Třeboň (zámek)

Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice. O jeho rozsahu svědčí více než 100 obytných místností. Budovy Třeboňského zámku tvoří západní čelo Masarykova náměstí, na které zámecký areál plynule navazuje. Díky své poloze na jihozápadní straně historického městského centra Třeboně, v těsném sousedství komplexu domů Zlatá hvězda, tvoří tento honosný renesanční zámek neodmyslitelnou součást města.

Historie

Na místě dnešního zámeckého areálu stával původně panský dvorec, postupně přestavěný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i tento tehdejší hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil stavitele Antonína Ericera rozsáhlými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tuto přestavbu dokončil v době Petra Voka další významný architekt Dominik Cometta. Po smrti posledního z Rožmberků (r. 1611) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu svého majetku po bitvě na Bílé hoře.

Další mocný rod, Schwarzenbergové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami, především na vnějším nádvoří. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Po válce v roce 1945 byla pro zámek zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn. Větší část třeboňského zámku dnes zaujímají depozitáře Státního oblastního archivu. Nachází se zde mimo jiné i rožmberský archiv, který je jedním z nejcennějších evropských šlechtických archivů. Řada archiválií je uznána za kulturní památky; nejstarší uložená listina pochází z roku 1184.

Vnější nádvoří obklopují renesanční hospodářské a správní budovy. Většinu fasád zdobí sgrafita. Na nádvoří stojí kašna z roku 1712, postavená podle návrhu P. I. Bayera, s pozoruhodnou plastikou havrana klovajícího Turka. Připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Raabu.

Současnost

Státní zámek Třeboň, který je od roku 1958 národní kulturní památkou dnes spravuje Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.

Zámek dnes nabízí svým návštěvníkům celkem 3 prohlídkové trasy a expozice:

Rožmberské renesanční interiéry
Soukromá Schwarzenbergská apartmá
Konírna, psí kuchyně a kasematy

Součástí zámeckého areálu je také expozice Dům přírody Třeboňska (do roku 2010 byl název expozice Třeboňsko - krajina a lidé), která je stálou expozicí s návštěvnickým střediskem. Je věnována přírodě a krajině CHKO Třeboňsko, lázeňství, rybníkářství a vývoji hospodářského využívání krajiny.

Třeboňský zámek je hojně využíván pro různé kulturní události (koncerty, výstavy, divadelní a taneční vystoupení, apod.) a svatební obřady. Pro tyto účely byl v roce 2005 zrekonstruován Schwarzenbergský sál, který disponuje kapacitou až 80 míst, která plně vyhovují požadavkům zájemců. Tento prostor je také vhodný ke konferenčním a přednáškovým účelům, pořádání firemních akcí a nejrůznějších kulturních pořadů.

Zámecký park

V místech dnešního zámeckého parku nechal renesanční zahradu vybudovat Petr Vok z Rožmberka již na počátku 17. století. Událostmi třicetileté války však byla tato zahrada hned dvakrát zcela zničena.

Zásadní změnu pro úpravu zahrady do nynější podoby anglického krajinářského parku znamenal až rok 1804, kdy došlo také k vysázení velké kolekce stromů a dalších dřevin. K dalšímu obohacení parku o exotické rostliny, květinový parter a bazének s vodotryskem, došlo v období, kdy zámek vlastnil kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg.

Pro širokou veřejnost byl pak otevřen až po roce 1945, k výraznější obnově došlo v 50., 70. a 90. letech. Park je v současnosti oblíbeným místem odpočinku třeboňských občanů, turistů i lázeňských hostů a zaujímá významné postavení v reprezentaci zámku a lázeňského města.

Zámecký park je velmi oblíbeným místem pro svatební obřady, kdy se využívá především prostoru v zámeckém altánu a Schwarzenbergský sál.