Přeskočit na obsah

Tramvajová trať Hlubočepy – Sídliště Barrandov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvajová trať
Hlubočepy – Barrandov
Zastávka Chaplinovo náměstí
Zastávka Chaplinovo náměstí
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Tramvajová síť Tramvajová doprava v Praze
Provozovatel dráhy Dopravní podnik hl. m. Prahy
Datum otevření 29. listopadu 2003
Technické informace
Počet stanic 6
Délka 3,57 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Maximální sklon 69,0 ‰
Počet kolejí 2
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
min
Trať směr Anděl
(Hlubočepská ul.)
Smyčka Hlubočepy
(Dalejský potok)
0 Hlubočepy
Hlubočepská estakáda
železniční trať 173
(ul. K Barrandovu)
Mosty přes Růžičkovu rokli
Měnírna Hlubočepy
3 Geologická
Slivenecká ul.
4 K Barrandovu
(Lamačova ul.)
5 Chaplinovo náměstí
(Tréglova ul.)
Smrtelná nehoda 17. 6. 2005[1]
6 Poliklinika Barrandov
ul. Do Klukovic
(Werichova ul.)
7 Sídliště Barrandov
Měnírna Barrandov
Smyčka Barrandov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová trať HlubočepyBarrandov je jedna z nejnovějších tramvajových tratí v Praze, nachází se v jihojihozápadní části města. Spojuje sídliště Barrandov s centrem metropole. Její výstavba probíhala od srpna 2001 do srpna 2004, trať byla zprovozněna 29. listopadu 2003.

V době zprovoznění bylo předpokládáno brzké prodloužení o 1,8 km do Holyně, v roce 2008 bylo plánováno na rok 2011.[2][3]

Popis tratě

Trať, dlouhá 3,5 km, vede od tramvajové smyčky Hlubočepy v údolí Dalejského potoka, nedaleko jeho ústí do Vltavy, po dvou estakádách o celkové délce 761 m přes Dalejský potok a Růžičkovu rokli. Rošt, na kterém je umístěna trať, byl postupně spouštěn odshora dolů, z barrandovské strany směrem k Vltavě. Až k počátku sídliště je trať téměř rovnoběžná s důležitou kapacitní komunikací K Barrandovu, poté vede sídlištěm a končí na jeho západním okraji. Trať je ukončená smyčkou, a je napájena pomocí dvou měníren. Maximální podélný sklon činí 6,9 %, což však v pražské síti není nejvíce.

Celá trať je vedena po samostatném drážním tělese, není součástí pozemní komunikace. Lamačova a Tréglova ulice jsou v sídlišti překonány pomocí podjezdů, ulice Slivenecká a Do Klukovic úrovňovými přejezdy zabezpečenými světelnou signalizací; vyznačení přejezdů nese hybridní znaky křižovatky, železničního přejezdu a místa vjezdu na pozemní komunikaci a jeho správnost je sporná. Rovněž způsob vyznačení a zabezpečení přechodů je diskutabilní a přechody byly po smrtelné nehodě předlažďovány a dovybavovány. Asi dva úrovňové přejezdy jsou určeny pouze pro služební automobily k obsluze měníren atd.

Kolejový svršek je buď otevřený nebo zatravněný, v prostoru stanic pak také dlážděný, koleje jsou upevněny na pražcích. Trolejové vedení a osvětlovací tělesa jsou upevněny nikoliv na sloupech, ale na kruhových portálech, které jsou v sídlištní části v povrchových úsecích trati propojeny protihlukovou stěnou.

Zastávky

Barrandovská trať má unikátní architektonické ztvárnění stanic. Ty jsou koncipovány jako zastřešené, s ocelovými konstrukcemi, prosklené, s bočními nástupišti. Každá z nich má svoji specifickou barvu. Autorem designu zastávek je architekt Patrik Kotas.

Seznam zastávek

  • Hlubočepy (bílá)
  • Geologická (žlutá)
  • K Barrandovu (modrá)
  • Chaplinovo náměstí (červená)
  • Poliklinika Barrandov (zelená)
  • Sídliště Barrandov (bílá)

Fotogalerie

Kritika a problémy

Trať byla vcelku hodnocena většinou kladně, objevily se ale negativní hlasy, především obavy z vandalů a kritika zbytečné nákladnosti celé stavby.

V zimních měsících se projevilo, že některá zastřešení zastávek, podřízená především estetickému hledisku, nejsou dostatečně uzpůsobena k ochraně před povětrnostními podmínkami.

Odborová organizace OSPEA dlouhodobě upozorňovala na to, že křížení tramvajové trati s místními komunikacemi v některých místech není označeno způsobem odpovídajícím platným předpisům a v některých případech nedává smysl. Předmětem kritiky byl rovněž přechod u zastávky Poliklinika Barrandov, který byl navržen s nedostatečnými rozhledovými podmínkami a původně u něj tramvaje ani neměly omezenou rychlost. 17. června 2005 zde došlo ke smrtelné nehodě, sražení jedenáctileté holčičky.[1] Následně došlo ke sporu, zda o označení přechodů měl rozhodovat magistrát jako drážní správní úřad nebo úřad městské části Praha 5 jako silniční správní úřad. Většina přechodů pro chodce na trati byla předlážděna, protože vodorovné dopravní značení typu zebry není určeno pro přechod samostatné dráhy. Nejnevhodněji umístěné přechody byly doplněny akustickou signalizací příjezdu tramvají a výstražným dopravním značením. V zastávce Poliklinika Barrandov je chodec přecházející trať informován o příjezdu tramvaje hlášením „Pozor, tramvaj!“

Vzhledem k tomu, že provoz tramvají překračoval hlukové limity pro obytnou oblast, v koncové části trati byla brzy po zahájení provozu omezena rychlost v nočních hodinách na 30 km/h (jediné místo v Praze). V následujících letech byla podobná opatření prováděna na většině pražských tramvajových úseků, kde je trať vedena v těsné blízkosti obytné zástavby, ovšem s omezením na 40 km/h.

Výrazným kritikem stavby je architekt Adam Gebrian, který trati věnoval jeden z dílů svého pořadu na Stream.cz.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b ČTK. Tramvaj přejela 11leté dítě. Zemřelo. MF Dnes. 17. červen 2005. Dostupné online [cit. 2019-01-21]. 
  2. Do 2015 se tramvajové tratě v Praze mohou rozrůst až o 32 km, Aktuality, web Krytiny – střechy, jako zdroj uvedeny ČTK a Dopravní podnik hl. m. Prahy, nedatováno
    Do 2015 se tramvajové tratě v Praze mohou rozrůst až o 32 km Archivováno 12. 2. 2009 na Wayback Machine., České noviny 2. 10. 2008, ČTK (tentýž text bez přehledové tabulky)
  3. Strategie a strategické cíle DP, interní prezentace Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s., květen 2008, formát .pps
  4. [1]

Související články

Externí odkazy