Třtěno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třtěno
Náves
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecChožov
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel139 (2021)[1]
Katastrální územíTřtěno (7,95 km²)
PSČ440 01
Počet domů84 (2011)[2]
Třtěno
Třtěno
Další údaje
Kód části obce171166
Kód k. ú.771163
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třtěno je vesnice, část obce Chožovokrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Chožova. V roce 2011 zde trvale žilo 140 obyvatel.[3]

Třtěno je také název katastrálního území o rozloze 7,95 km².[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní název vesnice zněl Trstěn a vznikl z přídavného jména trstěný (vyrobený z trsti, třtinový). V případě vsi byl název přejat podle rybníka s rozsáhlým porostem rákosu. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Trztin (1392), Trzten (1394), Trzstyen (1395), Trzstien (1406), in Trzstienie (1407), ze Třtěna (1444), Třtěn (1496), Trztien (1508), ve Třtění (1533, 1546), v Třtěně (1555), Tržtieno (1615) nebo Křtěno a Kröndorf (1833). Lidově se používal také tvar Křtěno.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici se nachází zdroj hořké vody vápenato-hořečnatého typu podobné Zaječické hořké. Je jím studna u domu čp. 38, ve kterém se voda používala k napájení dobytka. Podle rozboru z roku 1969 voda ze studny obsahovala celkem 4,2 g·l−1 rozpuštěných minerálních látek (96 mg·l−1 sodíku, 272 mg·l−1 draslíku, 510 mg·l−1 vápníku, 293,8 mg·l−1 hořčíku a kromě dalších 224,8 mg·l−1 chloru. U vesnice byl také proveden vrt, který v cenomanských pískovcích zachytil zdroj vody se zvýšeným obsahem fluoru (6,5 mg·l−1).[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 405 481 475 511 479 459 469 295 267 243 178 111 111 140
Domy 72 77 79 84 84 94 105 102 137 80 62 80 83 84
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Mnichovský Týnec.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Třtěnu se nachází dvě kulturní památky:

  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1722 stojí na dvojitém soklu s nápisovými deskami na přední a zadní straně. Socha světce v kanovnickém rouchu je v životní velikosti.[8]
  • Barokní usedlost čp. 22, zvaná Hüttichův statek, pochází ze druhé ze druhé poloviny osmnáctého století. Tvoří ji obytný dům s kaplí, hospodářské budovy a ohradní zeď.[9]

Kromě nich na návsi stojí kaple Jména Panny Marie a severně od vesnice leží přírodní památka Třtěnské stráně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo 388, s. Třtěno. 
  6. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 22, 155, 159. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  8. Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  9. Statek zv. Hüttichův s kaplí [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]