Přeskočit na obsah

Třída Vulcain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Vulcain
Styx (M614)
Styx (M614)
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typminolovka
Lodě3
Osudaktivní (2019)
Předchůdcetřída Tripartite
Nástupcetřída Narvik
Technické údaje
Výtlak409 t (standardní)
490 t (plný)[1]
Délka41,6 m
Šířka7,5 m
Ponor3,2 m
Pohon2 diesely, 2 lodní šrouby
2200 hp
Rychlost13,5 uzlu
Posádka15 + 12 potápěčů
Výzbroj1× 12,7mm kulomet
RadarDRBN-32
Ostatní2× RHIB

Třída Vulcain je třída minolovek francouzského námořnictva. Jejich francouzské označení je BBPD (Bâtiment-Base de Plongeurs Démineurs), tedy mateřská loď potápěčů-pyrotechniků nasazovaných při likvidaci min. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 1986. Nahradily pro tuto úlohu upravené minolovky třídy Adjutant.

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy, které byly do služby přijaty v letech 1986–1987. Po jednom páru postavily loděnice Chantiers et ateliers de la Perrière v Lorientu a Constructions Mécaniques de Normandie (CMN) v Cherbourgu.[1]

Jednotky třídy Vulcain:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Vulcain (M611) 1986 11. října 1986 aktivní
Achéron (M613) 1986 17. června 1987 aktivní
Styx (M614) 1987 22. července 1987 aktivní
Pluton (M622) 1986 12. prosince 1986 aktivní

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Vulcain (M611)

Posádku tvoří 15 osob a 12 potápěčů. Plavidla jsou vyzbrojena jedním až dvěma 12,7mm kulomety. Jsou vybavena dvěma jeřáby a dvěma čluny RHIB. Pohonný systém tvoří dva diesely SACM-Wärtsilä UD30V16M3 o výkonu 2200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 13,5 uzlu.[1]

  1. a b c VULCAIN diving tenders (1986 - 1987) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]