Uchta (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uchta
Ухта/Уква
Pohled na město z hory Vetlosjan
Pohled na město z hory Vetlosjan
Uchta – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška89[1]  m n. m.
Časové pásmoUTC+3[2]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
RepublikaKomi
Uchta na mapě
Republika Komi na mapě Ruska
Uchta
Uchta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha13 200 km²
Počet obyvatel99 642 (2010[3] )
Hustota zalidnění7,5 obyv./km²
Správa
Vznik1929
Oficiální webухта.рф
Telefonní předvolba(+7)82147
PSČ169300–169319
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uchta (rusky Ухта́, komijsky УкваUkva) je průmyslové město republikového významu v Komiské republice v Ruské federaci. Leží na kopcovitých březích Uchty a jejího přítoku Čibju v povodí Pečory.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo vzniklo v roce 1931 jako vesnice Čibju, městem se stalo v roce 1943. Počet obyvatel postupně rostl (1939 - 3000), (1959 - 36 000), (1970 - 63 000), (1976 - 78 000).[4]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází železniční stanice na trati Kotlas - Vorkuta. Rozvoj zdejšího průmyslu souvisí s ropnými vrty, které zde vznikly v polovině 19. století a byly tak mezi prvními v Rusku. Ropa a zemní plyn se zde těží i ve 21. století, část ropy je zpracována v místních rafinériích, většina je ovšem odvedena ropovody do rafinérií v Petrohradě a v Moskvě. Rozvoj města ve 40. a 50. letech byl proveden za pomoci nuceně pracujících politických vězňů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03. (rusky) 
  4. (rusky) Krukovskij V. S., Boldurev A. A., Uchta, Syktyvkar, 1973

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]