Přeskočit na obsah

Střížovický vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Střížovický vrch
Střížovický vrch od severovýchodu
Střížovický vrch od severovýchodu

Vrchol348 m n. m. (východní vrchol)
Prominence112 m ↓ golfové hřiště Ústí n. L.
Izolace2,5 km → Čepec[1]
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Českého středohoří
Poznámkasmíšený les
lovný rybník
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeské středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří
Souřadnice
Střížovický vrch
Střížovický vrch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střížovický vrch je hora tvořící jednu z dominant města Ústí nad Labem. Jedná se o výběžek Českého středohoří, konkrétně jeho ústecké části.[2][3][4] Dle stanovených kritériích[5][6] je ovšem pojmenovaný vedlejší vrchol o výšce 342 m n. m., hlavní vrchol se nachází cca 0,7 km východně ve výšce 348 m n. m.[7] Oba vrcholy totiž odděluje jen cca 10 metrů mělké sedlo. Na jeho plochém hřebeni se nalézá bezodtoký chovný rybník a převaděč Českých radiokomunikací. Dále se zde nachází kynologické cvičiště a vodohospodářské zařízení s ochranným pásmem.[8]

V letech 2003 až 2006 existovaly plány na přeměnu části vrchu na tzv. Eden park - měla být vybudovaná krytá lyžařská dráha, golfové hřiště a multifunkční hala.[9][10]

  • Balzakova cesta – vede z ulice Štursovy strmě okolo tenisových kurtů do stráně, dále lesním porostem po vrstevnici nad ulicí Hynaisova.
  • Březinova stezka – vede z ulice Hynaisovy v mírném stoupání k hřebeni, cca v polovině délky protíná Balzakovu cestu, aby se na hřebeni napojila na Dantovu cestu.
  • Dantova cesta – začíná jako asfaltová silnice na serpentinou ulice Lipová (směr Střížovice) a vede po hřbetu kopce k převáděči Českých radiokomunikací. Téměř v bodě, kde do ní ústí Březinova stezka, pokračuje k převáděči jako hliněná komunikace.
  • Nepojmenovaná – vede od Střížovické ulice podél jižní části hřebenu, u vodohospodářské stavby se hliněný charakter cesty mění v asfaltový povrch příjezdové komunikace.

Ze Střížovického kopce (severní část hřebenu) je otevřený výhled na České středohoří, zejména na dominantní centrální vrcholy, jako jsou např. Kletečná, Milešovka, dále třeba Bořeň. V kotlině pod Krušnými horami jsou vidět Teplice, Krupka, Chlumec a Chabařovice (jihozápadní část hřebenu). Z krušnohorských vrcholů je vidět zejména dominantní Komáří hůrku, Cínovec, Měděnec, za dobré viditelnosti dokonce téměř 90 km vzdálený Klínovec.

Severní výhled, ztížený lesním porostem, zastupuje např. vrchol Radešín.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolchemie, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. S. 54. 
  3. Kolektiv autorů. Ústí nad Labem-Město v mlze. Příprava vydání Jaroslav Koutský. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011. 212 s. (Acta Universitatis Purkynianae 168). ISBN 978-80-7414-410-3. S. 173. 
  4. České středohoří. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1984. 308 s. (Turistický průvodce ČSSR). S. 256. 
  5. Tisícovka [online]. Ultratisícovky.cz [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  6. Co to je HLV a VV a jaký je mezi nimi rozdíl [online]. Tisícovky s.r.o. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  7. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  8. Základní mapa ČR 1:10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  9. Usnesení 415/06 ze 17. jednání Rady města Ústí nad Labem [online]. 22. 6. 2006 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  10. V Ústí má vyrůst miliardový Eden Park. Městské noviny [online]. Říjen-listopad 2003 [cit. 17.1.2021]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]