Mašínovi v Srbsku

Mašínovi byla rodina českého původu, jejíž někteří členové zasáhli do dějin Srbska.

Jan Mašín

MUDr. Jan Mašín (srbsky Јован Машин, Jovan Mašin)^[1], (14.07.1817, Cerhenice - 25.12.1884, Bělehrad, Srbské království), jeho otec Jakub byl vrchním sládkem pivovaru v Nymburce^[2] , byl lékařem srbského knížete Michaila Obrenoviće a později i krále Milana Obrenoviće. Vystudoval medicínu ve Vídni, získal magisterský titul v oboru chirurgie v Budapešti a magisterský titul v oboru gynekologie v Praze. V roce 1844 se stal chirurgem v Zdravstveni centar Valjevo.^[3] Byl jedním ze (3 Čechů) zakladatelů Srbské lékařské společnosti,^[4] která byla založena v roce 1872; Jan Mašín byl od jejího založení místopředsedou.^[5] Hovořil několika cizími jazyky.

Se svojí ženou Barborou^[2], roz. Všetečkovou (srbsky Варавара Машин, Varvara Mašin), z Poděbrad (1818-8.10.1892) měl tři syny, Svetozára, Aleksandara a Nikolu a dvě dcery, Leposavu (Leposava) ( 15.11.1847-1851 ) a Poleksii (Poleksija).

Svetozár Mašín

Svetozár Mašín (srbsky Светозар Машин) (13.2.1851–1886) byl stavební inženýr. Byl hlavním inženýrem při stavbě železnice do Leskovacu.^[6] Byl přítelem krále Milana Obrenoviće a také Pantelije Lunjevice, na jehož přání^[7] se Svetozár oženil s jeho dcerou Dragou, pozdější srbskou královnou. Svetozár a Draga se vzali v srpnu 1883^[8] v bělehradské katedrále. Manželství trvalo tři roky, poté Svetozár zemřel. Draga získala jeho penzi a ponechala si jeho jméno.

Aleksandar Mašín

Aleksandar Mašín (srbsky Александар Машин) (24.5.1857–18.4.1910) byl náčelníkem srbského vojska.^[9] Po smrti svého bratra Svetozára se domníval, že byla způsobena samotnou Dragou. Aleksandar byl jedním z organizátorů srbského převratu, který skončil smrtí krále Alexandra I. Obrenoviće a Dragy Mašínové, v té době již jeho manželky. Od května do srpna 1903 byl ministrem v nové vládě, v roce 1906 odešel do penze.

Manželka Aleksandara Mašína se jmenovala Katarina (srbsky Катарина) Nikolić a spolu měli tři dcery.

Nikola Mašín

Nikola Mašín (srbsky Никола Машин; 26.6.1867–?) do dějin Srbska příliš nezasáhl, neboť pracoval jako inženýr na Kavkaze, kde se také oženil s Ruskou Naděždou Obrascovnou (rusky Надежда Обрасцов Машин). Po Nikolově smrti se jeho manželka s jejich dcerou Jelenou (rusky Елeнa Никoлoвнa Мaшин; srbsky Jeлeнa Никoлoвнa Мaшин) přestěhovaly do Srbska. Vnučkou N. Mašína byla kunsthistorička Mara Charisijadis (srbsky Мара Харисијадис; 1908–1994).^[10]

Poleksija Mašínová

Poleksija Mašínová (srbsky Полексија Машин, Poleksija Mašin), (24.4.1854–31.3.1928) se stala manželkou srbského profesora Đorđe Đorđeviće (srbsky Ђорђe Ђорђевић), který působil na Bělehradské univerzitě.

Reference

↑ http://www.sanu.ac.rs/Biblioteka/BiografskiRecnik.pdf Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. (str. 184)
↑ ^a ^b http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts
↑ http://www.zcvaljevo.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=26 Archivováno 23. 9. 2010 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.zcvaljevo.rs/en/history.html Archivováno 8. 8. 2009 na Wayback Machine. (anglicky), http://www.zcvaljevo.rs/de/history.html Archivováno 2. 11. 2011 na Wayback Machine. (německy), http://www.zcvaljevo.rs/fr/histoire.html Archivováno 3. 11. 2011 na Wayback Machine. (francouzsky)
↑ http://www.sld.org.rs/en/istorijat.asp Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.homeopatija-sld.org/drustvo.html Archivováno 14. 8. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)
↑ Archivovaná kopie. www.hirurskasekcija.org.rs [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29.
↑ http://www.facebook.com/group.php?gid=69051182320
↑ Archivovaná kopie. www.serbianyellowpages.com [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-05.
↑ Archivovaná kopie. misljenovac.wordpress.com [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02.
↑ http://montenegrina.net/pages/pages1/istorija/cg_od_20vij_do_1_svj_rata/crnogorsko_srpski_odnosi_i_pitanje_prijestolonasledja.htm
↑ Archivovaná kopie. www.arhivnis.co.rs [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.

Související články

Draga Mašínová

Literatura

Белградские инностраные. [s.l.]: Турстическая агенция Белграда, 2009.

Харисијадис, M. Породице чешког порекла у Београду у 19.. ГГБ 15. 1968, s. 287–294.

Externí odkazy

Seznam členů společnosti srbské slovesnosti, Srbské společnosti vzdělanců a Srbské královské akademie – obsahuje zmínku o Jovanu Mašínovi

[1] ttp://www.sanu.ac.rs/Biblioteka/BiografskiRecnik.pdf Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. (str. 184)

[rfr1-2] ttp://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts

[3] ttp://www.zcvaljevo.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=26 Archivováno 23. 9. 2010 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.zcvaljevo.rs/en/history.html Archivováno 8. 8. 2009 na Wayback Machine. (anglicky), http://www.zcvaljevo.rs/de/history.html Archivováno 2. 11. 2011 na Wayback Machine. (německy), http://www.zcvaljevo.rs/fr/histoire.html Archivováno 3. 11. 2011 na Wayback Machine. (francouzsky)

[4] ttp://www.sld.org.rs/en/istorijat.asp Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.homeopatija-sld.org/drustvo.html Archivováno 14. 8. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)

[5] Archivovaná kopie. www.hirurskasekcija.org.rs [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29.

[6] ttp://www.facebook.com/group.php?gid=69051182320

[7] Archivovaná kopie. www.serbianyellowpages.com [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-05.

[8] Archivovaná kopie. misljenovac.wordpress.com [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02.

[9] ttp://montenegrina.net/pages/pages1/istorija/cg_od_20vij_do_1_svj_rata/crnogorsko_srpski_odnosi_i_pitanje_prijestolonasledja.htm

[10] Archivovaná kopie. www.arhivnis.co.rs [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]