Tatarbunarské povstání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tatarbunarské povstání
Skupina povstalců účastnících se povstání
Skupina povstalců účastnících se povstání

Trvání15.18. září 1924
MístoTatarbunary a sousední oblasti, Rumunské království (nyní součást Ukrajiny)
VýsledekRumunské úřady potlačily vzpouru
Strany
Rudá vlajka Tatarbunarský revoluční výbor
Podpora:
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Rumunské královstvíRumunské království Rumunské království
Velitelé
Rudá vlajka Andrej Kljušnikov
Rudá vlajka Iustin Batișcev
Rumunské království král Ferdinand I.
Síla
4 000-6 000 rebelů neznámá
Oběti a zatčení
Mrtví3 000
Zatčení1 600 rebelů

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatarbunarské povstání (rumunsky Răscoala de la Tatarbunar) bylo bolševiky inspirované a Sověty podporované rolnické povstání, které se odehrálo ve dnech 15.–18. září 1924 ve městě Tatarbunary v Budžaku (Besarábie), tehdy součásti Rumunska, dnes součásti Oděské oblasti na Ukrajině. Vedl ji prosovětský revoluční výbor, který požadoval vytvoření „Moldavské sovětské republiky“ a ukončení „rumunské okupace“.[1]

Povstání vyvolali a vedli komunisté z celého Dněstru,[2][3][4][5] kteří byli proti vzniku Velkého Rumunska a považovali Moldavany za svébytný národ[6] (později téhož roku byla uvnitř Ukrajinské SSR zřízena Moldavská autonomní sovětská socialistická republika, zhruba odpovídající Podněstří). Tatarbunarské povstání, stejně jako povstání v Chotyni a Benderu, se odehrálo v těch regionech, kde došlo k velmi významným demografickým změnám v důsledku politiky carského Ruska kolonizovat Besarábii velkým počtem Ukrajinců, Rusů a dalších národností.[7] Americký profesor a odborník na moldavskou problematiku Charles King však toto povstání spolu s dalšími podobnými vzpourami v Besarábii spravované Rumunskem považuje za novodobé žakáry.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatarbunary Uprising na anglické Wikipedii.

  1. Frunză, s. 70; Otu, s. 39
  2. Clark
  3. Michael Bruchis, Nations – nationalities - people: a study of the nationalities policy of the Communist Party in Soviet Moldavia, East European Monographs, 1984, s. 147 (anglicky)
  4. Meurs, s. 77
  5. Giuseppe Motta, Un rapporto difficile: Romania e Stati Uniti nel periodo interbellico, FrancoAngeli, Milano, 2006, s. 55 (rumunsky)
  6. Frunză, s. 71; Ripa; Troncotă, s. 19
  7. Michael Bruchis, The Republic of Moldavia: from the collapse of the Soviet empire to the restoration of the Russian empire, East European Monographs, 1996, s. 21 (anglicky)
  8. Charles King, The Moldovans. Hoover Press, 2000. s. 52 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]