Třešť (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třešť
zámek Třešť
zámek Třešť
Účel stavby

Zámecký hotel Třešť

Základní informace
Slohnovorenesanční
Výstavbaokolo r. 1513 (tvrz)
Přestavba2. polovina 16. století (renesanční zámek), 1660, 1714 (barokní), 1860 (novorenesanční)
Stavebníkneznámý
Další majiteléVencelíkové z Vrchovišť, Herberštejnové, Gayerové z Edelbachu, Sterbachové
Současný majitelAkademie věd České republiky
Poloha
AdresaDr. Richtra 234/6, Třešť, ČeskoČesko Česko
UliceDr. Richtra
Souřadnice
zámek Třešť
zámek Třešť
zámek Třešť, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky46344/7-5331 (PkMISSezObrWD)
Webwww.zamek-trest.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Třešť je novorenesanční budova, která stojí téměř v centru města Třešť, v okrese Jihlava. Za zámkem se rozkládá rozlehlý zámecký park, jehož okrajem vede část NS Špičák. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.[1] Patří Akademii věd ČR, dnes v něm funguje hotel.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tvrz[editovat | editovat zdroj]

Městečko Třešť se poprvé připomíná roku 1333.[3] Původně patřilo k hradu Janštejnu, později se dostává do držení Šternberků. Okolo roku 1513 pak Zdeněk ze Šternberka prodává Třešť Václavu Vencelíkovi z Vrchovišť, který v ní počátkem 16. století vybudoval tvrz, výslovně připomínanou roku 1513.[3]

Zámek Třešť, socha vojína

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 16. století pak Kryštof Vencelík nechal tvrz přestavět na renesanční zámek, přičemž realizací pověřil italského stavitele M. Grimma, vnitřní nádvoří v té době dostalo renesanční arkády a sgrafitovou fasádu. V držení Vencelíků zůstal do roku 1626, kdy o něj v rámci pobělohorské konfiskace přišli, Kryštof Adam Vencelík se totiž zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620. Panství do vlastnictví získal rakouský hrabě Kryštof z Herberštejnu. V letech 1657–1669 je zmiňován jako majetek Gayerů z Edelbachu, kteří nechali v roce 1660 provést částečnou přestavbu zámku. V roce 1669 se vrací do majetku Herberštejnů. Další přestavby se zámek dočkal v roce 1714 za Václava Eberharda, kdy byl upraven v duchu baroka.

V roce 1844 panství zakoupil tyrolský baronský rod Wenzel-Sternbachové. V roce 1860 za Ferdinanda a Leopolda ze Sternbachu byl přestavěn do současné novorenesanční podoby. Za Sternbachů (patrně v letech 1835–1845, tedy po velkém požáru Třeště z roku 1824) také došlo k rozšíření a úpravě zámeckého parku. V majetku baronského, od roku 1864 rytířského, rodu zůstal do roku 1945, následně sloužil jako městské muzeum a žákovský domov.[3] V roce 1984 jej získala do majetku Akademie věd, která provedla rozsáhlou rekonstrukci objektu. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v roce 2022.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s čestným dvorem uprostřed a čtyřmi nárožními věžemi na každé světové straně. Vchází se do něj ze západní strany portálem, jehož autorem je Mořic Grimm[3].U vchodu jsou též barokní sochy vojínů. Zámek obklopuje rozsáhlý park. V renesanční době zámek spojovala s blízkým kostelem sv. Martina lávka, která se však nedochovala. Západní průčelí zámku zdobí věž s hodinami a cibulovou střechou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-04-26]. Identifikátor záznamu 158844 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BURDOVÁ, Zuzana. Zámek v Třešti čeká velká rekonstrukce za sto milionů. Plzeňský deník. 2018-08-09. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  3. a b c d FIALA, Zdeněk a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1981. 
  4. WERNEROVÁ, markéta. Zámecký hotel v Třešti se po dvouleté rekonstrukci otevřel vědcům i veřejnosti. Aktuality AV ČR [online]. Akademie věd ČR, v. v. i., 2022-05-11 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]