Trifenylmethylový radikál
| Trifenylmethylový radikál | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | trifenylmethyl |
| Funkční vzorec | (C6H5)3C |
| Sumární vzorec | C19H15 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 2216-49-1 |
| PubChem | 5374035 |
| SMILES | C1=CC=C(C=C1)[C](C1=CC=CC=C1)C1=CC=CC=C1 |
| InChI | InChI=1S/C19H15/c1-4-10-16(11-5-1)19(17-12-6-2-7-13-17)18-14-8-3-9-15-18/h1-15H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 243,32 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trifenylmethylový (zkráceně tritylový) radikál je stabilní radikál a vůbec první radikál, který byl prozkoumán.
Příprava a vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Tritylový radikál lze vytvořit homolýzou trifenylmethylchloridu 1 kovem, například stříbrem nebo zinkem, v benzenu nebo diethyletheru. Radikál 2 vytváří rovnováhu s chinoidovým dimerem 3 (Gombergovým dimerem). V benzenu činí koncentrace radikálu 2 %.[1]
Roztoky obsahující tento radikál bývají žluté; zahřátí způsobí zvýraznění tohoto zbarvení, protože se rovnováha podle Le Chatelierova principu posune ve prospěch radikálu.
Na vzduchu se trifenylmethylový radikál rychle oxiduje na peroxid a roztok se stává bezbarvým.
Reakcí tohoto radikálu s jodem vzniká trifenylmethyljodid.
Zatímco tritylový radikál vytváří chinoidový dimer, tak jeho deriváty tvoří dimery se strukturami podobnými hexafenylethanu. Délka vazby u hexakis(3,5-di-t-butylfenyl)ethanu je 167 pm. Teoretické výpočty ukázaly na silné van der Waalsovo přitahování mezi terc-butylovými skupinami, které vytváří potenciálové minimum nepřítomné u nesubstituované molekuly.[2][3]
Bylo také popsáno několik derivátů vytvářejících chinoidové dimery.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tritylový radikál objevil Moses Gomberg v roce 1900[5][6][7] při pokusu o přípravu hexafenylethanu z trifenylmethylchloridu a zinku v benzenu Wurtzovou reakcí, kdy zjistil, že produkt je vůči jodu a kyslíku mnohem reaktivnější než očekával. Zjištěná struktura posloužila k rozvoji spektroskopie elektronové paramagnetické rezonance (ESR).[8][9][10]
Správná chinoidová struktura dimeru byla navržena již roku 1904, ovšem brzy byla za pravděpodobnou považována struktura odpovídající hexafenylethanu (4).[11] Až v roce 1968 byla vydána data z protonové nukleární magnetické rezonance potvrzující dimer.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trifenylmethylový radikál na Wikimedia Commons - Molecule of the Month, June 1997
- Příprava a vlastnosti trifenylmethylového radikálu
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Triphenylmethyl radical na anglické Wikipedii.
- ↑ J. March. Advanced Organic Chemistry. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1985-03-11. Dostupné online. ISBN 0-471-88841-9.
- ↑ Errol Lewars. Modeling Marvels. [s.l.]: Springer, 2008. Bibcode 2008moma.book.....L. Kapitola 8. Hexaphenylethane.
- ↑ Stefan Grimme; Peter R. Schreiner. Steric crowding can stabilize a labile molecule: Solving the hexaphenylethane riddle. Angewandte Chemie International Edition. 2011, s. 12639–12642. DOI 10.1002/anie.201103615. PMID 22025456.
- ↑ Y. Uchimura; T. Takeda; R. Katoono; K. Fujiwara; T. Suzuki. New Insights into the Hexaphenylethane Riddle: Formation of an α,o-Dimer. Angewandte Chemie International Edition. 2015, s. 4010–4013. DOI 10.1002/anie.201500122. PMID 25704856.
- ↑ M. Gomberg. An instance of trivalent carbon: triphenylmethyl. Journal of the American Chemical Society. 1900, s. 757–771. Dostupné online. DOI 10.1021/ja02049a006.
- ↑ M. Gomberg. On trivalent carbon. Journal of the American Chemical Society. 1901, s. 496–502. DOI 10.1021/ja02033a015.
- ↑ M. Gomberg. On trivalent carbon. Journal of the American Chemical Society. 1902, s. 597–628. Dostupné online. DOI 10.1021/ja02021a001.
- ↑ S. I. Weissman; John C. Sowden. Electron distribution in triphenylmethyl: Hyperfine structure of the paramagnetic resonance absorption of (C6H5)3C13*. Journal of the American Chemical Society. 1953, s. 503. DOI 10.1021/ja01098a522.
- ↑ J. Sinclair; D. Kivelson. Electron spin resonance studies of substituted triphenylmethyl radicals. Journal of the American Chemical Society. 1968, s. 5074–5080. DOI 10.1021/ja01021a004.
- ↑ ESR spectrum of the triphenylmethyl radical [online]. School of Chemistry, University of Bristol [cit. 2018-08-05]. Dostupné online.
- ↑ J. M. McBride. The hexaphenylethane riddle. Tetrahedron. 1974, s. 2009–2022. DOI 10.1016/S0040-4020(01)97332-6.
- ↑ H. Lankamp; W. Th. Nauta; C. MacLean. A new interpretation of the monomer–dimer equilibrium of triphenylmethyl- and alkyl-substituted-diphenyl methyl-radicals in solution. Tetrahedron Letters. 1968, s. 249–254. DOI 10.1016/S0040-4039(00)75598-5.