Přeskočit na obsah

Tutlecký hloh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (zaniklý)
Tutlecký hloh
Chybí zde svobodný obrázek
Druhhloh obecný
Crataegus oxyacantha[1]
Zánik16. dubna 1894[2]
Ochranane
Poloha
KrajKrálovéhradecký
OkresRychnov nad Kněžnou
ObecTutleky
Polohau polní cesty
Souřadnice
Tutlecký hloh
Tutlecký hloh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tutlecký hloh byl památný strom, výjimečně starý zástupce svého druhu, který rostl při polní cestě u obce Tutleky v Rychnovském okrese, jedné z nejstarších osad v Čechách.[3] Zanikl před více než 100 lety.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • název: Tutlecký hloh
  • obvod: 248 cm (1882),[1] 296 cm (nad kořeny)[2]
  • věk: 300–400 let,[2] 3000 let[1] ¹)

¹) Věk 3000 let (s otazníkem v závorce) uvádí Jan Evangelista Chadt-Ševětínský. Jako zdroj informace je zmíněn „Jos. Mikolášek r. 1882“. Je možné, že v údaji byla uvedena omylem nula navíc. K této možnosti se přiklání i konzervátor František Hrobař.[2]

Stav stromu a údržba

[editovat | editovat zdroj]

Původně dosahoval dutý kmen v obvodu těsně nad zemí téměř 3 metrů a dělil se na tři mohutné vrcholy. Dva z nich v letech 1887-1888 zlomil vítr. Vichřice 1. října 1893, která poškodila jasany U Dvorečka v Kostelci nad Orlicí, památný strom zlomila. 16. dubna 1894 zničil prudký jihovýchodní vítr i poslední zbytek starého hlohu.[2]

13. dubna 1895 na jeho místo vysadil předseda okrašlovacího spolku, MUDr. Karel Švehla dva bílé a jeden červený hloh, které ale postupně zanikly. Další hloh byl vysazen na jiném místě.[2]

Historie a pověsti

[editovat | editovat zdroj]

Na stromu visel prastarý obraz panny Marie, u kterého se zastavovali kostelečtí studenti pro požehnání a posilu při cestě na rychnovské gymnázium.[2]

Podle pověsti pod hlohem tábořil již Žižka.[2]

Odkaz v umění

[editovat | editovat zdroj]

Báseň o památném stromu nazvanou Hloh Tutlecký napsal častolovský farář Alois Potěhník (18. dubna 182929. října 1898). Je součástí sbírky Z jitra na úsvitě a zahrnul ji i Stanislav Dvořák do knihy Pověsti Rychnovska (1939). Úryvek:

Tu se dáme polní cestičkou,
která bude dosti kratičkou:
neb cíl cesty, o kterém se jedná,
Tutleky jsou – víska neúhledná.
Víska neúhledná v zákoutí,
ta-li vábila nás ku pouti?
Na strom zvláštní upřeme tu zraky:
zda hloh stromem může býti taky?
„A dost velkým“ svědek odpoví,
dospěv jindy sotva na křoví;
tu však mocný kmen, tu šedé skráně,
kořena a hlava jako báně.
V jeho větvích, kde se splítají,
paprsky se kříže kmitají;
ano místa dosti v tomto hloží,
pro obrázek taky Matky Boží.
A když rudým květem obalen,
v sváteční jak roucho zahalen,
v záři sluneční se leskne zrána –
velebná naň vskutku podívaná.
Važte sobě toho stařečka,
přejte jemu toho místečka,
by s tím křížem zdobil vaši vísku,
tento velebný kmet, jenž přečkal Žižku.
[4]

Fotografii stromu před zánikem pořídil kostelecký měšťan Eduard Sejkora.[2]

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Tutlecký hloh byl ve své době vůbec nejsilnějším hlohem v Čechách i střední Evropě. Podobně silný hloh (235 cm ve výšce 160 cm, měřeno v červenci 1908) rostl v zahradě v Soest ve Vestfalsku. Dosahoval výšky 7,5 metru a historické záznamy o něm pocházely již ze 30. let 16. století.[1]

Památné a významné stromy v okolí

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. S. 403, 504. 
  2. a b c d e f g h i HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola O zaniklých památných stromech na Kostelecku a Rychnovsku, s. 15–17. 
  3. kolektiv autorů. Království České, VI., Východní Čechy, část druhá. Praha: Pavel Körber, 1914. 636 s. S. 376. 
  4. DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HARTMAN, František. Pamětní kniha. [s.l.]: [s.n.] 
  • dále zápisy ředitele G. J. Laška, prof. Červenky
  • GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Ulomená haluz. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1919. 299 s. 
  • POTĚHNÍK, Alois. Z jistra na úsvitě. Rychnov nad Kněžnou: vlastní náklad, 1889. 105 s. 
  • DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]