Přeskočit na obsah

Tucet špinavců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tucet špinavců
Původní názevThe Dirty Dozen
Země původuUSA USA
Jazykyangličtina
francouzština
němčina
Délka145 min. [1]
Žánrydobrodružný, válečný
PředlohaThe Dirty Dozen
NámětE.M. Nathanson (román)
Nunnally Johnson
Lukas Heller
ScénářNunnally Johnson
Lukas Heller
RežieRobert Aldrich
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleLee Marvin
Ernest Borgnine
Charles Bronson
Jim Brown
ProdukceKenneth Hyman
HudbaFrank De Vol
KameraEdward Scaife
StřihMichael Luciano
Výroba a distribuce
Premiéra15. červen 1967 [1]
Produkční společnostMetro-Goldwyn-Mayer
DistribuceMGM
Tržby45 300 000 $ [2]
OceněníOscar za nejlepší střih zvuku (1966)
Tucet špinavců
Tucet špinavců: Druhá mise
Tucet špinavců III: Smrtelná mise
Tucet špinavců IV: Osudová mise
Tucet špinavců: Druhá mise
Tucet špinavců na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tucet špinavců (anglicky The Dirty Dozen) je americký válečný film z roku 1967 režiséra Roberta Aldriche. Byl nominován na čtyři Oscary, přičemž obdržel jediného Oscara za zvukové efekty.[3]

Film se odehrává za 2. světové války. Skupině dvanácti vojáků odsouzených k trestu smrti nebo k jiným vysokým trestům je nabídnuta možnost prominutí výkonu trestu, pokud podstoupí náročný výcvik a zúčastní se neobvyklé mise. Úkolem je provést diverzní akci ve Francii a zabít co nejvíce německých důstojníků.

Herecké obsazení

[editovat | editovat zdroj]

Děj

[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 1944 v Anglii vrcholí přípravy na Den D - plán spojenecké invaze na Německem kontrolovaný evropský kontinent. Svérázný major John Reisman, kterému je nadřízenými vytýkána nedisciplinovanost, dostane neobvyklý úkol. Generál Sam Worden mu předestře plán: s malou skupinou vojáků obviněných z těžkých zločinů podnikne diverzní akci, útok na zámek poblíž Rennes na Bretaňském poloostrově ve Francii. Na zámku se schází celá plejáda vysokých německých důstojníků a jejich eliminace může narušit systém německého velení a pomoci plánu invaze. Major Reisman se zasadí o to, aby vojákům, kteří misi přežijí byl prominut zbytek trestu. Je zřejmé, že velitelský štáb považuje misi za téměř sebevražednou a očekává návrat pouze několika mužů, ne-li žádného. Reisman se nemá v oblibě zejména se svým přímým nadřízeným plukovníkem Everettem D. Breedem, jenž několikrát zpochybnil majorovu poslušnost. Že je Reisman tvrdohlavý, o tom se přesvědčí i samotný generál Worden. Je však nucen uznat, že v některých věcech má major pravdu.

Reisman začne s 6měsíčním výcvikem dvanácti vězněných vojáků. Někteří mají dlouholeté tresty odnětí svobody, jiní dokonce trest smrti. Jsou to tito muži:

Jméno Herec Rozsudek Charakteristika
Franko, V. R. John Cassavetes trest smrti oběšením dřívější člen chicagského podsvětí, který má obzvlášť silný odpor k jakékoli autoritě
Vladek, M. Tom Busby 30 let nucených prací
Jefferson, R. T. Jim Brown trest smrti oběšením voják tmavé pleti obviněn za rasovou vraždu
Pinkley, V. L. Donald Sutherland 30 let uvěznění pomaleji chápající chlápek, na pokyn majora Reismana sehraje před plk. Breedem roli generála
Gilpin, S. Ben Carruthers 30 let nucených prací
Posey, S. Clint Walker trest smrti oběšením dobromyslný silák, který se stává nervózním, když je popostrkován
Wladislaw, T. Charles Bronson trest smrti oběšením málomluvný bývalý horník ovládající němčinu, jehož otec byl ze Slezska a on sám byl obviněn za zastřelení vojenského lékaře, který prchal z boje ve chvíli, kdy ho jednotka potřebovala
Sawyer, S. K. Colin Maitland 20 let nucených prací
Lever, R. Stuart Cooper 20 let uvěznění
Bravos, T. R. Al Mancini 20 let nucených prací
Jiminez, J. P. Trini Lopez 20 let nucených prací zemře ve Francii při seskoku padákem
Maggott, A. J. Telly Savalas trest smrti oběšením zapřisáhlý misogyn a náboženský fanatik

Skupina si pod dohledem majora Reismana a seržanta vojenské policie Bowrena začne budovat na vyhrazené louce obydlí. Reisman všem důrazně vysvětlí, že celá operace je přísně tajná a oni se přihlásili dobrovolně. Pokud se někdo pokusí utéci nebo prozradí plány, podtrhne tím i ostatní a všichni se vrací do vězení a jejich tresty budou obnoveny. Utéci se pokusí Franco, ale Wladislaw s Jeffersonem si povšimnou jeho úmyslů a útěk mu překazí. Když se Franco pokouší přestříhat kleštěmi plot, s pomocí násilí mu v tom zabrání. Skupina mužů se začne postupně sbližovat a táhnout za jeden provaz. Prvním jejich společným stanoviskem je stížnost na studenou vodu. Vojáci se dožadují teplé vody, ale Reisman jim zatrhne i studenou a oni se tak nemohou holit (odtud přezdívka „tucet špinavců“). Pro parašutistický výcvik je skupina odeslána na základnu plukovníka Breeda. Dojde k nedorozumění a Breed očekává návštěvu generála. Major Reisman vybere Pinkleyho, aby sehrál roli generála a provede s ním společně inspekci Breedových mužů. Tohle divadlo se Breedovi nelíbí a pokouší se zjistit, o jaký tajný projekt jde. Má pocit, že si Reisman uzurpuje některé pravomoci a snaží se mu to znepříjemnit. Jeho dva vojáci napadnou na toaletě Wladislawa, ale ten nic neprozradí. Reismanovi vojáci si nejprve myslí, že je na něj poslal jejich velitel, aby si ověřil jejich loajalitu. Teprve později zjistí, že šlo o Breedovi muže. Poznají je tehdy, když plukovník Breed se svými vojáky přepadne tábor, aby ze „špinavců“ vypáčil cíle akce. To se nestane, neboť major Reisner rázně zasáhne, neváhá pro výstrahu vystřelit Breedovi pod nohy. Breed si stěžuje u generála Wordena. Je navrženo vyzkoušet majorovy muže v cvičení proti Breedovým jednotkám. Jejich úkolem je přepadení Breedova velitelství. Během manévrů používají Reismanovi muži některé neortodoxní praktiky (porušování pravidel, krádež sanitního vozu, simulování zranění atd.) a podaří se jim velitelství dobýt. To je jasný důkaz, že jsou plně připraveni pro svou hlavní misi.

Reismanova jednotka je letecky přepravena do Francie, kde seskočí padákem. V letadle si ještě opakuje naučené rýmy - plán útoku. Při seskoku se zabije jeden z mužů, Jimenez. Ostatní pokračují podle plánu. Major s Wladislawem proniknou v německé uniformě do zámku, zatímco Jefferson a Maggott vyšplhají po laně do horního patra budovy. Ostatní zaujmou pozice vně zámku. Plán je narušen v okamžiku, kdy se Maggott neovládne a přepadne jednu z žen. Přiloží jí nůž ke krku a nařídí jí, aby křičela. Osazenstvo zámku si z toho nic nedělá, domnívá se, že si někdo nahoře jen užívá. Maggott ženu probodne a začne střílet, což Němce zmobilizuje. Jefferson jej pak zastřelí, protože přestal plnit plán a jeho chování se stalo nepředvídatelné. Němečtí důstojníci se s dámským doprovodem ukryjí v podzemním krytu, zatímco vojáci se pustí do boje s neúplným „tuctem špinavců“. Reisman s Wladislawem zamknou důstojnictvo v krytu, ostatní pak nahážou dolů neodjištěné granáty a nalijí benzín. Jefferson poté vhodí do ventilačních rour odjištěné granáty a utíká k vozidlu. Nedostane se k němu, je zastřelen. Reisman, Bowren, Wladislaw a Franko, poslední přeživší z celého přepadového týmu opouští zámek v německém polopásovém vozidle. Franko je zastřelen zezadu právě v momentě, kdy oslavuje přežití mise. Zpět do Anglie se tak vrátí pouze major Reisman, seržant Bowren a Joseph T. Wladislaw. Mise byla splněna.

Nominace na ceny

[editovat | editovat zdroj]

Film byl nominován na 4 Oscary, přičemž zvítězil pouze v kategorii „nejlepší zvukové efekty“ (Best Sound Effects).[3]

Související filmy

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Dirty Dozen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Box Office Mojo: The Dirty Dozen (anglicky)
  2. ↑ The Dirty Dozen, Box Office Information [online]. The Numbers [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b The 40th Academy Awards (1968) Nominees and Winners [online]. oscars.org [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-17. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tucet_špinavců&oldid=23449996“