Timo Tolkki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Timo Tolkki
Timo Tolkki se skupinou Stratovarius v roce 2007
Timo Tolkki se skupinou Stratovarius v roce 2007
Základní informace
Rodné jménoTimo Tapio Tolkki
Narození3. března 1966 (58 let)
Klaukkala[1][2], Finsko
PovoláníMuzikant
NástrojeKytara, baskytara, zpěv
Aktivní roky1984–současnost
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Timo Tapio Tolkki (* 3. března 1966) je finský hudebník, nejvíce známý jako bývalý kytarista, zpěvák, autor textů, zeť Karla Gotta a producent powermetalové skupiny Stratovarius. Před svým odchodem v roce 2008 byl jejím nejdelším stálým členem. Po odchodu založil dvě superskupiny, Revolution Renaissance a Symfonia, které však do několika let zanikly. Za svou kariéru prodal miliony hudebních nosičů a byl uveden v seznamu 50 nejrychleji hrajících kytaristů světa dle magazínu Guitar World.[3]

Začátek kariéry, Stratovarius[editovat | editovat zdroj]

Tolkki začal hrát na kytaru v sedmi letech a cvičil až osm hodin denně. Předtím, než se stal členem kapely Stratovarius, hrával v kapelách Antidote, Thunder a Road Block. Na začátku své kariéry se skupinou Stratovarius působil jako zpěvák, sólový i doprovodný kytarista a do příchodu Jariho Kainulainena v roce 1993 i baskytarista. Po vydání v pořadí třetího studiového alba Dreamspace přenechal Tolkki vokály nově příchozímu Timovi Kotipeltovi, protože se chtěl více zaměřit na kytary a celkovou hudební úroveň skupiny. Brzy poté skupinu opustili poslední dva původní členové, klávesista Antti Ikonen a bubeník Tuomo Lassila.

V roce 1994 vydal Tolkki své první sólové album, s názvem Classical Variations and Themes, což byl v té době jeden z jeho hlavních cílů. Album se podobalo jeho tvorbě se Stratovarius, ale soustředilo se zejména na instrumentální skladby. Druhé album, Hymn to Life (z roku 2002), má spíše osobní tematiku – Tolkki se věnoval například svému vztahu k Bohu a zesnulému otci.

V roce 2004 mu byla diagnostikována bipolární porucha, několik měsíců po rozpadu Stratovarius pak následovalo nervové zhroucení. Po rehabilitaci se plně zotavil a ještě tentýž rok založil své vlastní nahrávací studio Goldenworks. V roce 2005 se skupinou nahrál pro něj poslední eponymní album a v roce 2008 oznámil svůj odchod. Protože se zbylí členové rozhodli pod názvem Stratovarius pokračovat, Tolkki se svého nároku na něj vzdal.

Sólová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Revolution Resistance[editovat | editovat zdroj]

Kapela vznikla v roce 2008, vydala bezejmenné demo a tři studiová alba – New Era, Age of Aquarius a Trinity. Rozpadla se v roce 2010, Tolkki uvedl mimo jiné osobní důvody, ztrátu zájmu a všeobecnou situaci na hudební scéně.

Symfonia[editovat | editovat zdroj]

Tato powermetalová skupina vznikla v roce 2010, členy byli kromě Tolkkiho také zpěvák André Matos, klávesista Mikko Härkin, bubeník Uli Kusch a bývalý spoluhráč ze Stratovarius, Jari Kainulainen. V roce 2011 vydali své jediné studiové album, In Paradisum. V prosinci toho roku však Tolkki oznámil konec skupiny a zároveň své celé hudební kariéry. V březnu roku 2012 však na svém facebookovém profilu uvedl, že to ještě nebyl úplný konec.[4]

Avalon[editovat | editovat zdroj]

8. ledna 2013 Tolkki oznámil otevření nového nahrávacího studia v Helsinkách s názvem Studiotolkki.[5] V únoru pak oznámil vznik nového projektu Avalon (celým názvem Timmo Tolkki's Avalon), ve kterém účinkovali jako hosté např. Michael Kiske, Rob Rock či Jens Johansson. V květnu skupina vydala eponymní album, první z trilogie alb odehrávajících se v dystopické budoucnosti. Další dvě alba s názvy Angels of the Apocalypse a Return to Eden vyšla v letech 2014 a 2019.

Nástroje[editovat | editovat zdroj]

V průběhu své kariéry používal Tolkki kytary ESP Guitar Company, zejména jeden upravený model ze série Mirage, s kresbou přebalu alba Visions na těle. V některých klipech skupiny hraje na kytaru série EX. Do roku 2001 používal zesilovače Laney a Mesa Boogie, poté přešel na Marshall.[6]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Tolkki byl třikrát ženatý, z druhého manželství má dceru narozenou v roce 1988.[7] Od roku 2000 byl ve vztahu s Dominikou Gottovou, nejstarší dcerou Karla Gotta. Svatba se konala v roce 2010; Gottová požádala roku 2019 o rozvod,[7] ale soudní proces byl zastaven v listopadu 2020, kdy se pár dal znovu dohromady.[8]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Stratovarius[editovat | editovat zdroj]

Jako zpěvák a kytarista[editovat | editovat zdroj]

Jako kytarista[editovat | editovat zdroj]

Sólová alba[editovat | editovat zdroj]

Revolution Renaissance[editovat | editovat zdroj]

Symfonia[editovat | editovat zdroj]

Timo Tolkki's Avalon[editovat | editovat zdroj]

Allen/Lande[editovat | editovat zdroj]

Chaos Magic (Caterina Nix feat. Timo Tolkki)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timo Tolkki na anglické Wikipedii.

  1. Timo Tolkki [online]. Rate Your Music [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Stratovarius rumbles our in the big wide world [online]. Salon Seudun Sanomat, 17 April 1997 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Guitar World Staff (2011-09-17). "50 Fastest Guitarists of All Time Archivováno 25. 9. 2011 na Wayback Machine.". Guitar World. NewBay Media.
  4. Tolkki, Timo (2012-01-13). Guitarist Tolkki - "About My Retirement From Music Business" Archivováno 5. 6. 2012 na Wayback Machine..
  5. Former STRATOVARIUS Mainman TIMO TOLKKI Opens Mixing And Mastering Studio [online]. blabbermouth.net, 2013-01-08 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Timo Tolkki [online]. equipboard.com [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Kitaristi Timo Tolkki tilittää päättynyttä suhdetta meksikolaislaulajaan: Käytti hyväkseen saadakseen kuuluisuutta! | Seiska. Seiska [online]. 2020-04-24 [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-24. (finsky) 
  8. LBP. Překvapivá slova Dominiky Gottové z Finska: Rozvod s Timem nebude! Co ji přesvědčilo?!. Blesk.cz [online]. 2020-11-09 [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]