Tramvajová doprava v Liepāji

Nejstarší liepājský vůz Tatra KT4 č. 229 v červenci 2013

Vývoj sítě (tmavomodře: v provozu; na jihovýchodě poslední prodloužení z května 2013)

Tramvajová doprava v Liepāji existuje (jen s krátkými přerušeními provozu za válek) od roku 1899. Lotyšské město Liepāja má tak nejstarší síť elektrických tramvají v baltských státech. Od roku 1976 zůstává v Liepāji jediná tramvajová linka. Vede severojižním směrem, ze smyčky Grobiņas iela na severu, ležící u závodu Liepājas Metalurgs (za sovětských dob Sarkanais M., tedy Rudý M.), přes střed města a okolo ústředního hřbitova, kde mine smyčku Vaiņodes iela, do sídliště Ezerkrast 2 na jihovýchodě města. Do května 2013 byla ukončena ve smyčce Vaiņodes iela a měřila 6,9 km. Dne 29. května 2013 byla dána do provozu odbočka prodlužující trať na jejím jižním konci. Dopravu provozuje společnost SIA „Liepājas tramvajs“.

Provoz je jediný v Lotyšsku s rozchodem 1000 mm a jediný, který (od roku 1961) používá pantografový sběrač (ostatní dva - Riga a Daugavpils - jsou na rozchodu 1524 mm a používají tyčový sběrač s botkou). Napájení je napětím 600 V DC pomocí vrchního vedení.

Autobusovou městskou dopravu, spolu s dopravou příměstskou a dálkovou, provozuje jiná společnost, „Liepājas autobusu parks (LAP)“. Systém MHD je zastřešen městskou agenturou „Liepājas sabiedriskais transports (LST)“.

Historie

Vůz typu Herbrand č. 12 na bílé lince od nových lázní (začátek 20. století)

Rada města, tenkrát nazývaného Libava, německy Libau, rozhodla 22. srpna 1896 o postavení linky elektrických tramvají. V soutěži o stavbu dráhy vyhrála firma Nürnberger Continental-Gesellschaft für Elektro-Unternehmen. 14. prosince 1896 podepsali starosta Adolphi a zástupce vítězné společnosti Manaschewitsch smlouvu, podle níž firma obdrží na 40 let právo k provozování pouliční dráhy. Město získalo právo k odkupu dráhy po 20 letech. Celková délka obou tras, které měly být postaveny, činila 10,42 km.

Zkušební jízdy začaly 14. září 1899 a pravidelný provoz 26. září 1899. Od 14. října 1899 byly v provozu dvě linky: „bílá“ k válečnému přístavu Karosta a „zelená“ k nádraží. V listopadu 1899 byly obě linky prodlouženy do starého města (Siena tirgus).

Na konci června 1941 byl provoz kvůli bombardování města ustupujícími německými jednotkami přechodně zastaven. V půli července 1941 byl obnoven, avšak úsek vedoucí ulicí Peldu byl uzavřen a kolejový materiál použit k opravě ostatních tratí. V roce 1944 bylo trakční vedení zkonfiskováno nařízením německé okupační moci, provoz byl tedy podruhé zastaven, ale již 7. listopadu 1945 mohl být obnoven.

V roce 1950 začala stavba nové trati, která spojila střed města s cukrovarem ve Ventspilské ulici. Spoje této trati obdržely číslo linky 3. Kvůli nízkému využití však byla linka již v roce 1953 zastavena.

V roce 1961 byly tyčové sběrače nahrazeny pantografovými. Trakční vedení bylo přestavěno během jediného dne 17. října 1961, aby 18. října mohly provoz převzít tramvaje s pantografy.

Dne 23. července 1972 byla tramvajová trať prodloužena ze starého města jižním směrem po ulici Klaipedské (Klaipēdas iela) k ústřednímu hřbitovu, čímž se délka sítě významně zvětšila. Na novou konečnou byly zavedeny linky 1 a 2. Tím vznikl nedostatek vozidel a 6. října 1972 byl zastaven provoz linky 4 k válečnému přístavu.

Dne 10. října 1973 byli zrušeni průvodčí a 15. března 1976 bylo zavedeno placení jízdného pomocí předem zakoupených jízdenek.

Dne 25. března 1976 byl bez předchozího oznámení ukončen provoz linky 2 jezdící ulicí Rainisovou (Raiņa iela) a ulicí Baseina kvůli akutnímu nedostatku provozuschopných vozidel; již nebyl nikdy obnoven.

Dne 29. května 2013 bylo dáno do provozu prodloužení trati od křižovatky ulic Klaipedské s ulicí Tukumskou (před smyčkou u ústředního hřbitova) do sídliště Ezerkrast 2 ulicemi Tukumskou, Ventskou a Mirdzy Ķempe (Tukuma iela, Ventas iela, Mirdzas Ķempes iela). Krátký úsek k dosavadní smyčce zůstal bez provozu.

Infrastruktura

Tratě

Celá síť je od sedmdesátých let 20. století dvojkolejná a úseky trati jsou převážně vedeny po jedné straně ulice. Před prodloužením z roku 2013 byla trať na obou koncích ukončena smyčkami, které jsou umístěny na travnatých prostranstvích a jsou bez předjízdných kolejí; výhybky, vesměs jednojazykové, tedy byly do té doby jen ve vozovně a ve vjezdu do ní.

Na novém úseku do sídliště Ezerkrast 2 je použit v každém uličním úseku jiný způsob vedení: v ulici Tukumské na zvláštním tělese po jedné straně ulice, v užší ulici Ventské v úrovni vozovky středem a na širokém bulváru Mirdzy Ķempe na zvláštním tělese uprostřed. Jsou zde vloženy čtyři běžné dvoujazykové výhybky: dvě na odbočení z ulice Klaipedské, dvě k vytvoření krátké předjízdné koleje ve smyčce Mirdzas Ķempes iela. V té je také sociální zázemí pro řidiče i pro řidiče autobusů, které zde rovněž mají obratiště a uvnitř smyčky odstavnou plochu. Měnírna byla vybudována v ulici Tukumské u křižovatky s ulicí Ventskou.

Vozovna

Stále je užívána původní vozovna z doby zahájení provozu v ulici Rižské (Rīgas iela) poblíž železniční stanice. Kvůli omezeným prostorovým poměrům zasahuje zhlaví vozovny až do protilehlé ulice Baseina a po ní pokračuje manipulační kolej, která je pravděpodobně jediným dochovaným zbytkem zaniklých tratí. Zatahování vozů se děje pouze ve směru z centra, a to tak, že vůz odbočí vlevo do ulice Baseina a přes Rižskou ulici couvá do vozovny. Vyjiždí se opačným postupem směrem na sever. Propojka mezi oběma traťovými kolejemi umožňuje zajet i od severu, ale jen čelem vozu dovnitř.

• 
  Liepājským tramvajím stále slouží původní vozovna z roku 1899
• 
  Stav svršku není ideální; ukázka z ulice Krišjāņa Valdemāra z roku 2011
• 
  S prodloužením trati je spojena i obnova stávajících úseků - místo z předchozího snímku v červenci 2013
• 
  Smyčka Mirdzas Ķempes iela
• 
  Předjízdná kolej ve smyčce Mirdzas Ķempes iela je jediná ve městě
• 
  Vedení trati ulicí Ventskou se zastávkou vídeňského typu

Vozidla

Vůz Tatra KT4 č. 237 dočasně bez reklamního nátěru. Typická konstrukce trati vedené po jedné straně ulice; bližší kolej je právě vyloučena.

V historii tramvajového provozu v Liepāji byla nasazena vozidla těchto výrobců: Herbrand, Fenix, Gotha a ČKD Tatra. První motorové vozy vozy nesly čísla 1 až 9 a byly vyrobeny u Waggonfabrik P. Herbrand & Cie. v Kolíně nad Rýnem. I sedm dalších motorových vozů (č. 10 až 16) získaných v roce 1903 vyrobil Herbrand, v roce 1907 pak další dva (č. 17 a 18) a do roku 1914 ještě vůz č. 19. Kromě nich bylo nasazováno 14 vlečných vozů, z toho šest otevřených a osm uzavřených.

Po vypuknutí první světové války se rozvoj vozidlového parku zastavil. Po ní, v době nezávislého Lotyšska, kdy město obdrželo současný lotyšský název Liepāja, byla používána stále tatáž vozidla. Jejich stav se zhoršoval i přes neustálé opravy. Po druhé světové válce sestával vozový park nyní již sovětského města nadále z vozů Herbrand, opatřených tehdy čísly 101 až 119. Dvanáct z nich dostalo nové vozové skříně v dobovém slohu. Kromě toho bylo mezi lety 1949 a 1956 postaveno několik nových vozů na základě dvojkolí a skříní z Kaliningradu (jmenovitě vůz 122). Všechny vozy měly tyčové sběrače, stejně jako v provozech Rīga a Daugavpils.

Mezi lety 1957 a 1962 byly dodávány do Liepāje vozy Gotha s pantografovými sběrači. Vedle osmi motorových vozů Gotha T57 (čísel 125 až 132), třinácti Gotha T59E (č. 133 až 145) a osmi Gotha T2-62 (č. 146 až 153) přišlo osm vlečných vozů V57 (číslovaných jako 15 až 22), tři V59E (č. 23 až 25) a sedm B2-62 (č. 26 až 32).

Po zastavení produkce tramvají Gotha v roce 1966 byl vozový park rozšiřován tramvajemi československými. Od roku 1976 do 1979 bylo dodáno 15 vozů T4SU (č. 201-215), v letech 1983 až 1988 22 vozů typu KT4SU (č. 216 až 235, přičemž čísla 220 a 221 byla přidělena dvakrát).

V roce 2000 začaly nákupy použitých vozidel z měst někdejší NDR. Celkem bylo získáno 12 vozů typu Tatra KT4D vyrobených na počátku 90. let: v roce 2000 tři vozy z Chotěbuzi (č. 236 až 238), v roce 2001 jeden vůz z Gery (č. 239), v letech 2003 a 2005 po čtyřech vozech z Erfurtu (č. 240 až 247).

Dne 3. září 2009 zcela vyhořel vůz KT4D č. 242 (pocházející z Erfurtu). Od té doby má provoz v Liepāji ve stavu 16 vozů typu Tatra KT4 (č. 229 až 247 kromě 230, 232, 242), z toho je pět vozů sem původně dodaných a 11 koupených z druhé ruky z Německa. Jsou opatřeny spřáhly Scharfenberg nejednotného provedení.

Nátěry vozidel

Z nátěrů tramvajových vozidel nelze usoudit na městské barvy; všechna jsou opatřena reklamním nátěrem. Není-li dočasně pro některé vozidlo reklamní využití, zůstane bílé. Městské autobusy společnosti LAP, pokud byly pořízeny jako nové, jsou jednobarevně zelené.

• 
  Škoda Auto má na tramvaji reklamu nejméně od roku 2009

Provoz

Tramvaje jezdí zhruba od páté hodiny ranní do půlnoci, noční provoz není zaveden. V pracovní den je po prodloužení trasy od rána do večera potřeba 10 vozů jezdících sólo v neměnném intervalu 7 minut; dopravní špičky nejsou ošetřeny. Před prodloužením trasy to bylo 7 vozů. V sobotu a neděli je vypravováno 8 vozů, jízdní řád je pro oba dny stejný.

Jízdenky

Jízdenky vydává společně pro celou MHD agentura LST. Jízdenky pro jednotlivou jízdu se zakupují předem (v kioscích, některých obchodech, na obchodním místě přepravce nebo u řidiče), cena činí (2018) v předprodeji 0,70 Eura, u řidiče 0,80 Eura. Denní jízdenka vychází na 2,50 Eura. Po nástupu do vozidla cestující jízdenku znehodnotí ve znehodnocovači. Znehodnocovač vyznačí na jízdenku číslo vozu, datum a čas. Jsou zavedeny též SMS jízdenky. Jízdenky jsou provedeny barevně pestře; v roce 2010 bylo na přední straně zobrazeno Růžové náměstí (Rožu laukums), v roce 2011 schéma linkového vedení na pozadí plánu města.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Straßenbahn Liepāja na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Liepāji na Wikimedia Commons
• oficiální stránky provozovatele (lv)
• neoficiální stránky o tramvajích v Liepāji (lv)
• Liepāja — staré tramvaje (ee/ru)
• fórum o dopravě v Rusku (ru)
• Tramvaj v Liepāji v encyklopedii úzkorozchodných drah dřívějšího Sovětského svazu (ru)
• Liepājská tramvaj na stránkách Gorelektrotrans (ru)