Tutlecký hloh

Památný strom (zaniklý); Tutlecký hloh
Druh	hloh obecný; Crataegus oxyacantha
Zánik	16. dubna 1894
Ochrana	ne
Poloha
Kraj	Královéhradecký
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Obec	Tutleky
Poloha	u polní cesty
Souřadnice	50°8′2″ s. š., 16°14′38″ v. d.
	Tutlecký hloh
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tutlecký hloh byl památný strom, výjimečně starý zástupce svého druhu, který rostl při polní cestě u obce Tutleky v Rychnovském okrese, jedné z nejstarších osad v Čechách.^[3] Zanikl před více než 100 lety.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

název: Tutlecký hloh
obvod: 248 cm (1882),^[1] 296 cm (nad kořeny)^[2]
věk: 300–400 let,^[2] 3000 let^[1] ¹)

¹) Věk 3000 let (s otazníkem v závorce) uvádí Jan Evangelista Chadt-Ševětínský. Jako zdroj informace je zmíněn „Jos. Mikolášek r. 1882“. Je možné, že v údaji byla uvedena omylem nula navíc. K této možnosti se přiklání i konzervátor František Hrobař.^[2]

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Původně dosahoval dutý kmen v obvodu těsně nad zemí téměř 3 metrů a dělil se na tři mohutné vrcholy. Dva z nich v letech 1887-1888 zlomil vítr. Vichřice 1. října 1893, která poškodila jasany U Dvorečka v Kostelci nad Orlicí, památný strom zlomila. 16. dubna 1894 zničil prudký jihovýchodní vítr i poslední zbytek starého hlohu.^[2]

13. dubna 1895 na jeho místo vysadil předseda okrašlovacího spolku, MUDr. Karel Švehla dva bílé a jeden červený hloh, které ale postupně zanikly. Další hloh byl vysazen na jiném místě.^[2]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Na stromu visel prastarý obraz panny Marie, u kterého se zastavovali kostelečtí studenti pro požehnání a posilu při cestě na rychnovské gymnázium.^[2]

Podle pověsti pod hlohem tábořil již Žižka.^[2]

Odkaz v umění[editovat | editovat zdroj]

Báseň o památném stromu nazvanou Hloh Tutlecký napsal častolovský farář Alois Potěhník (18. dubna 1829 – 29. října 1898). Je součástí sbírky Z jitra na úsvitě a zahrnul ji i Stanislav Dvořák do knihy Pověsti Rychnovska (1939). Úryvek:

…

Tu se dáme polní cestičkou,

která bude dosti kratičkou:

neb cíl cesty, o kterém se jedná,

Tutleky jsou – víska neúhledná.

Víska neúhledná v zákoutí,

ta-li vábila nás ku pouti?

Na strom zvláštní upřeme tu zraky:

zda hloh stromem může býti taky?

„A dost velkým“ svědek odpoví,

dospěv jindy sotva na křoví;

tu však mocný kmen, tu šedé skráně,

kořena a hlava jako báně.

…

V jeho větvích, kde se splítají,

paprsky se kříže kmitají;

ano místa dosti v tomto hloží,

pro obrázek taky Matky Boží.

A když rudým květem obalen,

v sváteční jak roucho zahalen,

v záři sluneční se leskne zrána –

velebná naň vskutku podívaná.

Važte sobě toho stařečka,

přejte jemu toho místečka,

by s tím křížem zdobil vaši vísku,

tento velebný kmet, jenž přečkal Žižku.

…^[4]

Fotografii stromu před zánikem pořídil kostelecký měšťan Eduard Sejkora.^[2]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tutlecký hloh byl ve své době vůbec nejsilnějším hlohem v Čechách i střední Evropě. Podobně silný hloh (235 cm ve výšce 160 cm, měřeno v červenci 1908) rostl v zahradě v Soest ve Vestfalsku. Dosahoval výšky 7,5 metru a historické záznamy o něm pocházely již ze 30. let 16. století.^[1]

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. S. 403, 504.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola O zaniklých památných stromech na Kostelecku a Rychnovsku, s. 15–17.
↑ kolektiv autorů. Království České, VI., Východní Čechy, část druhá. Praha: Pavel Körber, 1914. 636 s. S. 376.
↑ DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HARTMAN, František. Pamětní kniha. [s.l.]: [s.n.]
dále zápisy ředitele G. J. Laška, prof. Červenky

Odborná[editovat | editovat zdroj]

HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s.
CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s.
CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vl. náklad, 1913. 215 s.

Krásná[editovat | editovat zdroj]

GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Ulomená haluz. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1919. 299 s.
POTĚHNÍK, Alois. Z jistra na úsvitě. Rychnov nad Kněžnou: vlastní náklad, 1889. 105 s.
DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

[chadtdl-1] CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. S. 403, 504.

[hrobar1-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola O zaniklých památných stromech na Kostelecku a Rychnovsku, s. 15–17.

[kralovstvi_v2-3] tiv autorů. Království České, VI., Východní Čechy, část druhá. Praha: Pavel Körber, 1914. 636 s. S. 376.

[pr-4] DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s.

[1]

[2]

[3]

[4]