Diskuse:Třtěno

Zdroje

@Yves Divois: Prosím o doplnění věrohodných a ověřitelných zdrojů k sekci historie formou referencí. Tvrzení, že Anežka položila základní kámen statku kdesi v horní dolní, je velmi nepravděpodobné, a bez věrohodného zdroje tu zůstat nemůže. Za věrohodný zdroj lze v tomto případě považovat jen odborný článek publikovaný moderním historikem. Navíc je informace v rozporu s dále uvedeným tvrzením, že statek byl postaven až za Bádenských.

Upozorňuji také, že zdroje, které jste uvedl ve shrnutí editace, nejsou pro publikování na Wikipedii vhodné. Evidentně se vesměs jedná o primární zdroje, které jsou prakticky neověřitelné. Obecní kroniky navíc bývají, alespoň pro starší období, velmi nespolehlivé. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 11. 2021, 15:50 (CET)

Dobrý den, pane Kinšte,

Uvedené informace jsou strohým výtahem pro doplnění "ubohého" popisu obce Třtěna a historie - jak uvádíte "horní dolní" , které však má význam mnohem větší než jiné i větší obce v okolí, a to i ve spojitosti s obcí Chožov (velmi zajímavá doba Pobělohorská). Chápu Vás jako "editora", že se snažíte minimalizovat "wiki-fake zprávy" a jestliže budete chtít smazat text, který jsem, pouze jako historik amatér (lépe nadšenec a přehnaný altruistický filantrop), umístil, tak tak učiníte.       Nicméně jsem svůj čas nechtěl věnovat hlubokému rozboru, vypisování a uvádění přehršelo zdrojů, které čerpám již déle jak 7 let, ale pouze zadat podklady, o kterých vím, že jsou z detailních rozborů a patrání po historii zámečku s barokními záklopovými stropy - jen v kostce se podělit.

A k informaci o zakládajícím kameni prvního statku, který poté Bádenští přestavěli do současné barokní podoby i s kaplí se záklopovými stropy (prosím příště číst, co je v textu skutečně uváděno).

Anežka, nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. , se po návratu (ne zcela šťastném) do Čech v r. 1225 stává zároveň i součástí snahy  krále starého (Přemysla Otakara I.) i nového (Václava I. )zabránit tzv.pozemkové šlechtě/magnátům kolonizovat královskou půdu, a to nejen na Moravě / Východě a Jihu Čech, ale i  v , Anežce blízkému (byla vychovávána v Doksanech a Litoměřicích) kraji. Tak jí byly potvrzeny majetky pravě i ve Třtěně, kde nechala založit statek pro ves Trztin - na místě následně budovaného Hüttichova statku - bylo to první obydlí na tomto místě.

Pro upřesnění se jedná o "kompilaci" zdrojů čerpaných ze studia historie třtěnského Hüttichova statku a spojitostí s okolím. m.j. - podkladů z kronik a listin a přepisů obcí Chožova /Třtěna / Libčevse/ zámků ve Vršovicích a Libčevsi;

- informací z litoměřických diecézních archiválií a z premonstrátských análů (m.j. z Doksan a Strahova);

- nekompletních opisů listin z Berlínského archivu římskokatolického,  cestou Dr. Thalera a Margarethe Lobkowicz;

- m.j. i z článků J. Škvrňáka

- a pak také z literatury:

Josef Žemlička: Počátky Čech královských

Vratislav Vaníček: Velké dějiny zemí Koruny české II.

František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Věřím, že korektura poslouží k účelu pro který jsem doplnění zamýšlel.

Mimo to chci přidat, až mi to čas dovolí, popis, historii i současnost i s odkazy k Hüttichovu statku...

S pozdravem, 

Ivo Diviš, Třtěno Yves Divois (diskuse) 14. 11. 2021, 23:50 (CET)

@Yves Divois: Chcete-li přispívat na Wikipedii, očekává se, že budete respektovat její pravidla, doporučení a zvyklosti a k tomu patří i uvádění zdrojů. Jejich uvedení by Vám dalo mnohem méně práce, než elaborát, na který reaguji. Základní odkazy, které byste měl prostudovat, jsem uvedl v úvodním příspěvku. Podle toho, co píšete, je Váš příspěvek vlastním výzkumem, který je na Wikipedii zakázaný, a tudíž by měl být smazán. Ze zdrojů, které jste uvedl, jsou pro psaní článků vhodné knihy Žemličky, Vaníčka, Čapka. --Petr Kinšt (diskuse) 15. 11. 2021, 20:45 (CET)