Torill Thorstad Haugerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Torill Thorstad Haugerová
Narození 22. listopadu 1943
Oslo
Úmrtí 4. července 2014 (ve věku 70 let)
Oslo
Příčina úmrtí nemoc
Povolání spisovatelka, ilustrátorka a autorka dětské literatury
Stát NorskoNorsko Norsko
Žánr literatura pro děti a mládež
Významná díla Uneseni Vikingy,
Útěk před Vikingy,
Sigurd Drakobijce,
V Bergenu přistála roku 1349 ona loď,
Dlouhá cesta
Ocenění Prøysenprisen (1984)
Cena norských knihkupců (1984)
Evropská cena Piera Paola Vergeria (1989)
Doblougova cena (1991)
Nordická knižní cena za dětskou literaturu (1994)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Torill Thorstad Hauger(ová) (22. listopadu 1943, Oslo4. července 2014, tamtéž) byla norská spisovatelka především knih pro děti a mládež.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Torill Thorstad Haugerová vyrůstala v Oslu ve staré dělnické čtvrti Vika. Po maturitě vystudovala v letech 19621966 germanistiku, etnologii, folklór a archeologii na Univerzitě v Oslu a v letech 1962-1964 také absolvovala tamější Národní akademii umění a designu. Od roku 1966 do roku 1975 pracovala jako historička Historického muzea v Oslu, nejprve v Národní sbírce starožitností a od roku 1970 v odboru věnovaném Vikingům.[3][4]

Roku 1976 debutovala dokumentárním románem Karl Eugen Olsen fra Vika (Karl Eugen Olsen z Viky), kterým zvítězila v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce. V knize autorka na základě hlubokých znalostí a s velkým citem zachytila život v dnes již přestavěné tehdejší dělnické čtvrti Vika v Oslu kolem roku 1900.[3] Poté vydala více než dvacet knih, převážně historických románů určených především pro děti a mládež. Odehrávají se z různých obdobích, často v epoše Vikingů. Je také spoluautorkou několika učebnic dějepisu.[1][3] Za své dílo získala celou řadu ocenění a její knihy byly přeloženy do patnácti jazyků.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární romány[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Eugen Olsen fra Vika (1976, Karl Eugen Olsen z Viky), zachycení života v dnes již přestavěné tehdejší dělnické čtvrti Vika v Oslu kolem roku 1900. Kniha získala první cenu v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v roce 1976.
  • Trekk fra Oslos historie (1981), příběhy z historie Osla.
  • Krestiane Kristiania (1984), zobrazení života žen pracujících v továrnách v Oslu zhruba od roku 1880 do konce první světové války. Kniha získala první cenu v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v roce 1984 a Cenu norských knihkupců za rok 1984.

Historické romány pro dospělé[editovat | editovat zdroj]

  • I Dorotheas hus (1986), život první známé norské spisovatelky Dorothey Engelbretsdatterové ze 17. století.
  • Måne over Eikaberg (1998, Měsíc nad Eikabergem), příběh ženy ze středověkého Norska.

Knihy pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Šestidílná románová série z doby Vikingů z 10. století napsaná v letech 19782003. Jednotlivé díly se odehrávají ve stejném prostředí, ale z různého úhlu pohledu. V prvních dvou knihách je to pohled irských otroků, další z pohledu synů jarlů a z pohledu dívky, která žije mimo komunitu. Série se skládá z těchto knih:
    • Røvet av vikinger (1978, Uneseni Vikingy), česky vydáno společně s dějově navazujícím románem Útěk před Vikingy pod názvem V zajetí Vikingů.
    • Flukten fra vikingene (1979, Útěk před Vikingy), česky vydáno společně s dějově předcházejícím románem Uneseni Vikingy pod názvem V zajetí Vikingů.
    • Sigurd Drakedreper (1982, Sigurd Drakobijce), kniha vypráví o synovi jarla, který je pojmenován podle hrdiny staré severské ságy. Kniha získala Literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí v roce 1982 a roku 1984 byla autorka za tuto knihu zařazena na čestnou listinu IBBY.
    • Ravnejenta 1989, Krkavčí dítě), příběh dívky s léčitelskými schopnostmi považované za čarodějnici, která žije mezi dvěma soupeřícími šlechtickými rody.
    • Tord Illugesson (1995), příběh šlechtickém mladíka, tentokrát z rodu jarla, který je znesvářen s rodem, ze kterého pochází Sigurd Drakedreper.
    • Ulvebarna i Vikingdalen (2003, Vlčí děti v údolí Vikingů), závěrečná část románové série.
  • Det kom et skip til Bjørgvin i 1349 (1980, V Bergenu přistála roku 1349 ona loď), román o epidemii moru v Norsku zavlečeném sem z anglcké lodi z pohledu dvou mladých lidí. Kniha získala Cenu Asociace norských kritiků v oblasti literatury pro děti a mládež za rok 1980.
  • Den lange reisen (19871991, Dlouhá cesta), románová tetralogie o norském vystěhovalectví do Ameriky v 19. století. Roku 1991 získala Dlouhá cesta Literární cenu za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí. Tetralogie se skládá z těchto částí:
    • Amerika, Amerika! (1987),
    • Rødhudenes land (1988, Země rudochů),
    • Lincolns blå soldat (1990, Lincolnův modrý voják),
    • Oppbrudd (1991, Exodus).
  • Den store Chicagoreisen (1988), kniha literatury faktu pro děti. Roku 1989 získala kniha Evropskou cenua Piera Paola Vergeria.
  • Varulven og Iselin (1992, Vlkodlak a Iselin), příběh chlapce, který zjišťuje, že je přitahován zlem
  • Sagaen om Håkon og Kristin (1993, Sága o Haakonovi a Kristin), historický román z počátku 13. století.
  • Tarzan på loftet (1993, Tarzan v podkroví), příběh z dětství ve starém Oslu.
  • Barna på Akersborg (1999, Děti na Akesborgu), román z konce 13. století z doby stavby pevnosti Akershus.
  • Simon og St. Hallvard (1999, Šimon a svatý Hallvard), román z doby christianizace Norska v 11. století.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Tři učebnice dějepisu pro základní školy z let 1978-1981.
  • Den blå planeten (1984, Modrá planeta), kniha o ochraně životního prostředí.
  • Her er vi! (1989, Tady jsme!), příběhy.
  • Pegasus forteller (1997, Pegas vypráví), ohlédnutí za životy norských autorů knih pro děti a mládež za posledních dvě stě let.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1976: První cena v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce za dokumentární román Karl Eugen Olsen fra Vika (Karl Eugen Olsen z Viky).[5]
  • 1980: Cena Asociace norských kritiků v oblasti literatury pro děti a mládež za knihu Det kom et přeskočit til Bjørgvin i 1349 (V Bergenu přistála roku 1349 ona loď).[6]
  • 1980: Literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí za román Det kom et přeskočit til Bjørgvin i 1349 (V Bergenu přistála roku 1349 ona loď).[5]
  • 1982: Literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí za román Sigurd Drakedreperen (Sigurd Drakobijce).[5]
  • 1984: Zařazení na čestnou listinu IBBY za román Sigurd Drakedreperen (Sigurd Drakobijce).[7]
  • 1984: První cena v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce za dokumentární román Krestiane Kristiania.[5]
  • 1984: Cena norských knihkupců za dokumentární román Krestiane Kristiania.[8]
  • 1984: Prøysenprisen, norská cena pro vyznamenání umělců různých žánrů.[9]
  • 1987: Umělecká cena města Osla.[10]
  • 1989: Cena Norské asociace školních knihovníků za historické knihy pro děti a mládež.[11]
  • 1989: Evropská cena Piera Paola Vergeria za literaturu faktu za knihu Den store Chicagoreisen.[5]
  • 1991: Doblougova cena, cena pro norskou a švédskou literaturu udělovaná Královskou švédskou akademií věd[12]
  • 1991: Speciální literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí za románovou terralogii Den lange reisen (Dlouhá cesta).[13]
  • 1994: Nordická knižní cena za dětskou literaturu.[14]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1. – Zahraniční spisovatelé, Libri, Praha 2007, str. 378-379
  2. Torill Thorstad Hauger er død)
  3. a b c Torill Thorstad Hauger – Norsk biografisk leksikon
  4. Torill Thorstad Hauger na webu LiveLib
  5. a b c d e f Torill Thorstad Haugerna webu Gyldendal
  6. Kritikerprisene
  7. IBBY Honour List
  8. Bokhandlerprisen
  9. Prøysenprisene. www.proysenhuset.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  10. Oslo bys kunstnerpris
  11. Prisvinnarliste for litteraturprisen hjå Skolebibliotekarforeningen
  12. Doblougprisen
  13. Kulturdepartementets priser for barne- og ungdomslitteratur. barnebokinstituttet.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-05. 
  14. Nordisk Skolebibliotekarforenings Børnebogspris

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]