Torvosaurus
Torvosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 153 až 148 miliony let | |
---|---|
Torvosaurus tanneri | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | teropodi (Theropoda) |
Čeleď | Megalosauridae |
Rod | Torvosaurus Galton & Jensen, 1979 |
Binomické jméno | |
Torvosaurus tanneri Galton & Jensen, 1979 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Torvosaurus ("zuřivý ještěr") byl rod velkého dravého dinosaura (teropoda), který žil na konci jurského období (asi před 153 až 148 miliony let) na západě dnešních USA a také na území dnešního Portugalska. Nověji byly fosilie tohoto rodu objeveny i na území států Uruguay a Tanzanie, jednalo se tedy o značně geograficky rozšířený rod teropoda.[1] Formálně tento rod popsali paleontologové Peter Galton a James A. Jensen v roce 1979.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Torvosaurus byl obří dravý dinosaurus, který dosahoval délky až 12 metrů a hmotnosti přes 3 tuny[2], takže patřil k největším dnes známým teropodům vůbec (přestože běžně velké exempláře dosahují délky v rozmezí spíše 9 až 11 metrů a hmotnosti asi 2 tun)[3]. Největší lebka přisuzovaná tomuto rodu, z níž se dochovala jen část spodní čelisti o délce 63 cm, by v kompletním stavu měřila kolem 140 cm, což je téměř tolik, jako u populárního teropoda rodu Tyrannosaurus. Torvosaurus tedy může představovat vůbec největšího dosud známého jurského teropoda. Podle jiných interpretací však obří lebka patří nějakému jinému, příbuznému a dosud vědecky nepopsanému rodu teropodního dinosaura.
Zástupcem potenciálně nového druhu rodu Torvosaurus může být také obří pozdně jurský teropod z východoafrické lokality Tendaguru, popsaný již roku 1920 německým paleontologem Wernerem Janenschem jako Megalosaurus ingens (později také Ceratosaurus ingens). Tento obří teropod měl zuby dlouhé až 15 centimetrů.[4]
Tito velcí draví dinosauři sdíleli ekosystémy s obřími sauropodními dinosaury, jako byl Brachiosaurus altithorax nebo až kolem 40 metrů dlouhý Supersaurus vivianae (jejichž mláďata nebo nemocné a přestárlé jedince mohli torvosauři příležitostně lovit).[5]
Evropské objevy
[editovat | editovat zdroj]Počátkem roku 2014 byl konečně po letech výzkumu popsán i portugalský taxon. Vědci stanovili nové druhové jméno T. gurneyi na počest americkému spisovateli a ilustrátorovi Jamesi Gurneymu (autor Dinotopie). T. gurneyi byl s délkou přes 10 metrů a hmotností 3600 až 4500 kilogramů zřejmě největším dosud známým teropodem Evropy.[6][7][8]
V Německu byly objeveny vůbec nejstarší známé fosilie přisouzené tohoto rodu, a to v sedimentech souvrství Ornatenton o stáří kolem 165 milionů let.[9] Zařazení objeveného materiálu do tohoto rodu však zatím nelze prokázat.
Dosud neznámému druhu rodu torvosaurus nebo nějakému blízce příbuznému rodu mohl patřit i dolní konec stehenní kosti, známý od 18. století jako "Scrotum humanum".[10]
V populární kultuře
[editovat | editovat zdroj]Torvosaurus se jako obří a dominantní predátor objevuje ve druhém díle amerického televizního dokumentu Dinosaur Revolution, odehrávajícím se v období svrchní jury na území dnešního západního Portugalska. V roce 2016 byl na internetu oznámen fiktivní objev nového druhu torvosaura v Orlických horách, a to druhu "Torvosaurus orliciensis".[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matías Soto, Pablo Toriño & Daniel Perea (2019). A large sized megalosaurid (Theropoda, Tetanurae) from the late Jurassic of Uruguay and Tanzania. Journal of South American Earth Sciences, 102458 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2019.102458
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 86-87 (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Stále záhadný Ceratosaurus ingens. OSEL.cz [online]. 5. října 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Objeven král evropských teropodů. OSEL.cz [online]. 8. března 2014. Dostupné online.
- ↑ Christophe Hendrickx, Octávio Mateus (2014). Torvosaurus gurneyi n. sp., the Largest Terrestrial Predator from Europe, and a Proposed Terminology of the Maxilla Anatomy in Nonavian Theropods. PLoS ONE, 9 (3): e88905 doi: 10.1371/journal.pone.0088905
- ↑ Socha, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 170)
- ↑ Oliver W. M. Rauhut, Achim H. Schwermann, Tom R. Hübner & Klaus-Peter Lanser (2020). The oldest record of the genus Torvosaurus (Theropoda: Megalosauridae) from the Callovian Ornatenton Formation of north-western Germany. Archivováno 13. 7. 2021 na Wayback Machine. Geologie und Paläontologie in Westfalen. 93: 1-13.
- ↑ http://theropoddatabase.blogspot.com/2023/01/scrotum-humanum-torvosaur-and-jurassic.html
- ↑ Článek na webu DinosaurusBlog (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- P. M. Galton and J. A. Jensen (1979). A new large theropod dinosaur from the Upper Jurassic of Colorado. Brigham Young University Geology Studies. 26 (1): 1-12.
- Paul, Gregory S. (1988). Predatory Dinosaurs of the World. Simon & Schuster. p. 282. ISBN 0-671-61946-2.
- Mateus, O., Walen, A., and Antunes, M. T. (2006). The large theropod fauna of the Lourinha Formation (Portugal) and its similarity to that of the Morrison Formation, with a description of a new species of Allosaurus. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 36.
- Matías Soto, Pablo Toriño & Daniel Perea (2021). Reply to Rauhut et al. 2020: The oldest record of the genus Torvosaurus (Theropoda: Megalosauridae) from the Callovian Ornatenton Formationof north-western Germany (PDF). Geologie und Paläontologie in Westfalen. 94: 57-61.
Česká literatura
[editovat | editovat zdroj]- Socha, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 50 - 52)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Torvosaurus na Wikimedia Commons
- SOCHA, Vladimír. Dravý král pozdní jury. OSEL.cz [online]. 13. června 2019. Dostupné online. (česky)