Přeskočit na obsah

Svídnická borovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Svídnická borovice
duben 2006
duben 2006
Druhborovice lesní
Pinus sylvestris[1]
Evidenční č.101435 (8235)
Ochranaod 4. prosince 1980[1]
Poloha
KrajKrálovéhradecký
OkresRychnov nad Kněžnou
ObecSvídnice
KatastrSvídnice u Kostelce nad Orlicí
Polohacesta na Krchleby
Nadmořská výška340 m n. m.
Souřadnice
Svídnická borovice
Svídnická borovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památná Svídnická borovice

Svídnická borovice je památný strom rostoucí u obce Svídnice nad úvozem silnice směřující do města Choceň.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • název: Svídnická borovice, Borovice Svídnická[2]
  • výška: 17 m (1940)[2], 14 m (1980)[1], 13 m (1996)[3]
  • obvod: 220 cm (1931)[2], 250 cm (1940)[2], 280 cm (1980)[1], 300 cm (1996)[3], 310 cm (2010)[1]
  • průměr koruny: 15 m[3]
  • věk: 200 let (1940)[2], 200 let (1980)[1]
  • zdravotní stav: 1 (1996)[3]
  • sanace: ?

Novodobě je borovice chráněná od roku 1980 jako chráněný přírodní výtvor. Již na přelomu 30. a 40. let 20. století ale byla chráněná Státním památkovým úřadem v Praze.[2]

Stav stromu a údržba

[editovat | editovat zdroj]

Ve výšce 270 centimetrů se od kmene oddělují až 20 centimetrů silné větve, které jsou sehnuté k zemi. Kuželovitá koruna zakrývá plochu asi 250 m². Vršek byl suchý, do kůry vyřezané křížky (1940).[1]

Historie a pověsti

[editovat | editovat zdroj]

Stromu se týká několik pověstí. Podle jedné za křižáckých válek odjel místní rytíř od manželky a syna bojovat do Palestiny proti bezvěrcům. Když se po čase vracel domů, přivezl s sebou na památku své pouti semeno jehličnatého stromu. Z něj vyrostla statná borovice, kterou po rytíři chránil i jeho syn a vnuk. Po letech byl rytířův potomek odsouzen nevinně k smrti, prosil boha o pomoc a v předvečer rozsudku vyřkl, že pokud je nevinný, obrátí se borovice přes noc kořeny nahoru. Vršek borovice jako zázrakem uschnul, takže připomínal kořeny a odsouzenec byl osvobozen.[4]

Další pověst mluví o tom, že až bude v Čechách nejhůř, sejde se pod korunou sedm evropských králů. Smíří se a v Čechách nastanou zlaté časy. Další uvádí, že až strom zcela uschne, nastane konec světa.[4] Podle jiné verze zanikne jen město Kostelec.[5]

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Borovici byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu číslo 13, Nejen duby, buky a lípy. Ve svém díle ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek. Báseň (či přesněji řečeno veršovanou pověst) Borovice svidnická napsal a roku 1889 Alois Potěhník:[5]

Za křižáckých, pradávných těch časů
když se Západ v místa svatá bral
hlavy církve poslušen jsa hlasu:
dvakrát dorazil tam český král.
Ač tu množství Čechů zahynulo,
mnoho české krve prolito:
za to jméno české proslynulo,
vítězství tím mnohé dobyto.
Při návratu z daleké té pouti
v tuto rodnou českou krajinu,
i sem zavítalo do zákoutí,
několik těch statných hrdinů.
Dárek přinášejí na památku –
zvláštní druh lesního semena,
které štípeno jsouc na zahrádku
záhy vršíčkem se zelená.
Roste, bují, až se borovice
časem statná z něho vyvine;
přimykajíc k cestě u Svidnice –
zdaž tu chládek její nekyne?
Podobá se ovšem temné báji,
co zde o tom stromě napsáno;
že však posvátným je všemu kraji,
proto po původě jeho pátráno.
On prý také povahu má větší:
pokud vršek jeho zelený,
provokuje v okolí svém štěstí;
běda však, až uschne schýlený!
Až prý jednou vršek jeho svadne,
tenkrát zmizí město Kostelec;
i ta sláva jeho v rumy padne –
uschlý vršek značí popelec.
Na štěstí tu jiná borovice,
jejíž kořen kryje zlatý zvon:
která blíže stojíc u Orlice,
radostnější předpovídá shon.
Kéž se srdce toto rozezvučí
záhy vůkol všechny na strany,
kéž tu z něho nový život vzpučí,
pod záštitou Boží ochrany!
Toho sousedům svým soused přeje,
s týmže srdcem jako zlatý zvon;
když tu láska láskou pookřeje –
zlatý zvon pak vyjde na průhon.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Památné a významné stromy v okolí

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e f g Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b c d e f HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. S. 46–49. 
  3. a b c d Záchrana genofondu památných stromů v jihočeském a východočeském regionu Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine. mzp.cz
  4. a b DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vlastimil Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový výbor, 1939. 185 s. S. 19–21. 
  5. a b POTĚHNÍK, Alois. Z jitra na úsvitě. Rychnov nad Kněžnou: vlastní náklad, 1889. 151 s. S. 38–40. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. 
  • DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vlastimil Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový výbor, 1939. 185 s. 
  • POTĚHNÍK, Alois. Z jitra na úsvitě. Rychnov nad Kněžnou: vlastní náklad, 1889. 151 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]