňována poznámkami z arabských a indických zdrojů a do dnešních dnů se dochovalo mnoho různých ilustrovaných rukopisů. Jedním z nejznámějších je bohatě ilustrovaný tzv. Vienna Dioscurides, vytvořený v Konstantinopoli v letech 512 až 513. Bohatě ilustrované arabské kopie pocházejí zejména ze 12 a 13. století. Řecké rukopisy se dochovaly zejména v Athosu.[5]

Dílo De Materia Medica je základní historický pramen o lékařství Starověkého Řecka, Říma a dalších civilizací. Obsahuje popisy bezmála 600 rostlin.[6] Je rovněž jediným dochovaným zdrojem názvů rostlin v Dáčtině[7] a Thráčtině.[8] Některé popisy rostlin v tomto díle jsou nejasné a v současnosti je již není možno s určitostí identifikovat.

V průběhu 19. století formovalo Dioscoridovo dílo evropskou farmakopeiu. Dílo se ukázalo jako nadčasové, neboť přetrvalo věky a bylo používáno generaci za generací bez ohledu na sociální a kulturní změny i proměny v lékařské vědy.[9]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na počest Dioscorea byla pojmenována celá řada rostlin, např. rod Dioscorea (smldinec)[10] a několik desítek různých druhů (např. paznehtník Acanthus dioscoridis, árón Arum dioscoridis, škarda Crepis dioscoridis aj.).[11][12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pedanius Dioscorides na anglické Wikipedii.

  1. HAYES, A. Wallace (ed). Principles and methods of toxicology. The Art, the Science, and the Seduction of Toxicology: an Evolutionary Development. [s.l.] : Taylor & Francis, 2008.  
  2. Greek Medicine [online]. National Institutes of Health, USA, 16.09.2002. Dostupné online. (anglicky) 
  3. forbes
  4. Some detail about medieval manuscripts of De Materia Medica [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. SELIN, Helaine. Encyclopaedia of the History of Science, Technology, and Medicine in Non-Western Cultures. [s.l.] : Springer. Dostupné online. S. 1077.  
  6. KREBS, Robert E; KREBS, Carolyn A. Groundbreaking Scientific Experiments, Inventions, and Discoveries of the Ancient World. [s.l.] : Greenwood Publishing Group, 2003. S. 75-76. (anglicky)  
  7. NUTTON, Vivian. Ancient Medicine. [s.l.] : Routledge, 2004. S. 177. (anglicky)  
  8. MURRAY. The Academy. [s.l.] : Alexander and Shephrard, 1884. S. 68.  
  9. VOS, De. European Materia Medica in Historical Texts: Longevity of a Tradition and Implications for Future Use. Journal of Ethnopharmacology. 2010, čís. 132(1), s. 28-47.  
  10. MOTHOGOANE, MS. Plantz Africa: Dioscorea dregeana [online]. Pretoria: 2013, [cit. 2014-12-14]. Dostupné online.  
  11. The Plant List [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  12. The International Plant Names Index [online]. . Dostupné online. (anglicky)