Přeskočit na obsah

Systematická mineralogie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Systematická mineralogie je součástí mineralogie, zabývající se popisem jednotlivých minerálů a jejich třídění do určitých přirozených skupin. Dnes jsou používány dva principy třídění nerostů:

  • princip třídění na základě krystalové struktury a chemického složení (tzv. krystalochemický). Jeho tvůrcem je německý mineralog Karl Hugo Strunz a tento systém dělí nerosty do 9 tříd. V 9. vydání došlo k vyjmutí borátů z 5. třídy a jejich ustanovení do 6. třídy. Ostatní se o jeden stupeň posunuly a v současnosti má systém 10 tříd.
  • princip třídění na základě chemického složení a pak krystalové struktury, který vychází z prací amerického mineraloga Dany (Dana’s Systém of Mineralogy)

Oba dva systémy mají nejnižší jednotky poměrně logické (jsou uspořádány na izomorfie) do přirozených skupin. Vyšší taxonomické jednotky jsou více méně již umělé. S rostoucím počtem minerálů mnohdy dosti exotického složení se v hraničních případech stírají rozdíly i mezi začleněním do jednotlivých tříd (např. oxysulfidy a sulfidy s halogenidy aj.).

Přehled Strunzova mineralogického systému

[editovat | editovat zdroj]

Někteří autoři používají upravený systém který vznikne tak, že z 5. třídy karbonáty vydělují samostatně jako 6. třídu boráty (boritany).

Podrobný přehled Strunzova mineralogického systému

[editovat | editovat zdroj]

Viz také seznam minerálů obsahující přehled nerostů uvedených v české verzi Wikipedie a Kategorie:Minerály.

Přehled Danova mineralogického systému

[editovat | editovat zdroj]
  1. Prvky
  2. Sirníky
  3. Sulfosole
  4. Kysličníky
  5. Kysličníky s obsahem U, Th
  6. Hydroxidy a kysličníky obsahující OH
  7. Komplexní kysličníky
  8. Komplexní kysličníky s Nb, Ta a Ti
  9. Halovce
  10. Oxyhalovce a hydroxylhalovce
  11. Komplexní halovce - alumohalovce
  12. Komplexní halovce
  13. Uhličitany kyselé
  14. Uhličitany bezvodé
  15. Uhličitany vodnaté
  16. Uhličitany s hydroxylem nebo halogenem
  17. Složené uhličitany
  18. Jednoduché dusičnany
  19. Dusičnany s hydroxylem nebo halogenem
  20. Složité dusičnany
  21. Jodáty bezvodé i vodnaté
  22. Jodáty s hydroxylem nebo halogenem
  23. Komplexní jodáty
  24. Bezvodé boritany
  25. Bezvodé boritany obsahující hydroxyl nebo halogen
  26. Vodnaté boritany obsahující hydroxyl nebo halogen
  27. Složité boritany
  28. Sírany
  29. Vodnaté kyselé sírany
  30. Bezvodé sírany s hydroxylem nebo halogenem
  31. Vodnaté sírany s hydroxylem nebo halogenem
  32. Složité sírany
  33. Selenany a tellurany
  34. Seleničitany, telluričitany a siřičitany
  35. Bezvodé chromany
  36. Složité chromany
  37. Fosforečnany a arseničnany
  38. Bezvodé fosforečnany etc.
  39. Vodnaté kyselé fosforečnany etc.
  40. Vodnaté normální fosforečnany etc.
  41. Bezvodé fosforečnany etc. S hydroxylem nebo halogenem
  42. Vodnaté fosforečnany etc. Obsahující hydroxyl nebo halogen
  43. Složité fosforečnany etc.
  44. Antimoničnany
  45. Kyselé normální antimonitany a arsenitany
  46. Zásadité nebo halogen obsahující antimoničnany a arseničnany
  47. Vanadičitany
  48. Bezvodé molybdenany a wolframany
  49. Zásadité a vodnaté molybdenany a wolframany
  50. Organolity
  51. Nesosilikáty
  52. Nesosilikáty s izolovanými skupinami SiO4 a O, OH, F a H2O
  53. Nesosilikáty s izolovanými skupinami SiO4 a jinými komplexními kationty
  54. Nesosilikáty – borosilikáty a některé beryllosilikáty
  55. Sorosilikáty
  56. Sorosilikáty se skupinami Si2O7 a O, OH, F a H2O
  57. Sorosilikáty s izolovanými Si3O10 a velkými necyklickými skupinami
  58. Sorosilikáty s izolovanými, jednoduchými a velkými skupinami tetraedrů
  59. Cyklosilikáty
  60. Cyklosilikáty s 4četnými cykly
  61. Cyklosilikáty s 6četnými cykly
  62. Cyklosilikáty s 8četnými cykly
  63. Cyklosilikáty s „kondensovanými“ cykly
  64. Cyklosilikáty s dalšími anionty a izolovanými skupinami silikátů
  65. Inosilikáty
  66. Inosilikáty s dvojitými nerozvětvenými řetězci, W=2
  67. Inosilikáty s nerozvětvenými řetězci s W > 2
  68. Inosilikáty s řetězci více než 1
  69. Inosilikáty s řetězci s bočním větvením nebo smyčkou
  70. Inosilikáty se sloupcovitou nebo trubkovitou strukturou
  71. Fylosilikáty
  72. Fylosilikáty dvojroz. Nekonečných vrstev s jinými než 6četnými cykly
  73. Fylosilikáty se zhuštěnými tetraedrickými vrstvami
  74. Fylosilikáty s modulovanými vrstvami
  75. Tektosilikáty
  76. Tektosilikáty s Al-Si kostrou
  77. Tektosilikáty – Zeolity
  78. Nezatříděné silikáty

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Bernard Jan H. Minerály České republiky. Praha : Academia, 2000. 186 s. ISBN 80-200-0350-9
  • Gaines R.V:, Skinner H.C.W., Foord E.F., Mason B., Rosenzweig A. (1997): Dana’s new mineralogy, 8. vydání, nakl. John Wiley and Sons, Inc. ISBN 0-471-19310-0
  • SEJKORA, Jiří, KOUŘIMSKÝ, Jiří. Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2005. 376 s., 550 bar. fotografií. ISBN 80-200-1317-2
  • STRUNZ H., Nickel E.H. (2001): Strunz mineralogical tables: chemical structural mineral classification system. 870 s., 9th ed. Stuttgart.Schweizerbart. ISBN 3-510-65188-X