Tarasnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kresba tarasnice

Tarasnice je druhem pevné palné zbraně typické pro patnácté století a určené především pro přímou střelbu.

Tarasnice měly poměrně značně dlouhou hlaveň (poměr mezi světlostí a délkou se pohyboval mezi 1 : 8 a 1 : 12), jejíž světlost byla rovna světlosti prachové komory. Tarasnice jako houfnice byly zprvu kovány z ocelových pásů, svíraných příčně kruhy. Avšak z husitských válek jsou již doloženy zprávy o lití velkých tarasnic. Ráže těchto děl se pohybovala mezi 50–100 milimetrů. Střílelo se z nich kamennými, později, také už za husitských válek, ocelovými kovanými koulemi (rovněž olověné, snad i ocelové zalévané do olověného pláště).[zdroj?] Předpokládaný účinný dostřel byl asi 250–300 metrů.[1]

Jméno tarasnice pochází patrně od tarasu, ochrany mezi bojovými vozy,[2] či dle dřevěného podstavce, na který byla upevňována.[zdroj?] Tarasnice byly typickými pevnostními zbraněmi, ale používaly se i při obléhání.[1] Za husitských válek byly patrně často vezeny na půlvoze – jednoduché dřevěné lafetě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Palné zbraně, s. 418. 
  2. Josef Jungmann: Slovník česko-německý, heslo Taras

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]