Třída Baden-Württemberg (F125)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Třída F125)
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Baden-Württemberg (F125)
Baden-Württemberg (F222)
Baden-Württemberg (F222)
Obecné informace
Uživatelé Německé námořnictvo
Typ fregata
Lodě 4
Osud ve stavbě (2015)
Předchůdce třída Sachsen
Technické údaje
Výtlak 7000 t (plný)
Délka 149,5 m
Šířka 18,8 m
Ponor 5 m
Pohon CODLAG
Rychlost 26 uzlů
Dosah 4000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 190
Výzbroj 1× 127mm kanón Otobreda
Boeing Harpoon (2×4)
RAM (2×1)
2× 27mm kanón MLG-27 (2×1)
5× 12,7mm kulomet ve věžích (5×1)
2× 12,7mm kulomet (2×1)
Letadla 2× vrtulník NH-90
Radar Cassidian TRS-4D

Třída Baden-Württemberg (či též třída F125) je plánovaná třída fregat německého námořnictva. Zatím byly objednány čtyři jednotky. Fregaty jsou označovány jako expediční, protože jsou navrženy k dlouhodobému nasazení v mezinárodních, protiteroristických či humanitárních misích, včetně oblastí s tropickým klimatem. Například vůbec nenesou sonar a protiponorkovou výzbroj.[1] Třída F125 je klasifikována jako fregaty, jejich plánovaný výtlak okolo 7000 tun je však řadí mnohem spíše mezi torpédoborce.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba čtveřice fregat této třídy byla objednána v roce 2007 u konsorcia ARGE F125 tvořeného výrobci ThyssenKrupp Marine Systems (s pobočkamy Blohm + Voss a Nordseewerke) a Lürssen. Stavba na první jednotce Baden-Württemberg probíhá od 9. května 2011 v loděnici Blohm + Voss. Čtveřice fregat má být zařazena do služby v letech 2016–2018 jako náhrada za osm jednotek třídy Bremen.

Jednotky třídy Baden-Württemberg:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Baden-Württemberg (F222) 2011 prosinec 2013[2] 2016 (plán)[3] zkoušky
Nordrhein-Westfalen (F223) 2012 duben 2015 ve stavbě
Sachsen-Anhalt (F224) 2013 (plán) 4. března 2016[3] 2019 (plán)[3] ve stavbě
Rheinland-Pfalz (F225) 2014 (plán) ve stavbě

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Baden-Württemberg (F222)

Konstrukce fregat vychází z výrazně modifikovaného konceptu MEKO-D. Jsou u nich široce uplatněny prvky technologií stealth. Budou vybaveny radarem Cassidian TRS-4D.[4] Fregaty budou mít dvě posádky po 140 osobách, které budou rotovat po 4 měsících. Fregaty tak budou moci zůstat v operační oblasti po dobu dvou let. Navíc budou moci přepravovat 50 mužů speciálních jednotek s vybavením (pro jejich přepravu ponesou dva vrtulníky a čtyři čluny).

Fregaty třídy F125 budou schopny zasáhnout proti hladinovým, vzdušným a pozemním cílům. Ponesou rovněž neletální zbraně, jako jsou vodní děla a světlomety. V příďové dělové věži bude umístěn jeden 127mm kanón Otobreda. Dále ponesou dva 27mm kanóny systému MLG-27 a sedm 12,7mm kulometů, z nichž pět bude v dálkově ovládaných věžích Hitrole-NT a zbylé dva budou ovládány manuálně. Ve středu trupu budou umístěny dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon s doletem 130 km, které později nahradí vyvíjené střely RBS-15 Mk.4. Pro svou vlastní obranu plavidla ponesou dva raketové protiletecké systémy RIM-116 Rolling Airframe Missile. V hangáru budou umístěny dva vrtulníky typu NH90.[1]

Pohonný systém bude typu CODLAG. Budou ho tvořit dvě spalovací turbíny General Electric LM2500, čtyři diesely MTU 20V 4000 M53B a dva elektromotory Siemens. Nejvyšší rychlost bude dosahovat 26 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c F125 Frigate, Germany [online]. Naval-technology.com, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. German Navy christens first F125 Baden-Württemberg-class vessel [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-12-13, [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Third of TKMS built F125 class Frigate “Sachsen-Anhalt” Christened for the German Navy [online]. Navyrecognition.com, [cit. 2016-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. German Navy to equip F125 frigates with Cassidian TRS-4D radar [online]. Naval-technology.com, [cit. 2013-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stavba F125 zahájena. ATM. 2011, roč. 43, čís. 6, s. 73. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]